Mrazivé počasí zaměstnává moravské zemědělce. Ovocnáři z Nosislavi na Brněnsku už kvůli nočním teplotám okolo minus tří stupňů hlásí první škody. Jinde se podobným ztrátám snaží na poslední chvíli předejít. Zakrývají pole se zeleninou a v sadech mají v pohotovosti stroje na výrobu mlhy.
Zemědělci kvůli počasí zakrývají pole se zeleninou a zamlžují sady
Silný vítr, ranní mrazíky, sněžení. Aprílové počasí vyhnalo pěstitele zeleniny v Hrádku na Znojemsku na pole. Zakrývali pole s paprikami a okurkami, které jsou na mráz nejnáchylnější.
„Veškeré teplomilné rostliny jsme zakryli dvakrát, košťáloviny jsme zakryli jednou. Nejvíc nám vadí vítr, musíme všechno znovu každý den zakrývat,“ říká zemědělec Josef Hrazdílek. Fólie a netkaná textilie by mohla zeleninu krátkodobě ochránit až před pětistupňovým mrazem.
V Tuřanech schovávají sazenice do skleníků
Například největší jihomoravský producent zelí Agro Tuřany ještě sazenice nevysadil na pole a přemísťuje je do skleníků. „Minulý týden jsme sazenice zelí aklimatizovali venku, takže teď je akorát musíme dát do skleníků. Na pole je vysázíme, až bude tepleji,“ řekl Daniel Chmelík z Agro Tuřany. Problém tak může být pouze s tím, že sadba doroste později. „Kdyby se sadba opozdila více, mohlo by se stát, že by několik dní v létě nemuselo být kysané zelí k dostání, až dojde loňské,“ dodal Daniel Chmelík. Mnohem horší by bylo, kdyby mrazy přišly později a zelí už bylo na poli.
Mlha dokáže zvednout teplotu v sadu až o tři stupně
Větší starost dělá chladné počasí ovocnářům, kteří nemohou stromy zakrýt folií. Podle předpovědi se očekává, že bude nejvíc mrznout v noci na pátek, kdy se vyjasní a utiší se vítr. Proto už mnozí pěstitelé mají nachystané zmlžovače, které mohou mikroklima mírně oteplit. Mráz by pak neměl tak tvrdý dopad na počínající úrodu.
„Ta mlha, která se vytvoří nad celým prostorem, zabraňuje úniku tepla z půdy a tím nedochází k ochlazování kolem stromků, a v podstatě veškerý ty květy se zachrání,“ vysvětlil vedoucí sadů Pomona Těšetice Karel Bobek.
Zamlžování sadu
Teplotu okolo stromků dokáže mlha zvednout až o tři stupně Celsia a udrží ji tak přes tři hodiny. Takový způsob ochrany by měl být jedním z nejefektivnějších. „My jsme za posledních 25 let vyzkoušeli kde co, když to řeknu lidově. Zkoušeli jsme spalovat větve v sadu, zkoušeli jsme spalovat slámu, zkoušeli jsme využívat závlah k protimrazové ochraně, ale ta efektivita byla velmi malá nebo žádná,“ řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.
Loni mrazy ovocnářům způsobily škodu za zhruba 400 milionů korun. Mnozí z nich přišli až o 90 procent úrody.
Vydáno pod