Manželům Ošutovým, kteří bydlí v osmém patře panelového domu v Ostravě-Zábřehu, vyrostla před třemi měsíci před ložnicí kamera. Město díky ní monitoruje prostor před domem. Ošutovi se však obávají ztráty soukromí, a dožadovali se proto odstranění záznamového zařízení. Neúspěšně.
Před ložnicí mají kameru. Obávají se ztráty soukromí
„Je to velmi nepříjemné, když nevíte, kdo se na vás dívá,“ uvedl Petr Ošut s tím, že celou situaci nese velmi špatně hlavně jeho manželka.
Kamera je umístěna na střeše vedlejšího domu. Ošutovi tak ani nemuseli být o přítomnosti kamery poblíž jejich bydliště informováni. Podle Michala Marša, mluvčího městské policie Ostrava, se však manželé ztráty soukromí obávat nemusejí.
„Při otáčení kamery jsou zakryty privátní zóny, to znamená, že není možný průhled jak na balkón, tak do oken,“ sdělil. Přístup ke kameře je podle něj navíc sledovaný a osoby, které by na něj chtěly nahlížet, mohou být snadno identifikované.
Ošutovi přitom paradoxně z bezpečnostních důvodů spolu s dalšími sousedy žádali o instalaci kamerového systému ve svém vchodě. Jeden z jeho obyvatelů byl však proti němu, a Ošutovi tak s žádostí neuspěli.
Sledování jen ve výjimečných případech
Majitelé bytových domů mohou podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) kamerami se záznamem sledovat vchodové dveře do jednotlivých bytů jen ve výjimečných případech a se souhlasem jejich obyvatel.
Volnější režim platí pro sledování dalších společných prostor včetně vstupních dveří do domu, kdy souhlas v případě ochrany majetku a zdraví osob není potřeba.
Záznamy z kamer by pak měly být uchovávány zpravidla sedm dní až dva týdny a zabezpečeny proti nepovolanému přístupu.
Za přiměřený zásah považuje úřad sledování prostor, jakými jsou sklepy a půdy, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek nebo vnější plášť domu a jeho bezprostředního okolí. V obdobném režimu jsou obvykle také vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a schodištím i výtahy a schodiště.
Sledováním konkrétních bytů může podle úřadu docházet k závažným zásahům do práva na ochranu soukromého a osobního života. „Lze jej uskutečnit jen ve výjimečných a odůvodněných případech, a to se souhlasem obyvatel dotčených bytů,“ konstatoval úřad.
Zavedení kamerového systému ke sledování společných prostor nemusí být schváleno všemi obyvateli domu, není ale vyloučeno.
Takový souhlas by ale nenahradilo pouze většinové usnesení společenství vlastníků bytů nebo bytového družstva k realizaci kamerového projektu. O jeho existenci musejí být informováni i návštěvníci domu informační tabulkou.