Hradec Králové - V Lampertickém potoce u Žacléře na Trutnovsku, který teče nedaleko bývalého uhelného dolu Jan Šverma, jsou různé toxické látky. Ty jsou obsaženy i v rybách. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky dnes prezentovalo ekologické sdružení Arnika. Nejpravděpodobnějším původcem znečištění je zavážení dolu odpady, které provádí firma Gemec-Union. Firma ale odmítla, že by znečištění potoka toxickými látkami pocházelo z její činnosti. Radnice v Žacléři však chce zabránit dalšímu zavážení dolu odpady.
V Lampertickém potoce na Trutnovsku jsou toxické látky
Podle experta Arniky Jindřicha Petrlíka jsou v sedimentech Lampertického potoka ve vysokých hodnotách obsaženy takzvané perfluorované látky, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly a DDT. „V případě hexachlorbenzenu šlo o nejvyšší hodnoty naměřené v sedimentech ze 14 sledovaných lokalit,“ uvedl Petrlík. Koncentrace této látky v potoce je podle Arniky desetinásobně vyšší než cílová hodnota pro sedimenty stanovená Mezinárodní komisí na ochranu Labe.
Prokurista firmy Gemec-Union Zdeněk Adamec označil závěry Arniky za neseriózní. „Území je historicky zatíženo přes 400 let trvající hornickou činností, při níž se používaly metody ničící životní prostředí. Teď to napravujeme a jsme za to kritizováni,“ řekl Adamec. Uvedl, že v lokalitě dolu jsou z minulosti tři haldy s celkem asi sedmi miliony tun materiálu po těžbě a spalování uhlí a rybník s 270 000 tunami kalů. Odmítl to, že by potok byl znečištěn z materiálů, které firma používá při rekultivaci.
Reportáž Vlastimila Weinera (zdroj: ČT24)
Jíst ryby z potoka může být nebezpečné
Podle Petrlíka výzkum prokázal, že se nebezpečné látky dostaly do vodních ekosytémů i mimo provozy, kde firma Gemec-Union upravuje různé průmyslové odpady či čistírenské kaly před jejich uložením v rámci rekultivace dolu. Přímé ohrožení zdraví tamních obyvatel by mohlo nastat tím, že by lidé jedli ryby z potoka, uvedl Petrlík.
Žacléřský radní Jiří Jirásek řekl, že by firma měla s využíváním odpadů pro rekultivaci vytěžených černouhelných dolů přestat. Uvedl, že samotný černouhelný důl je již odpady zavezen a nyní se odpady ukládají do nově otevíraných lomů a na bývalý kalový rybník, tedy i přímo na povrch.
Firma nyní žádá o rozšíření lomu pro dotěžení zbytku uhlí. „Chceme, aby při studii EIA na rozšíření lomu byly posouzeny i dlouhodobé dopady ukládání odpadů,“ řekl právní expert Arniky Lukáš Matějka. Podle Adamce je pro správné dokončení rekultivace nutné dotěžit uhlí ležící mělce pod povrchem. Pokud by se nechalo v zemi, hrozilo by například jeho vznícení a stálé hoření.
Rozbory usazenin a ryb z Lampertického potoka byly součástí ročního výzkumu sdružení Arnika a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vědci analyzovali několik desítek sedimentů a ryb odebraných v 14 různých lokalitách v celé republice. Výzkum ukázal, že usazeniny i ryby v českých řekách obsahují řadu rizikových látek, které dlouho přetrvávají v životním prostředí.