Senát rozhodne o doplatcích za bydlení. Bohumín a Karviná varují před změnou zákona

Senát rozhodne o příspěvcích na bydlení (zdroj: ČT24)

Lidi, kteří budou v budoucnu žádat o doplatek na bydlení na ubytovně, čekají změny. Senát bude totiž už příští týden projednávat změnu zákona, podle kterého by na doplatek na bydlení nedosáhli ti, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách. S takovým postupem ale nesouhlasí například zástupci Bohumína či Karviné, tedy lokalit, ve kterých mají s vyloučenými lokalitami bohaté zkušenosti.

„Myšlenka je taková, že od příště by doplatky na bydlení nemohly být vypláceny do stávajících ghett. Ta teorie je určitě zajímavá, ale já si nedokážu představit praxi,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

V takovém případě by podle ní musely obce pro nejchudší osoby najít bydlení jinde. „Nevšimla jsem si doposud, že by byl nějaký aktivní zájem v obcích ty sociálně vyloučené lokality rozptýlit,“ dodala. 

Podobný názor zastávají na radnici v Bohumíně a v Karviné. „Mohl by nastat případ, že někdo, kdo tam teď žije, pracuje a najednou přijde o práci, a měl by nárok na ten doplatek - tak by jej nemohl dostat, zatímco v okolí by jej dostat mohli,“ poznamenal senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Pokud bude někde na radnici sedět populistický politik a řekne: budeme jednoduše bojovat s vyloučenými lokalitami tak, že je de facto zrušíme - tak to povede k tomu, že se ti lidé přesunou do jiných, lepších částí města a problém to nevyřeší.
Miroslav Hajdušík
náměstek primátora Karviné

Výdaje na dávky v nouzi poklesly

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi loni znovu klesly. Úřady práce osobám v tísni na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné pomoci vyplatily 9,26 miliardy korun. V roce 2015 to bylo o téměř 1,3 miliardy víc a v roce 2014 o dvě miliardy víc. Ubylo příjemců peněz od státu. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplácených dávkách.

Loni se na dávkách v hmotné nouzi vyplatilo 9,26 miliardy korun. Do doplatků na bydlení šly 2,92 miliardy a do příspěvků na živobytí 6,22 miliardy. Zbývajících 117 milionů korun se využilo na mimořádnou okamžitou pomoc.

V roce 2015 si potřební rozdělili 10,52 miliardy. Zhruba 3,14 miliardy se vydalo na doplatky na bydlení, 7,24 miliardy na příspěvek na živobytí. V roce 2014 byly výdaje nejvyšší, překročily 11,29 miliardy korun. Zhruba 3,25 miliardy poslaly úřady práce do doplatků na bydlení, 7,9 miliardy do příspěvků na živobytí.

  • Dávky v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Loni v prosinci některou z těchto podpor dostávalo 183 900 lidí. To je nejméně za posledních pět let. Na konci roku 2012 si pro peníze od státu chodilo 188 300 osob v tísni. V prosinci 2013 dávky mělo 244 700 osob. Důvodem růstu počtu příjemců, a tím i výdajů byl podle údajů ministerstva vyšší počet nezaměstnaných bez nároku na podporu i nedobrá příjmová situace rodin. Předloni v prosinci dávky pobíralo 217 300 lidí.
  • Dávky v hmotné nouzi se počítají podle životního minima. Pro samotného dospělého činí 3410 korun. Pro prvního dospělého v rodině dosahuje 3140 korun a pro dalšího 2830 korun, pro děti podle věku buď 1740, 2140, nebo 2450 korun. Například na rodiče s osmiletým a šestnáctiletým potomkem připadá 10 560 korun měsíčně. Životní minimum se v posledních letech neměnilo. Zaměstnanost ale rostla a výdělky se zvyšovaly, rodiny měly vyšší příjem. Lidí, kteří potřebovali pomoc od státu, tak ubylo.