Z krajiny na Příbramsku mají zmizet haldy po těžbě uranu. Přesuny a třídění vytěženého materiálu mohou trvat až čtvrt století. Státní podnik Diamo, který má likvidaci starých ekologických zátěží na starosti, předložil čtyři varianty řešení a nyní čeká na vyjádření místních obcí. Likvidace uranových hald by mohla začít do tří let.
Zástupci Diama minulý týden představili koncepci likvidace 11 uranových hald zástupcům obcí a veřejnosti. Ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík uvedl, že likvidace uranových hald na Příbramsku může začít do tří let. Sanace potrvá deset až 15 let, pak přijde na řadu rozebírání materiálu shromážděného na centrálním místě podle odbytu kameniva. Haldy obsahují hlavně břidlice, ale také zbytkový uran.
Diamo předložilo čtyři varianty: první by trvala až 300 let
Diamo obcím už dříve předložilo čtyři varianty řešení. Podle první by bylo možné haldy postupně odtěžit v závislosti na regionální poptávce, což by trvalo až 300 let. Další varianta, zhruba dvacetiletá, počítá se sanací a rekultivací na místě. Zvětšil by se ale zábor území a trvale by platila stavební uzávěra.
Třetí varianta navrhuje částečné odtěžení a následnou sanaci a rekultivaci na místě. Zabrala by 75 až 125 let a kvůli možnému narušení izolační vrstvy se rovněž neobejde bez stavební uzávěry.
Největší podporu má superodval
Poslední možností, která má největší podporu Diama i dotčených obcí, je přeprava pomocí visutého pásového dopravníku na jedno centrální místo, na takzvaný superodval, kde se bude materiál dále zpracovávat pro stavební účely.
Toto místo by mělo vzniknout v okolí šachty číslo 16 v areálu společnosti Ecoinvest. Odvoz materiálu a třídění mohou trvat až 25 let. Kamení využije stát na stavbách silnic a železnic.
„Chceme přemístit 25 milionů metrů kubických kameniva,“ počítá ředitel Správy uranových ložisek Zbyněk Skála. Několik desítek metrů vysoké kopce byly navršeny tak, aby v krajině zabíraly co nejméně místa. Až na pár drobných břízek se na nich však nic neudrží. „Příkrý svah neumožňuje zatravnění ani zalesnění,“ vysvětluje Skála.
Uvolněné území budou obce moci využívat bez omezení. „V momentě, kdy to bude ekologicky zlikvidováno, tak pozemky budou předány obcím,“ uvedl starosta Milína Pavel Nekl. Zároveň upozornil na to, že zahájení těžby mohou oddálit případné změny územních plánů. Podle zástupců Diama by se tyto změny mohly řešit souběžně s přípravou projektu.
Během sanace bude třeba vyřešit problémy hluku nebo prašnosti. Podle Ladislava Paška z Diama se počítá s ochrannými valy, zakrytím či umístěním do zářezu. Dále se plánuje radiační a akustický monitoring. „Obec si určí, kde bude měření. Obec bude mít v každém případě v každou denní dobu přístup k výsledkům měření,“ uvedl Leo Kallista z Diama.
Likvidaci monitoruje Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Ředitelka sekce pro radiační ochranu Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) uvedla, že její úřad se s vizemi ohledně uranových hald průběžně seznamuje a vše pečlivě sleduje. Připomněla, že všechny aktivity podléhají souhlasu SÚJB. „Monitorování je prováděno a bude prováděno i do budoucna,“ uvedla Petrová.
Příbramské odvaly obsahují celkem 400 tisíc tun uranových rud, které jsou zdrojem radonu. Jde o ekologickou zátěž. Bez sanace, která může stát odhadem dvě miliardy korun, proto území nelze využívat pro další rozvoj obcí.
Diamo má likvidaci dlouhodobě naplánovanou jako zahlazování následků hornické činnosti. Ředitel Rychtařík uvedl, že na celém území Česka je ve správě Diama asi 450 hald.
