Praha - Více než dvacetikilometrová linie zaříznutá do sázavské krajiny, známá jako Čertova brázda, je jednou z největších záhad nejen České republiky, nýbrž celé střední Evropy. Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou dálkovou obchodní cestou, která vedla z jižních Čech přes sázavský brod. Je možné, že tuto tajemnou cestu vybudovali naši předkové už v mladší době kamenné, tedy před více než šesti tisíci lety. Nebo je tato prehistorická dálnice dílem nadpřirozených bytostí? Nezodpovězené otázky kolem tajemství Čertovy brázdy se v úterý 21. května snažil odhalit reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.
Legendární Čertova nebo také Prokopova brázda se táhne skrze pole i husté lesy. Tento vyhloubený příkop vychází ze Sázavy, vede přes obec Mělník, Dobré pole, Lipany a končí v Chotouni. V některých místech je tato „prehistorická stezka“ o délce 21 kilometrů široká až dvaadvacet metrů a vyhloubená až devět metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky nenávratně zmizely, resp. splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě mohutných úvozů a příkopů v lesích.
Rituální význam Čertovy brázdy
O Čertově brázdě se v minulosti psalo jako o ryze přírodním útvaru, konkrétně jako o povrchovém jevu geologického zlomu. V literatuře národního obrození se o ní ale píše jako o dlouhé a uměle vytvořené pohraniční linii. Podle jedné legendy ji měl vyorat zkrocený čert zapřažený do pluhu svatým Prokopem.
Úryvek z knihy Krajinou Čertovy brázdy od Otomara Dvořáka:
„Na počátku mé touhy je dětská vzpomínka na lidový obrázek na stěně babiččiny venkovské chalupy, na naivní malbičku na skle zobrazující svatého Prokopa s čertem. A což teprve, když mi babička vyprávěla, že svatý Prokop zapřáhl čerta do pluhu a oral s ním pole, že mu naložil na záda trámy a kamen a přinutil ho stavět klášter.“
Před několika lety se archeolog Jiří Bernat a badatel Milan Štědra rozhodli, že všechny dochované úseky Čertovy brázdy detailně prozkoumají. Autem i pěšky asi rok křižovali toto rozlehlé území. Navázali tak na výzkum, který před více než sto lety uskutečnil Josef Miškovský – významný novinář, spisovatel a historik z Českého Brodu. Ten brázdu procházel společně s vojenským typografem Hanušem Kufnerem. Spolu došli k závěru, že muselo jít o dávnou komunikaci.
Podle Štědry se v době neolitu – mladší době kamenné, tedy asi před šesti tisíci lety, v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Ačkoliv se sice žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky se však nacházejí až v Německu, tudíž je pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka.
Čertova brázda se pro husity stala pastí
Stezka vede i skrze obec Lipany, kde se v neděli 30. května 1434 střetli v krvavé bitvě síly radikálních husitů – tedy táborité v čele s Prokopem Holým a sirotci Jana Čapka ze Sán na straně jedné. Proti nim nastoupila koalice umírněných kališníků a katolíků pod vedením hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Právě Čertova brázda sehrála v této bitvě významnou roli. Původně měla táboritům a sirotkům krýt záda, místo toho se však pro ně stala hotovou pastí. Husité totiž neměli kam ustupovat před protivníkem a nastala tak krvavá řež.
