Z českých ulic mizí telefonní budky. Ve světě je nahrazují Wi-Fi hotspoty

Bez zájmu a výdělku. Z Břeclavi zmizela na začátku týdne další nevyužívaná telefonní budka. Další 52 automatů operátor zrušil i na jihu Čech. V zemi jejich počet za posledních patnáct let klesl o dvě třetiny. Přestože už nejsou tolik využívané, jsou nepostradatelné například při tísňových voláních.

„Z telefonní budky jsem volal tak před patnácti až dvaceti lety. Volal jsem na lékařskou pohotovost, a to jsem musel jít ještě kus cesty pěšky,“ zavzpomínal jeden z obyvatel Břeclavi. Další obyvatelka si naposledy z telefonního automatu zatelefonovala asi před deseti lety. „Všimla jsem si, že mizí. Je to asi tím, že každý už má dnes mobil a nejsou potřeba,“ popsala.

Z budek opravdu telefonuje stále méně lidí, a tak se operátorovi už nevyplatí je na nevyužívaných místech mít. Automaty se navíc stávají terčem vandalů a to znamená další náklady na opravu a údržbu. Málo využívané budky operátor buď ruší, nebo slučuje. V těch nových se totiž dá platit nejen mincemi, ale i platebními kartami.

Telefonní budky mají stoletou tradici

Umístění telefonních automatů je upravené i evropskou směrnicí. Česká republika se ale řídí svým vlastním zákonem o elektronických komunikacích. Přesný termín je podle tohoto zákona univerzální služba. Ta hlídá, aby lidé měli přístup k veřejné telefonní službě. Český telekomunikační úřad pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde ze zákona telefonní automat být musí. V seznamu na rok 2016 je tam více než pět tisíc míst ve všech krajích.

Zatímco v roce 2015 musel být telefonní automat povinně v každé obci do 2000 obyvatel, v roce 2016 by měl být veřejný telefonní automat povinný v obci do 1500 obyvatel a do 5000 obyvatel, pokud v lokalitě není dostatečně silný mobilní signál. Zda se číslo změní i příští rok, se zatím neví. „Ještě neproběhla jednání, zda se sníží. Byla by to spekulace,“ uvedl mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

Nejvíce přístrojů O2 provozovala na přelomu století, tehdy jich bylo víc než 30 tisíc. Od té doby jich tedy byly zrušeny zhruba dvě třetiny. Nejvíce využívané jsou ve velkých městech, nejméně v obcích do 100 obyvatel. „Plní tam jinou funkci než například v Praze na letišti, odkud telefonují turisté,“ dodal Drtina. Doplnil, že ze zákona není operátor povinný mít telefonní budky ve velkých městech. „Prakticky je tam nemusí umisťovat vůbec. Je to na operátorovi,“ uzavřel.

  • 2016 - zhruba 9 500 automatů
  • 2010 - necelých 19 tisíc automatů
  • 2006 - zhruba 25 tisíc automatů

Retro: Jak se měnilo telefonování?

Jako první na světě telefonoval Alaxander Graham Bell v roce 1876. Na území České republiky si pak lidé poprvé zavolali roku 1881. O osm let později byla vybudovaná první meziměstská linka a v roce 1896 se Praha připojila do evropské telefonní sítě. Soukromé telefony ale byly v té době velmi drahé, a tak začaly vznikat takzvané veřejné telefonní automaty. „Nebylo to s telefonem nijak jednoduché. Byla to velmi důležitá věc, ale nebyla běžná,“ popsal situaci autor knihy Od telegrafu k internetu Jan Králík v pořadu Retro.

Fronta na telefonní budku na Václavském náměstí v Praze v roce 1960
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

První budky se objevily v Praze už v roce 1911. Kdo neměl telefonní přístroj doma, tak mohl zkusit štěstí buď v budce na ulici, nebo v hovorně na poště. „Nebo na vesnici, kde byl ve vesnickém domě veřejný telefonní automat. Ty tam byly ještě předtím, než tam byly budky,“ vysvětlil bývalý pracovník telekomunikačního obvodu Brno Josef Menšík.  Koncem 80. let se instalovaly telefonní budky, ze kterých si už lidé mohli volat mezi městy. Budky fungovaly nejprve na žetony, až pak peníze - nejprve to byly pětadvacetníky, pak padesátníky. 

Nyní je v Česku pět typů telefonních automatů. Dá se v nich platit korunami, eury i platební kartou. Už více než deset let se z nich také dá poslat SMS zpráva nebo e-mail. 

Už v 50. letech minulého století se ale začaly objevovat mobilní telefony. Nejprve se ve Spojených státech prodávaly jako součást vybavení aut, o dvacet let později šly do prodeje první skutečně přenosné přístroje. Mobilní telefony dorazily do České republiky na počátku 90. let, kdy na zdejší trh vstoupila společnost Eurotel. Od té doby se mobily pomalu stávaly konkurencí telefonních budek, přestože ty ještě v druhé polovině 90. let zažívaly boom. 

I když jsou mobily využívanější už několik let a počet budek klesá, jsou stále důležité, zejména při tísňových voláních. Nenahraditelné jsou i pro uživatele mobilů, když se jim jejich přístroj zrovna vybije, rozbije anebo ho ztratí. 

Wi-Fi hotspoty v New Yorku
Zdroj: ČTK/DPA/Johannes Schmitt-Tegge

V New Yorku se mění na Wi-Fi hotspoty

Telefonní budky mizí i ve Spojených státech. Například v New Yorku zmizí 7 500 starých automatů a na jejich místě se objeví digitální kiosky s Wi-Fi. Pomocí nich si lidé mohou nabít mobil nebo si přes ně zavolat. Pokud si kolemjdoucí potřebují zavolat pomoc, stačí smáčknout velké červené tlačítko, které vytočí linku 911. První z nich už jsou v provozu a během července by jich mělo být už pět set.

Nevyužívané telefonní automaty na mince jsou také třeba v Hongkongu, v jeho ulicích je jich okolo tří tisíc. Přestože i jeho obyvatelé hojně využívají Wi-Fi hotspoty, kterých je tam přes třicet tisíc, opuštěné telefony nezmizí. Veřejné automaty jsou totiž považované za základní telekomunikační servis.

Ústup telefonních budek je v různých zemích různě rychlý. Zatímco v České republice jich v roce 2009 bylo okolo 19 tisíc, na Maltě nebo v Estonsku pak bylo po jednom automatu a na Islandu nebyl ve stejném roce žádný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací zveřejněných na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
před 2 hhodinami

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 3 hhodinami

Nová tramvaj vyrazila do pražských ulic na zkušební provoz

V pražských ulicích se objevila nová tramvaj. Zatím musí ve zkušebním provozu najezdit dvacet tisíc kilometrů bez cestujících a dalších dvacet tisíc s nimi. Vozy mají být tiché i klimatizované. Testování nového modelu z plzeňské Škody rozhodne o tom, kolik si jich pražský dopravní podnik nakonec objedná. Za dodávku až dvou set strojů může zaplatit skoro 17 miliard korun.
před 5 hhodinami

V Praze přibývá vykradených aut

Pražští policisté za poslední týdny řeší desítky případů vloupání do aut. Zloději si nejčastěji odnášejí peníze, autobaterie nebo světlomety. Hlavně v oblasti Jižního Města a Zahradního Města nebo na Vinohradech. Pachatele se většinou vypátrat nepodaří.
před 14 hhodinami

V kině i na Svatém Kopečku vzpomínali čeští věřící na papeže Františka

S papežem Františkem se v sobotu symbolicky rozloučili i čeští věřící, kteří nemohli vyrazit do Vatikánu. Někteří prostřednictvím mše, jiní sledováním televizního přenosu. V Brodku u Přerova promítali obřad v kině. Na Svatém Kopečku se konala pieta zároveň s národní poutí za hospice.
před 15 hhodinami

Obyvatelé Nových Heřminov se vyslovili pro stavbu přehrady

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pochod pro život zablokovali odpůrci akce

Z Hradčanského náměstí v Praze v sobotu vyšel Pochod pro život, akce měla podle pořádající organizace Hnutí pro život – sdružující odpůrce potratů – zlepšit povědomí o pomoci pro nečekaně těhotné ženy a vyjádřit jim podporu. Na Jungmannově náměstí se konala protestní akce, někteří z jejích účastníků následně zablokovali trasu pochodu. Hnutí pro život pak akci ukončilo. Na Palackého náměstí se zase konal pietní akt k uctění památky těhotných žen, které přišly o život kvůli zákazu interrupcí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Neptali se, dělali vše podle svého, říká o ruských vojácích pamětník osvobození Brna

Erichu Veselému bude příští rok sto let. Na konci války to byl osmnáctiletý mladík, vyučený soustružník. Pracoval ve firmě na výtahy, která se přeorientovala na válečnou výrobu. Bombardování Brna firmu nikdy nezasáhlo. Hospodářství rodiny Veselých se pak ocitlo pod palbou v polovině dubna 1945, když Rusové stříleli z Pisárek na Jundrov, kudy se stahovala německá armáda směrem na Bystrc. Rusové se pak nastěhovali k nim do domu a tábořili na zahradě.
před 22 hhodinami
Načítání...