Ostravské slůně zabil herpes virus. Nedožilo se ani dvou let

Nejmladší slůně v ostravské zoo uhynulo kvůli herpes viru. Zdravotní stav sloní samičky Sumitry ošetřovatelé sledovali už od jejího narození. Nedokázala totiž přijímat mateřské mléko. Právě slůňata, která jsou uměle vyživována, vir ohrožuje nejvíce.

„Vše se odehrálo nečekaně a rychle,“ popsala událost mluvčí zoologické zahrady Šárka Nováková. Sumitra uhnyla v sobotu odpoledne. Slůně už od narození mělo problémy s příjmem potravy. I přes úsilí ošetřovatelů nepilo mateřské mléko, a tak muselo být vyživované uměle.

Kvůli těmto komplikacím se pracovníci zoologické zahrady obávali, že se stav slůněte může kdykoli zhoršit. Podle dostupných informací totiž dosud nebyl zaznamenán případ, kdy by se mládě, které nepilo dostatek mateřského mléka, dožilo dospělosti. Samička přesto v nedávné době překročila váhu 700 kilogramů a podle mluvčí se zdálo, že navzdory všem nepříliš dobrým prognózám prospívá.

Matkou Sumitry je samice Vishesh, která své první mládě přivedla na svět v březnu 2011. Šlo o první mládě, které se narodilo v Česku. Sameček ale o pár měsíců uhynul na otravu krve a selhání oběhového systému.

Slůňata, která nepijí mateřské mléko, se málokdy dožijí dospělosti
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Virus ohrožuje především slony indické

Takzvaný sloní herpes je jednou z nejnebezpečnějších nemocí slonů. Způsobuje jej komplex herpes virů a neexistuje proti němu žádná funkční vakcína. Pro slony indické a v menší míře také slony africké je často smrtelný. Nemoc postihuje především mladé do sedmi let a pak jedince, kteří jsou oslabení stresem nebo jinou nemocí.

Případ Sumitry je první v Česku, ve světě už ale virus zabil v zoologických zahradách až 80 slonů indických. Další jedinci žijící v zajetí ho v sobě nosí. I když v neaktivní podobě. Sloní herpes objevili badatelé v roce 1999, ale podle jejich slov existuje už asi čtyři miliony let. A sloni jej mezi sebou šíří.

  • Viry se drží na chobotech a sloni mají ve zvyku si je při setkání strkat do tlamy. Pokud na nich mají nějaké oděrky, mohou se stát branou, kterou se herpes dostane přímo do krevního oběhu. Tam pak napadá buňky cévní výstelky a zvíře uhyne kvůli vnitřnímu krvácení. Průběh nemoci je velmi rychlý.

Nepostihuje jen mláďata slonů chovaných v zoologických zahradách, ale i ta, která žijí ve volné přírodě. V posledních letech totiž vir pravděpodobně zmutoval. „V Barmě před 15 lety k úhynům nedocházelo. Nyní tam sloni na herpes vir umírají. Zatím ale nejsme schopni vysvětlit, proč se virus chová tak agresivně,“ uvedl odborník Thomas Hildebrandt.

Ten se spolu s dalšími odborníky snaží najít účinnou látku, která chrání slony indické v přírodě. Podle nich by mohlo by jít o některé přirozené složky potravy, které jsou v jejich původní domovině. Na podporu výzkumu organizuje ostravská zoologická zahrada veřejnou sbírku. Výtěžek putuje do Leibnizova institutu pro výzkum zvířat v Berlíně.