Jak se jezdilo vlakem do Prahy před 170 lety? Napoví výstava

Praha – Výstava sledující 170letou historii železnice v Praze začíná v Národním technickém muzeu na Letné. Věnuje se především první parostrojní železnici, která je v provozu od roku 1845, ale i dalšímu vývoji kolejí i vozidel, která po nich jezdí. Výstavu umístěnou v dopravní hale bude možné navštívit do 1. listopadu.

8 minut
V NTM začíná výstava 170 let železnice v Praze
Zdroj: ČT24

Ještě dva měsíce zbývají do okamžiku, kdy uplyne 170 let od příjezdu prvního vlaku do Prahy. V Národním technickém muzeu se na onen slavný den může každý důkladně připravit na výstavě nazvané 170 let železnice v Praze. Vrací se ke stavbě spjaté se jmény Aloise Negrelliho, Jana Pernera a Karla Keisslera, ale i dalším, které přivedly do Prahy koleje ze všech stran. Ostatně na dnešním pražském území byla železnice nazvaná tehdy Severní státní dráha sice první parostrojní, celkově však druhá po koněspřežné dráze, která měla vést do Plzně, nakonec se však nedostala dále než do Lán. Začínala ovšem až za hradbami, na Brusce – její budova je dodnes ukryta v areálu Dejvického nádraží.

Nejslavnějším dnem pro pražskou železnici ale vždy je a bude 20. srpen. Toho dne v roce 1845 byla hotová stavba dráhy olomoucko-pražské. Podařilo se probourat pražské hradby a hned za nimi postavit velké nádraží – nádraží Praha, později Státní nádraží, ještě později Masarykovo nádraží, nádraží Střed a dnes opět Masarykovo nádraží. Na slavnostní příjezd prvního vlaku poháněného parou se přišel podívat snad každý, komu sloužily nohy a zrak. „Slavnostní přijetí prvního vlaku vypadalo tak, že první projela hradbou lokomotiva Čechy, kterou obsluhoval tvůrce trati z Olomouce do Prahy inženýr Jan Perner, a za ní vjely další dvě lokomotivy se jmény Praha a Olomouc, které měly připojeny tři obytné vozy,“ popsal autor výstavy v NTM Michal Novotný. Trať, po které vlak přijel, se ovšem od dnešní dráhy výrazně liší. Ačkoli stále méně lidí pochybuje o tom, že budoucnost železnic v Česku spočívá ve stavbě nových vysokorychlostních drah, z pohledu poloviny předminulého století by i dnešní cestovní rychlosti byly neuvěřitelné. Cesta z Olomouce do Prahy tehdy trvala deset hodin oproti dnešním dvěma a v žádném případě se necestovalo po široké železniční „dálnici“. „Jednalo se o jednokolejnou trať, která vedla přes Kolín a Český Brod,“ shrnul Michal Novotný.

Model nádraží Praha s průkopem pražských hradeb
Zdroj: ČT24

Spojení s Vídní i vítězství nad Karlínem

Přestože měla dráha i své odpůrce – například Karla Havlíčka Borovského, přestože ani on nechyběl 20. srpna na nádraží – byl to pro Prahu nesmírný úspěch. Pouhých osm let od okamžiku, kdy ve Vídni začala stavba trati, která bývá označována za první dálkovou železnici na evropském kontinentu, tak vzniklo spojení dvou největších měst západní části rakouské monarchie. „Je dobré zmínit také to, že se jednalo o konkurenční vítězství nad městem Karlín, které samo usilovalo o to, aby železnice byla ukončena v jeho katastru,“ dodal Michal Novotný.

Zatímco lánská „koňka“ zůstala odříznutá a blíže k centru ji přivedla až přestavba na parostrojní železnici ve vlastnictví Buštěhradské dráhy, z olomoucké trati se již stala skutečná páteř dalšího rozvoje železnice v Praze i celých Čechách. Druhá pražská parostrojní železnice byla formálně pokračováním Severní státní dráhy a vedla do Drážďan, třetí potom přivedla vlaky z Plzně. Ta sice zprvu – stejně jako někdejší koňka – končila na předměstí na Smíchově, ale když společnost Dráha císaře Františka Josefa stavěla trať z jižních Čech, dostala za úkol také napojit západní dráhu.

Wilsonovo nádraží ve 30. letech
Zdroj: ČT24

Hlavní nádraží nepostavil stát

Společně se soukromou Drahou císaře Františka Josefa a Pražskou spojovací drahou vzniklo také velkolepé nádraží Císaře Františka Josefa – dnes hlavní nádraží. Pozvolna převzalo roli nejdůležitější železniční stanice ve městě. Aby uspokojilo stále stoupající nároky cestujících i železničářů, prošlo dvěma velkými proměnami. Při té první vznikla jeho charakteristická podoba s robustním zastřešením dvorany a především secesní budovou od architekta Josefa Fanty. Stojí vedle kolejí dodnes, i když podle Michala Novotného měla namále. „První republika a Československé státní dráhy přinesly jasný plán toho, jak se má železnice v hlavním městě vyvíjet. Jednalo se o tzv. přestavbu železničního uzlu. Výsledkem byla například soutěž na přestavbu Fantovy budovy hlavního nádraží, která byla původně plánována jako celková novostavba,“ popsal. K modernizaci nádraží nakonec došlo až mnohem později, ve druhé polovině minulého století, stará budova nezanikla a nová odbavovací hala vznikla pod ní.

Vedle pohledu do historie drah představuje výstava také konstrukční vývoj parních lokomotiv. Dopravní hala technického muzea, kde výstava probíhá, ostatně skýtá pohled na zástupce několika generací parních lokomotiv, výstava však může prostřednictvím modelů nabídnout užší srovnání lokomotivy Labe z roku 1857 se stroji z konce 19. století, rychlíkovou lokomotivou z počátku 20. století i tendrovou lokomotivu ze 40. let, která reprezentuje to nejlepší z československé konstrukční školy.

Drezína s ručním pohonem z roku 1850 doplňuje výstavu modelů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hrozí extrémní srážky. Na Moravě a ve Slezsku bude od úterý vydatně pršet

Na Moravě a ve Slezsku začne od úterního odpoledne intenzivně a vytrvale pršet, ve Slezsku či na střední Moravě v oblastech kolem Beskyd mohou být srážky extrémní s úhrny místy sto až dvě stě milimetrů. Meteorologové to uvedli v pondělní výstraze. Kvůli očekávaným velmi vydatným srážkám budou stoupat hladiny řek, překročit mohou první stupeň povodňové aktivity. Od úterního večera proto začne platit v severovýchodní části země povodňová bdělost. Kvůli očekávaným extrémním srážkám v Beskydech a Jeseníkách se v úterý ráno na ministerstvu životního prostředí sejde Ústřední povodňová komise.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na hlavním tahu do Polska v Náchodě začala další etapa rekonstrukce

V Náchodě pokračuje další etapa opravy povrchu hlavního tahu na Polsko. Rekonstrukce křižovatky U Slávie v centru města začala v pondělí frézováním kruhového objezdu. Silnice patří k nejvíce zatíženým komunikacím v Královéhradeckém kraji.
před 3 hhodinami

Mlékárna v Hodoníně skončí, výroba se přesune do Německa

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.
před 4 hhodinami

Výzva, či peníze. Motivace středoškoláků pro účast na vojenském cvičení se liší

Startuje dobrovolné vojenské cvičení pro plnoleté studenty středních škol. V celém Česku se ho účastní na osm set mladých lidí. Je stejně náročné jako základní vojenský kurz pro nově nastupující armádní rekruty. Vojáci krokem chtějí rozšířit svoje zálohy a oslovit nastupující generaci. Finanční odměna je čtyřicet tisíc korun.
před 5 hhodinami

Metro na Staroměstské zůstane po požáru uzavřené přibližně měsíc

Pražský dopravní podnik (DPP) odhaduje, že oprava požárem poškozených eskalátorů ve stanici metra Staroměstská a její nutné uzavření potrvají asi měsíc. V pondělí odpoledne to sdělil vedoucí komunikace podniku Daniel Šabík.
před 7 hhodinami

Do vyšetřování výpadku proudu se zapojí i experti z Evropy

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, informovala v pondělí mluvčí ČEPSu Hana Klímová. Část podnikatelů žádá po vládě kompenzace škod, které jim kvůli události vznikly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cestu ke svobodě otevřela mladíkovi ze štatlu domluvená svatba

Už v létě roku 1967 se Ladislav Plch pokusil o emigraci z Československa. Přeplaval z Jugoslávie do italského Terstu, nakonec se ale vrátil. Do Německa vycestoval legálně až o pět let později, díky domluvenému sňatku. Vystudoval tam vytouženou vysokou školu a procestoval kus světa. Po roce 1989 se vrátil do Brna. Žije v Kamenné kolonii („Kamence“), která se za sto let proměnila z chudinské osady v unikátní čtvrť.
před 8 hhodinami

Bouřky na jihu Moravy trhaly střechy

Hasiči měli po nedělních večerních bouřkách na Moravě stovky výjezdů, přičemž většina se týkala popadaných stromů a větví. V Napajedlech na Zlínsku zasahovali ale i u poškozené střechy panelového domu. Ta po utržení větrem letěla několik desítek metrů a narazila do sousedního domu, kde zranila ženu. V Hustopečích na Břeclavsku zase vichr částečně strhnul střechu na budově gymnázia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...