Během loňského roku rozdal Hradec Králové v dotacích 259 miliónů korun, tedy 2 698 korun na občana – nejvíce ze všech krajských měst. Příspěvky dostala například letecká přehlídka CIAF, festivaly Divadlo evropských regionů nebo setkání parních strojů. To je však podle sdružení Oživení jenom špička ledovce, v mnoha případech vůbec není jasné, kam městské peníze míří. „Hradec nezveřejňuje informace o výsledcích dotačního řízení, to znamená, kdo dostal dotaci, na co, v jaké výši,“ poukázal spoluautor výzkumu Martin Kameník. Sdružení tvrdí, že to může vést k protežování městských firem a klientelismu.
V hodnocení průhlednosti přidělování dotací skončilo nejštědřejší z krajských měst na sdíleném osmém a devátém místě spolu s Libercem a stejně je na tom město co do kvality dotačních pravidel. Podobný názor jako Oživení má také městská opozice. „Dotace jsou využívány i na akce, jako jsou různé rauty, společenská setkání a podobně. Domníváme se, že to by se z městských peněz nemělo platit,“ podotkl zastupitel Adam Záruba (Změna).
S nelichotivým hodnocením města, které rozdává velké částky, ale neříká na co, magistrát nesouhlasí. „Nelíbily se nám kladené dotazy 'ano – ne',“ řekla mluvčí města Magdalena Vlčková. Současně slíbila, že všechny smlouvy, které se dotací týkají, město zveřejní.
Ve srovnání sdružení Oživení dopadly nejlépe České Budějovice, které však mají dotací nejméně. S velkým odstupem za nimi následovala Praha. Za město, kde je do rozdělování dotací vidět nejméně a současně má i nejhorší dotační pravidla, považuje Oživení Jihlavu, která loni rozdala 53 milionů. Přesto i vysočinské krajské město je podle Martina Kameníka v něčem napřed – spolu s Brnem patří mezi pouhá dvě krajská města, která z dotačních řízení nevylučují městské organizace.
