Pražské plovárny kdysi a dnes

S koncem velkých průmyslových podniků ve městě se vyčistila natolik, že se do ní vrací i pstruzi a raci. Nikoli však plavci. Ti řeku opustili, když byla před šedesáti lety dokončena výstavba Slapské přehrady a vltavské kaskády. S ní nastal pomalý konec tradičního koupání v městských plovárnách na Vltavě, kterých v padesátých letech fungovalo hned několik, přestože voda v řece nebyla zdaleka tak čistá jako dnes. Jak vypadaly vltavské břehy před šedesáti lety a co zbylo na místech oblíbených plováren dnes? Podolské Žluté lázně jsou i témátem pro magazín Z metropole v sobotu ve 12:00 na ČT1 a 16:32 na ČT24.

Pro historii pražského koupání byl zásadní levý břeh Vltavy mezi Mánesovým a Čechovým mostem, kde byly na krátkém pásu břehu hned dvě plovárny. Už od roku 1840 se mohli Pražané pod letenským kopcem vedle dnešního Čechova mostu koupat v jedněch z nejoblíbenějších přírodních lázní – Občanské plovárně.

Občanská plovárna byla postavena v klasicistním stylu podle návrhu architekta Josefa Krannera (mimo jiné autora schodů z Karlova mostu na Kampu). Pražané se tam koupali v řece mezi dřevěnými pontony, které byly každé jaro pravidelně stavěny a na podzim zase sklízeny. Součástí lázní byla také plavecká škola a restaurant, pořádaly se zde i nejrůznější koncerty, plavecké či veslařské soutěže, scházeli se zde i otužilci. Jako malý sem pravidelně chodíval i Franz Kafka s otcem, jehož rodina bydlela pár metrů od lázní. Občanská plovárna je zvěčněna i v úvodu psychologického filmu režiséra Jiřího Weisse Třicet jedna ve stínu s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Pražanům sloužila plovárna do třetí čtvrtiny dvacátého století, četné povodně ale zapříčinily, že z původního Krannerova návrhu budovy zůstala zachována jen střední část se sloupovím, křídla budovy jsou dostavovaná.

Nejstarší plovárnou v tehdejším Rakousko-Uhersku byla sousední Vojenská plovárna, založená roku 1809 na Františku, zanedlouho přemístěná pod křižovnický klášter u Karlova mostu. V zátoce kláštera se tehdy pořádala představení, během kterých se vojenští plavci potápěli na dno Vltavy pro dělové koule. Vojenskou plovárnu později doplnily kryté lázně, které založil předseda Humanitního spolku pro využití slunce Leopold Berthold.

Ani na tomto místě plovárna dlouho nevydržela, dvakrát ji strhla voda, naposledy se zastavila u Jezuitské zahrady před dnešní Strakovou akademií, kde sloužila ještě řadu let, od roku 1817 i pro civilní obyvatele.

Třetí nejstarší plovárna na Vltavě stála v samotném centru města kousek proti proudu řeky na Slovanském ostrově u Žofína. Říkalo se jí Slovanka a byla ve své době největší říční plovoucí plovárnou ve střední Evropě. Uprostřed dřevěných pontonů nabízela Slovanka různě hluboké bazény pro plavce i neplavce z prkenných konstrukcí a v parných dnech praskala ve švech.

Plovárny byly na Vltavě také na pod Vyšehradem (kde byla Vltava až 12 metrů hluboká), v Podolí, kde plovárny Modré a Žluté lázně dostaly názvy podle barvy plotu, v Braníku Na Mlýnku, na ostrově Štvanice či na Císařské louce, kam se chodilo po pontonovém mostě. Na Zbraslavi stávaly od konce 19. století říční lázně pana Antonína Šůry alias Důry, jak ho přejmenoval ve své novele Vladislav Vančura. V romantickém místě obklopeném skalami a zalesněnými vrchy, na dohled od zbraslavského nádraží i přístaviště parníků pronajímal Antonín Šůra dřevěné kabinky a zájemce z řad dětí i dospělých učil plavat. Na jeho plovárnu, která fungovala až do roku 1954, rád chodil kromě Vladislava Vančury třeba Saša Rašilov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Exkluzivní rozhovor s učitelkou z Rudolfova. Postavila se žákovi, který se snažil střílet

Možné tragédii na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, kde se v pondělí třináctiletý žák pokusil vystřelit na učitelku ve třídě, zabránila pohotová reakce pedagožky, která podle svých slov „zachovala chladnou hlavu“. Policisté oceňují postup školy, kdy byli učitelé proškoleni a věděli, jak v takové situaci reagovat a postupovat. Zájem o podobná školení a nácvik krizových událostí mezi školami roste.
před 3 hhodinami

Za dvacet let nezákonného vězení má muž dostat milionové odškodné

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.
14:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud zmírnil trest jezdci na koloběžce, který při potyčce zabil motorkáře

Za zabití motorkáře v červenci 2023 vyměřil Janu Navrátilovi pražský vrchní soud podmíněný tříletý trest. Značně tak zmírnil prvoinstanční verdikt. Krajský soud v Plzni muže totiž loni v říjnu potrestal osmi lety vězení. Muži se v noci potkali na cestě mezi dvěma vesnicemi na Plzeňsku a pohádali se kvůli neosvětlené koloběžce. Při potyčce koloběžkář dvaačtyřicetiletého muže na motorce zardousil. Podle odvolacího senátu měl omluvitelnou pohnutku, protože na něj motorkář útočil.
12:51Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Žáka, který se pokusil vystřelit na učitelku, poslal soud do diagnostického ústavu

Třináctiletý chlapec, který se v pondělí pokusil vystřelit na učitelku v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, je umístěný v diagnostickém ústavu. Nařídil to soud. Policie případ vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu, a to jako takzvaně čin jinak trestný.
12:07Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Stezka u Čeňkovy Pily na Šumavě bude minimálně do konce března zavřená

Na trase z Antýglu do Čeňkovy Pily na Šumavě museli lesníci kvůli bezpečnosti vykácet stovky souší. Dřevo tam ale musí kvůli přirozenému tlení zůstat. Stezka bude minimálně do konce března zavřená. Na západě Šumavy jde už o druhou podobnou stezku, kde suché stromy ohrožovaly turisty. Mezi Srním a Rejštejnem ale zůstane cesta nepřístupná ještě několik let.
před 14 hhodinami

V Letohradě mohou lidé nakupovat brambory od farmářů v automatu

Zemědělci v Letohradě na Orlickoústecku spustili automat na brambory. Ten zákazníkovi do tašky nasype požadovaný objem brambor. Automat udržuje bramborám i vhodnou teplotu mezi šesti a deseti stupni Celsia. Farmáři chtějí expandovat i do dalších měst. V minulosti Českem prošla i vlna mlékomatů. V roce 2010 jich v zemi byla více než stovka. Zájem spotřebitelů ale začal upadat.
před 16 hhodinami

Další pošty začaly vyřizovat některé žádosti úřadů práce

Na další čtyřicítce poboček České pošty lze od pondělí podávat žádosti o některé dávky. Celkově je poboček už skoro devadesát a mají se rozšiřovat dál. Část z nich je v místech, kde se ruší úřady práce. Od dubna pak plánuje Úřad práce ČR na poštách umožňovat i registraci žadatelů o zaměstnání a podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
před 17 hhodinami

Učitelka v Rudolfově zneškodnila žáka, který jí hrozil střelnou zbraní

Policie v pondělí dopoledne zadržela na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic žáka, jenž podle ní vyhrožoval střelnou zbraní učitelce, která jej však sama zneškodnila. Žák druhého stupně na učitelku zbraní zamířil. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. Zadržený chlapec měl u sebe i jiné zbraně, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který do školy přijel.
včeraAktualizovánovčera v 21:44
Načítání...