Středočeský kraj – Pro vodu na dvůr k pumpě a na záchod nikoli na standardní splachovací WC, ale třeba na suchý nebo chemický. I to je v 21. století pro řadu lidí hlavně z menších obcí každodenní realita. V České republice jsou totiž stále stovky obcí, kde se obyvatelé musí spoléhat na vlastní nebo třeba obecní studny. A podobný problém je i s kanalizací a čistírnami odpadních vod. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji. Na stavbu těchto zařízení přitom šly v předchozích letech desítky miliard korun.
Středočeský kraj: Řada obcí stále nemá kanalizaci ani vodovod
Březová u Berouna – suché WC i v budově obecního úřadu
Obec Březová u Berouna má 126 domů, 310 obyvatel tam žije bez vodovodu a kanalizace. Obec se o jejich vybudování snaží už sedm let: „Delší dobu nám trvalo, než jsme připravili potřebné podklady, potom jsme dlouho čekali, než bude vhodná výzva,“ uvedla starostka Březové Martina Nedvědová (nez.). Nejen v některých domácnostech, ale i na obecním úřadu se tak musí spoléhat jen na chemický nebo suchý záchod.
GALERIE
Mytí rukou v obci bez vodovodu zdroj: ČT24
Jediným zdrojem vody jsou v Březové studny. Stavba nového vodovodu by stála 44 milionů korun a obec na ni nemá: „Lidé si často stěžují. Hlídá soused souseda, kdo dopouští ze své studny vodu do bazénu, kdo zalévá zahrádku,“ popsala situaci starostka Martina Nedvědová (nez.).
GALERIE
I starostka Březové musí pro vodu k pumpě zdroj: ČT24
Nejbližší vodovodní řad, na který by se obec mohla napojit, leží šest kilometrů daleko. Podle Jaroslava Černého, investičního ředitele firmy Vodárny Kladno–Mělník, u snah o napojení nové obce vždy záleží na tom, jaké jsou technické podmínky a jakou částku na to obec může vyčlenit. Vodovod by v Březové rádi vybudovali do pěti let.
Středočeský kraj – 240 tisíc lidí bez kanalizace
Bez připojení k vodovodní síti je ve Středočeském kraji v současnosti přes 220 000 lidí, bez kanalizace zhruba 240 000 lidí. Podle hejtmana byl Středočeský kraj v 80. a 90. letech poddimenzován: „Zůstal osamocen mezi ostatními kraji, a proto jsou ta čísla nižší,“ uvedl Miloš Petera (ČSSD), hejtman Středočeského kraje. Nejhorší situace je podle hejtmana v okresech Praha–východ a Praha–západ. Tam je deficit vidět nejvíc. K masivnímu rozmachu obcí v těchto oblastech okolo Prahy došlo právě v 90. letech 20. století.
GALERIE
Studna v Březové zdroj: ČT24
Středočeský hejtman doplnil, že to, jak hodně obyvatelé v dané obci nebo oblasti touží po napojení na veřejný vodovod, často souvisí i s kvalitou vody: „Já jsem si v určité době dělal průzkum asi ve třech obcích, kde otázka zněla: co chcete – plyn, vodu, kanalizaci, elektřinu do země? A vždycky mi vyšlo, že voda byla na posledním místě. Ale v případě, že ta voda je závadná, tak se v té obci dostala na první místo,“ uzavřel Miloš Petera.
Příspěvek od Středočeského kraje na vodovody, kanalizaci a čističky odpadních vod
- Rok 2010 – 110 milionů korun
- Rok 2014 – 160 milionů korun
- Rok 2015 (předpoklad) – 100 milionů korun.
Zdroj: Středočeský kraj
Obec Záborná – lidé mají vlastní studny, někdo i svou vlastní čističku
Jednou z obcí v Kraji Vysočina, která nemá vodovod ani kanalizaci, je Záborná na Jihlavsku. Má 240 obyvatel a žije tam řada mladých rodin. Věkový průměr v Záborné je 36 let. Někteří místní se ohledně vody a jejího čištění raději spolehli sami na sebe. Například Ladislav Peltán si spolu s novým domem postavil i svou čistírnu odpadních vod. Pitnou vodu získává z vlastní studny – musel kvůli ní vyvrtat 29 metrů hluboký vrt. A studny jsou v Záborné vidět téměř na každém pozemku. Vybudování jedné vyjde na zhruba 50 tisíc korun. Pokud by ale například nešla elektřina, zastavila by se čerpadla a lidé by vodu do domů nedostali.
GALERIE
Vlastní vrt i vlastní čistička zdroj: ČT24
Záborná má i své vrty, ale kvalita vody v nich je na hranici stávajících norem. Starosta obce Josef Koubek uvedl, že zatím mají od hygieniků povolený mírnější limit na dusičnany, ale ten končí v roce 2016. Jak bude situaci řešit dál, to starosta zatím neví.
Záborná na Jihlavsku
Zavedení veřejného vodovodu do Záborné by teoreticky připadalo v úvahu z Polné, která je vzdálená čtyři kilometry. Stálo by 40 milionů korun. Jenže obec takovou částku k dispozici nemá. Ročně hospodaří se třemi miliony korun.
Kraj Vysočina – čištění odpadních vod nemá vyřešeno asi 500 obcí
Kraj Vysočina má přes 700 obcí, což je druhý nejvyšší počet v celé republice. Víc obcí má jen Středočeský kraj. Podle Jaroslava Mikyny, vedoucího Oddělení vodního hospodářství Kraje Vysočina, je asi 95 procent obyvatel napojeno na veřejné vodovody a jsou zásobováni kvalitní pitnou vodou. To je o něco vyšší číslo, než jaký je celorepublikový průměr.
U čistění odpadních vod je ale situace na Vysočině diametrálně odlišná – na čistírnu je napojeno asi 74 procent obyvatel kraje: „Vzhledem k tomu, že na území kraje je veliké množství obcí, a převážná většina z těchto obcí je malá, je zde velká sídelní roztříštěnost, situace v oblasti čištění odpadních vod je mnohem horší a kraj je pod průměrem České republiky,“ dodal Jaroslav Mikyna.
Voda z vlastní studny
Čištění svých odpadních vod má zajištěna zhruba čtvrtina obcí na území kraje, tedy něco okolo 200 obcí z celkového počtu 704: „Okolo 500 obcí to nemá, a samozřejmě řešení je problematické vzhledem k velké sídelní roztříštěnosti,“ uvedl Jaroslav Mikyna z Kraje Vysočina. Náklady na vybudování kanalizace a čističek by podle něj byly u těchto obcí vysoké a byl by velký problém peníze na takové projekty případně získat. „Například finanční prostředky z Operačním programu životní prostředí budou v tomto plánovacím období menší, než byly v předchozím,“ uzavřel Mikyna.
Kraj má v tuto chvíli příjem z poplatků za odběr podzemní vody, který může využít, zhruba 16 milionů korun ročně. Každý rok ale dává obcím do této oblasti podporu ve výši okolo 53 až 54 milionů korun: „Takže z toho jasně plyne, že tam kraj dává ze svého. Aniž má odpovídající příjmy. A z toho se každý rok podaří podpořit nějakých třeba 12, 15 nebo 18 akcí, ale to zpravidla nejsou stavby nových čistíren nebo nových kanalizací, protože to je o jiných penězích. Ale jsou to třeba dostavby kanalizací, intenzifikace čistíren odpadních vod, rekonstrukce čistíren, případně samozřejmě i vodovodů,“ dodal Jaroslav Mikyna.
Vodovody a kanalizace ve vybraných krajích
Největší procento obyvatel připojených k vodovodu je v krajích:
- Karlovarský kraj – 100 %
- Praha – 100 %
Naopak nejnižší procento obyvatel je k vodovodu připojeno v krajích:
- Středočeský kraj – 83,7 %
- Plzeňský kraj – 83,3 %
Nejvyšší procento obyvatel připojených ke kanalizaci je v krajích:
- Praha – 98,8 %
- Karlovarský kraj – 95 %
Naopak nejnižší procento obyvatel připojených ke kanalizaci je v krajích:
- Liberecký kraj – 68,2 %
- Středočeský kraj – 67,3 %
Zdroj: Český statistický úřad
Příspěvek od ministerstva zemědělství
Pomoci v budování vodovodů, kanalizace a čističek odpadních vod mají obcím a městům také peníze od ministerstva zemědělství. To jim v předchozích letech rozdalo 3,5 miliardy korun.
V roce 2010 MZe poskytlo 2036,9 mil. Kč celkem na 316 projektů.
V roce 2014 MZe poskytlo 1448,3 mil. Kč celkem na 113 projektů.
V letošním roce je zatím v Rozhodnutích o poskytnutí dotace alokováno 243,6 mil. Kč na 24 projektů.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Příspěvek od ministerstva životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí podporuje podle své mluvčí výstavbu a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod a vodovodů od roku 2007, a to z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu životní prostředí. „Za těch sedm let nám přišlo celkem 1 500 žádostí. Úspěšně se realizuje nebo bylo zrealizováno 885 projektů v celkové hodnotě 80 miliard korun,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
„V novém programovacím období, to znamená do roku 2020, máme celkem alokováno na oblast vod 21 miliard korun. Přičemž 10 miliard půjde na výstavbu čistíren a kanalizací a zhruba čtyři miliardy jsou alokovány na výstavbu a rekonstrukci vodovodů,“ uvedla dále Roubíčková.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí bude – na rozdíl od dotací poskytnutých v předchozím období – v novém programovém období podpora poskytnuta také obcím pod 2 000 tzv. ekvivalentních obyvatel bez omezení na území vyžadující zvláštní ochranu, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma. Obce pod 2 000 tzv. ekvivaletních obyvatel budou tedy oprávněnými žadateli stejně jako obce s větším počtem lidí.
Vodovody a kanalizace - celorepublikové statistické údaje
Podíl lidí v ČR s přístupem k vodovodu:
- 1989 – 82,4 %
- 2013 – 93,8 %
Podíl lidí v ČR s přístupem ke kanalizaci:
- 1989 – 72,4 %
- 2013 – 82,4 %
Zdroj: Český statistický úřad
GALERIE
videogallery_501569
Vydáno pod