Ekonomové: Za rok bude Grexit opět na stole

Londýn/Atény – Řecký parlament schválil první balík reforem, země získala překlenovací půjčku přes 7 miliard eur a jednání o třetím záchranném programu můžou začít. Evropští politici mluví o obnovené důvěře v řecké partnery. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg ale varují předtím, že řecká krize rozhodně není u konce a že odchod Atén z eurozóny se může už za rok dostat opět na pořad dne.

Stále je zde riziko, že Řecko bude muset v roce 2016 opustit měnovou unii – takto odpovědělo 71 procent z 34 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Vedle toho si 70 procent z nich myslí, že dokonce tohoto roku je už tamní ekonomika v bezpečí – ovšem je zde jedno velké ale. Téměř polovina oslovených odborníků se totiž domnívá, že 86 miliard eur z třetího záchranného programu nebude plánům premiéra Alexise Tsiprase stačit.

Tsipras si sice postupně odškrtává podmínky, které jsou nutné k získání dalších peněz, mezi odborníky ale vyvolávají obavu nedostatky, které se vyskytují v dohodě mezi Řeckem a eurozónou – pro Atény bude podle ekonomů v důsledku těchto chyb velmi těžké uvést slíbený tříletý program do praxe.

Evropští věřitelé totiž odmítají jasně vyslovit svůj závazek k restrukturalizaci řeckého dluhu. Mezinárodní měnový fond zase říká, že podpoří pouze takový program, který skutečně postaví zemi na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích. Mnozí navíc pochybují o přínosnosti plánované privatizace ve výši 55 miliard eur i o výhodách dalších úsporných opatření na už tak vyčerpané hospodářství.

  • "Bez nějaké formy oddlužení nebude balíček pomoci nikdy dostatečně velký,„ uvedl globální ekonom Commerzbank AG v Londýně Peter Dixon. “Poskytování dalších úvěrů zemím, které si je nemohou dovolit splácet, odpovídá Einsteinově definici šílenství: Dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky," dodává ekonom.

Finanční trhy zatím čekají 

Během nekonečného půlročního vyjednávání mezi Tsiprasovou vládou a věřiteli řecké dluhopisy stále klesaly, dokud nebyla 26. června většina obchodování pozastavena. A řecké finanční trhy zůstanou podle všeho zavřené nejméně do středečního hlasování o druhém balíčku reforem, řekli Bloombergu dva tamní úředníci.

Ve středu by totiž měl řecký parlament hlasovat o směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, která poskytuje národním orgánům dohledu nástroje pro rychlé vypořádání se se zkrachovalými bankami a má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru.

V pondělí uvedly Atény v praxi první z reforem - zvýšení DPH. Vedle toho ale po třech týdnech také otevřely tamní banky a vláda dokázala uhradit část splátky Evropské centrální bance (ECB) i Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Země má ale ještě spoustu splátek před sebou a vůbec není jisté, zda je zvládne uhradit. Právě proto vyzval minulý týden šéf ECB Mario Draghi měnový fond k částečnému oddlužení země. MMF je v zásadě pro, ale jakékoliv seškrtání řeckého dluhu odmítá německá kancléřka Angela Merkelová. Na druhou stranu ale dala najevo, že je ochotná jednat o snížení úrokových sazeb či prodloužení splatnosti, pokud bude Řecko plnit podmínky nového záchranného programu.

Druhý balík reforem na cestě

Řecká vláda předložila parlamentu druhý balík reformních opatření. Poslanci mají na schválení čas do středy. Nová legislativa se týká zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a právě prosazení pravidel pro ozdravení bank.

Podle agentury Reuters se neočekává, že by druhý reformní balík vzbudil takový rozkol ve straně premiéra Alexise Tsiprase jako první sada reforem, která minulý týden prošla jen díky hlasům opozičních poslanců. Hlasování ale i tak nebude jednoduché, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...