Helmut Šafarčík z Ludgeřovic na Opavsku splnil sen svého zemřelého otce, který toužil vidět sibiřské jezero Bajkal. Vášnivý motorkář se k němu dostal na svém stroji BMW 1200 za dva měsíce. S kamarádem ujeli téměř 20 tisíc kilometrů. U jezera nechal vzkaz pro svého otce, který je řadu let po smrti.
O nenaplněném snu svého otce vidět Bajkal se Helmut Šafarčík dozvěděl na jedné narozeninové oslavě. I když ho živí spíše auta, prodává náhradní díly, motorka je jeho láska. A tak dostal nápad, že se tam vypraví na motorce. „Od toho dne, kdy jsem se o tátově snu dozvěděl, jsem na to pořád myslel. Nebylo dne, abych nepřemýšlel, jak to udělat,“ líčil Šafarčík.
Na motorce už předtím ujel statisíce kilometrů, přípravy na cestu do Ruska ale nepodcenil. Připravoval se skoro rok. Pročítal cestopisy, sháněl mapy, víza a kvalitní výstroj. „Samozřejmě, nejdůležitější je motorka. A ta mne nezklamala. Dovezla mne tam i zpět bez problémů,“ řekl motorkář, který pečlivě zvažoval například i výběr spodního prádla. „Kvalitní spodní prádlo je při takové cestě velmi důležité. Musíte počítat s tím, že nebudete mít moc příležitostí si vyprat. Občas nenarazíte ani na vodu na pití,“ vysvětloval motorkář. Přemýšlel i o výběru helmy. Zvolil nakonec motokrosovou. „Je lehká a vzdušná. Myslel jsem na to, že v některých končinách bude vedro až 40 stupňů,“ dodal.
Helmut Šafarčík projel celkem osm států, například Ukrajinu, Kazachstán, Litvu. Nejnáročnější prý bylo Mongolsko. „Musím přiznat, že Mongolsko pro mne bylo masakrem. Dalo mi zabrat a hodně jsem tam zhubl,“ líčil muž. Na své téměř padesátidenní cestě zažil s kamarádem přepadení, zapadl do bažiny, dvakrát roztrhl pneumatiku. K Bajkalu ale dorazil celý a zdravý a v místě s výhledem na ohromné jezero nechal připravenou pamětní desku pro tátu: „Splnil jsem ti, táto, sen, abys viděl jezero Bajkal. Tvůj syn Helmut.“
Jeho vlastní motorkářské sny tím neskončily. Tentokrát chce jet do Indie, začal se už připravovat na cestu.
