Stezka u Čeňkovy Pily na Šumavě bude minimálně do konce března zavřená

Nahrávám video

Na trase z Antýglu do Čeňkovy Pily na Šumavě museli lesníci kvůli bezpečnosti vykácet stovky souší. Dřevo tam ale musí kvůli přirozenému tlení zůstat. Stezka bude minimálně do konce března zavřená. Na západě Šumavy jde už o druhou podobnou stezku, kde suché stromy ohrožovaly turisty. Mezi Srním a Rejštejnem ale zůstane cesta nepřístupná ještě několik let.

Hlavně k Turnerově chatě míří ročně tisíce turistů. Teď jsou tam hromady vytěženého dřeva. A napadané větve musí lesníci vytahat z koryta Vydry. Celkem jde asi o dva tisíce metrů krychlových stromů napadených kůrovcem.

Cesta má být uzavřená do konce března. Kvůli zpracování vytěžených stromů, které musí zůstat v přírodní zóně, není vyloučené, že se uzavírka ještě prodlouží. „Jsou tu svahy a to dřevo je v takovém množství a v takové délce, že nevíme, kam ho umístit,“ vysvětlila jednatelka Kašperskohorských městských lesů Hana Naušová.

Z druhé strany je zase koryto řeky. Ani tam nemohou lesníci všechny stromy naskládat. Pro případ, že by stoupla hladina.

Zákaz vstupu teď platí v celé délce trasy od Antýglu až do Čeňkovy Pily. Přesto tu někteří turisté zákaz nerespektují. Stejně jako na nedalekých Paštích. Tam je trasa kvůli souším zavřená dva roky. Prořezání není možné.

„Ta zelená turistická trasa od Paštěckého mostu nahoru na Paště vede po svážnici. Kdybychom tam měli vykácet každý strom, který hrozí pádem na cestu, tak bychom tam vykáceli možná desetihektarovou holinu,“ řekl mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Suché stromy tam mohou samy padat ještě čtyři roky. Ze stejného důvodu je stále uzavřená i cesta k Boubínskému jezírku. O případném otevření trasy má ale ještě letos jednat lesní závod spolu s vedením parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky, hrozí přívalová povodeň

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se očekává opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě a dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 11 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 12 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánovčera v 18:54

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánovčera v 18:52

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled