Návštěvníci zámku v Kunštátu na Blanensku uvidí unikátní figurální malbu, kterou odkryli památkáři v jedné z nejstarších částí areálu. Výpravný cyklus s rytířskou tematikou odborníci datovali do první poloviny 14. století. Místnost s malbou bude vrcholem nové prohlídkové trasy s názvem Hrad.
Barevná malba pokrývá celé čtyři stěny. Kastelán kunštátského zámku jí říká středověký komiks.„Rozsah malby byl pro všechny velkým překvapením, je na ní více než sto figur,“ řekl kunštátský kastelán Radim Štěpán. Příchozího měly výjevy hlavně ohromit. Stěny ve 14. století vymaloval neznámý umělec. Vyobrazil třeba panovníka na trůně, rytíře s meči nebo výjevy z bitvy. „Tehdejší návštěvník, který sem přišel, rozhlédl se a ten příběh prostě vyprávěl sám o sobě,“ dodal kastelán.
Vzácnou malbu zachránilo to, že byla v první polovině 16. století zabílena. Nedochovaly se přitom ani někdejší gotické klenby, které byly při razantní barokní úpravě strženy. Malba byla podle odborníků součástí reprezentativního sálu někdejšího gotického paláce. „Místnost představovala zřejmě hlavní sál gotického hradu. Předpokládáme, že nebyla malovaná pouze jedna místnost, ale minimálně dvě místnosti měly původně tuto výmalbu,“ vysvětlil kastelán Radim Štěpán. Podle něj jde v českém prostředí o unikát.
Nástěnné gotické malby s rytířskými prvky byly obvyklé, ale zachovaly se málokde
Objednavatel musel být vysoce postavený muž, který oplýval velkým bohatstvím. Jediný, kdo podle Radima Štěpána připadá do úvahy, je moravský komorník Gerhard z Kunštátu, který byl za tehdejšího moravského markraběte a pozdějšího římského císaře Karla IV. nejvýznamnějším příslušníkem moravské nobility. Gerhard kromě svého sídla působil i v Brně, kde nechal postavit výstavní dům svého rodu.
Rytířský cyklus ve středověku představoval zobrazení rytířského ideálu. Malíř musel mít schválenou předlohu, kterou mohl být třeba rytířský román. Předlohou mohl být vévoda Arnošt, tedy německá rytířská legenda, která se traduje už od 11. století. Tato legenda byla na konci 13. století bestsellerem, báseň přitom měla 6000 veršů. „Ve studiu jsme v tomto směru ještě na začátku, nemůžeme přesně literární námět identifikovat a ani přesně určit funkci místnosti,“ řekl kastelán. Podle něj nástěnné gotické malby s rytířskými prvky byly obvyklé, ale zachovaly se málokde. Něco podobného nedávno odkryli odborníci na zámku ve Velkém Meziříčí.
Nástěnná malba bude součástí nového prohlídkového okruhu
Detaily malby zachraňovali restaurátoři víc než rok. Četné díry ve stěnách zůstaly po pozdějších necitlivých zásazích. Malbu návštěvníci poprvé uvidí začátkem června. Bude součástí úplně nového okruhu. Ten povede nejstarší částí budovy, původním středověkým hradem. Nová trasa bude ale přístupná jen na objednávky, s maximálním počtem deseti návštěvníků, aby se malba nepoškodila.
Už od loňska má zámek v Kunštátu prohlídkovou trasu doplněnou o nově restaurované obrazy a nábytek. V zámecké kapli sv. Josefa byla zrestaurována klasicistní vitráž. Památkáři obnovili také zděné konstrukce zámeckého příkopu. Na zámek přijelo přes 10 000 lidí, to je zhruba o tisícovku více než o rok dříve. Hned po zchátralých Uherčicích jde ale o nejméně navštěvovanou památku z hradů a zámků v Jihomoravském kraji. Památkáři zpřístupnili zámek v Kunštátu veřejnosti v roce 2005. Do té doby v něm sídlil Moravský zemský archiv.
