Nový Bor – Ústecké Činoherní studio vyvolalo uvedením hry 32 hodin mezi psem a vlkem vlnu protestů v Novému Boru. Představení podle knihy novoborského rodáka Jana Tichého se věnuje dramatickým událostem z června 1945 a popravě osmi Němců, kterým pak byl na novoborském hřitově postaven pomník. Část místních obyvatel však už několik let usiluje o jeho odstranění a přišli proti němu demonstrovat i včera před divadlo, navzdory silným mrazům.
Kontroverzní divadlo vyvolalo v Novém Boru vlnu protestů
„Když jsme zjistili, že Činoherní studio zařadilo na repertoár hru napsanou podle novely Jana Tichého, který je novoborským rodákem, považovali jsme za svou povinnost ji uvést,“ vysvětluje ředitel společnosti Kultura Nový Bor Radovan Novotný. Připustil, že téma je pro Nový Bor citlivé. „Každý má ale právo na svůj názor a já doufám, že někteří třeba až tu hru uvidí, svůj názor změní,“ poznamenal.
Příběh vypráví o čtveřici místních obyvatel, kteří žijí normální, avšak válkou poznamenané životy a všichni se těší, že se život snad vrátí do starých kolejí. Do jejich životů však zasáhne dozvuk druhé světové války a divoká pomsta. České revoluční gardy se mstí na německých občanech, desítky jich lynčují a několik z nich zastřelí.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
Podle odpůrců hry je to ale jen goebbelsovsky zpracovaný děj poválečných událostí, kdy bylo v Novém Boru za ilegální držení vojenských zbraní popraveno za stanného práva osm místních Němců. Novoborský zastupitel a odpůrce pomníku Josef Doškář upozorňuje, že se u části popravených později prokázalo členství v SS nebo NSDAP. Autor předlohy Jan Tichý je ale přesvědčen o tom, že šlo většinou jen o nevinné Němce, skuteční nacisté prý už byli dávno pryč. Pamětníci podle Tichého mluví o tehdejších událostech jako o masakru na nevinných obětech. Jejich těla jsou pohřbena někde v lese ve společném hrobě bez označení.
Potomci zastřelených se původně snažili prosadit, aby byla na místní radnici, kde byli všichni postříleni, umístěna pamětní deska, ale neuspěli. Pronajali si proto se souhlasem radnice hrobové místo na místním lesním hřbitově, kde už jsou i památníky obětem Rumburské vzpoury nebo obětem druhé světové války. „Jsme zřejmě v Evropě raritou, postavili jsme památník nacistům, a to považujeme za nepřístupné, proto usilujeme o jeho odstranění,“ zdůraznil Doškář. Radnice loni po protestech odpůrců zvažovala, že nechá k památníku umístit desku s česko-německým textem, který bude události vysvětlovat, zatím se tak ale nestalo.