Osud Wolfových, kteří unikli holocaustu, připomíná nový památník

Aktualizováno

Olomouc – Sedmdesát let poté, co rodina Wolfových odmítla nastoupit do terezínského transportu a ukryla se v lese u obce Tršice na Olomoucku, vznikl poblíž jejich někdejší skrýše pomník. Jeho odhalení se zúčastnila i dcera a vnučka lidí, kteří se v nouzi ukryli poblíž obce na Olomoucku, jejíž obyvatelé je poté zásobovali. Příběh je znám zejména díky synovi Wolfových Ottovi, který o skrývání před nacisty psal do svého deníku.

Knižní vydání deníku Otty Wolfa
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Zdroj: ČT24

Památník, který připomíná osud rodiny Wolfových, stojí u zbytků jejich skrýše v lese za Tršicí. Vznikl na popud amerických studentů, kteří sbírají informace o holocaustu. Kromě nich se odhalení pomníku zúčastnila i Eva Vavrečková, dcera Felicistas Wolfové, která se spolu se svými rodiči a bratrem v lese skrývala a po smrti svého bratra dopsala jeho deník.

Nacisté chtěli rodinu Wolfových poslat do Terezína už prvním transportem z Olomouce 25. června 1942. Přestože nebylo známo, jaké úmysly nacistická moc má s novými terezínskými obyvateli, Wolfovi do Olomouce nedorazili. Zatímco jejich nejstarší syn odešel bojovat, otec, matka a dvě mladší děti se ukryli. Nejprve se schovávali v lese nad Tršicemi v úkrytu vyhrabaném v zemi. „Byli bez jakýchkoli hygienických potřeb. Jak to asi mohlo v té díře vypadat?“ klade si otázku bývalý tajemník Židovské obce Olomouc Miloš Dobrý. „Rodina byla podporována obyvateli obce Tršice, zásobovali je a také neprozradili jejich úkryt. Byl to docela hrdinský čin,“ podotýká předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek. 

Video Reportáž Evy Knajblové a Martiny Vysloužilové
video

Reportáž Evy Knajblové a Martiny Vysloužilové

Reportáž Evy Knajblové a Martiny Vysloužilové

Vstup Evy Knajblové

Pomník Wolfovy rodiny

Nejmladší syn Otto si celé tři roky, po které se rodina skrývala, každý den zapsal. Odborníci teď jeho záznamy přirovnávají ke známému deníku holandské dívky Anny Frankové. Stejně jako ona, ani Otto se osvobození nedožil. „Byl zajat kozáckým oddílem v Zákřově a spolu s ostatními muži byl nahnán do boudy v Kyjanicích. Tam byli všichni postříleni a bouda byla zapálena,“ popisuje dramatickou událost Petr Papoušek. „Myslím si, že je důležité takový památník postavit. Nález deníku pomohl dokreslit příběh rodiny a další okolnosti,“ podotýká americká studentka Allison Nativo.

„Opravdu to pro nás hodně znamená. Není to jen lekce historie. Je to životní lekce,“ řekla koordinátora projektu Colleen Tambuscio. Kromě slavnostního odhalení památníku dnes zástupci olomoucké Židovské obce a iniciativy pro podporu vypálených obcí v Tršicích podepsali také memorandum o vzájemné pomoci.