Vyjednávání o vládní koalici nabralo po pátečním prohlášení Andreje Babiše o snaze sestavit jednobarevnou menšinovou vládu jiný, avšak nikoli překvapivý směr.
Pokud politici jednotlivých stran neodvolají svá dosavadní stanoviska, s kým vládnout nechtějí a s kým by si to představit uměli, pak je možností k sestavení kabinetu s většinovou podporou skutečně málo. Navzdory tomu, že rekordních devět uskupení ve sněmovně zdánlivě nabízí mnoho kombinací.
Bez ministrů z hnutí ANO žádná vláda nevznikne. Přitom ti, které ANO preferuje pro spolupráci, toto hnutí odmítají. A naopak ti, kteří ho nevylučují, jsou hnutím sami odmítáni.
Musela by nastat jedna ze dvou událostí, aby se vějíř možností znovu rozevřel. Zaprvé by Andrej Babiš upustil od ambice na premiérské křeslo a přepustil ho některému z kolegů – ve hře by mohla být jména nynějších ministrů (Martin Stropnický, Karla Šlechtová, Richard Brabec). Anebo by Babiš přenechal místo ministerského předsedy nepolitikovi. Nabízí se třeba jméno ekonoma Jana Švejnara. Poté by se pro mnohé politické subjekty odblokoval problém s případně trestně stíhaným předsedou vlády.
Nebo zadruhé by došlo k převratu v ČSSD, výměně lídrů a otočení kurzu ke koalici v dnešním půdorysu – případně s obměnou třetího partnera, kterým je nyní KDU-ČSL.
Směr: předčasné volby
Ale už před pátečním prohlášením Andreje Babiše se jako velice pravděpodobný jevil následující scénář: Hnutí ANO absolvuje ještě jedno či dvě kolečka pohovorů s ostatními stranami, pak definitivně prohlásí, že tradiční strany volí strategii antibabiš, nechtějí hrát s kartami, které voliči rozdali, a že tedy zbývá už jen pokus o menšinový kabinet – což není nic jiného než nasměrování země k předčasným volbám.
Mezitím prezident Miloš Zeman pověří Babiše sestavením vlády. Ten s jednobarevným kabinetem nedostane ve sněmovně důvěru. A nepodaří se mu to ani na druhý pokus. Do třetice dostane příležitost k sestavení kabinetu od šéfa sněmovny, kterým v tu dobu již bude Radek Vondráček.
„Zeman by nejspíš, podobně jako Václav Klaus Mirka Topolánka po volbách v roce 2006, pověřil Babiše sestavením vlády i na druhý pokus. A pokud bude mít hnutí ANO svého předsedu dolní komory, je skoro jisté, že by na předsedu ANO připadl i pokus třetí,“ míní ve svém komentáři na Info.cz Vratislav Dostál. Politik hnutí ANO v čele dolní komory je v tomto scénáři důležitý. Není divu, že je pro vítěze voleb nynější debata o vedení sněmovny primární a že jednání o vládní spolupráci alespoň navenek odsouvá.
Vláda bez důvěry a bez kontroly
Zřejmě ani třetí pokus o získání důvěry nevyjde a možná už nový, respektive znovuzvolený prezident vyhlásí termín předčasných voleb – a to nejdříve na začátek léta příštího roku.
Mezitím bude vládnout vláda bez důvěry složená výhradně z politiků hnutí ANO, případně z nestranických odborníků, jak je Andrej Babiš nazývá. Za rok (a více) se toho dá stihnout v exekutivě hodně a vláda bez důvěry nemá pro své rozhodování prakticky žádná omezení oproti vládě s důvěrou.
Třeba se může změnit personální obsazení řady státních úřadů a institucí. Ministrům nikdo nekouká pod ruce. A vládnout navzdory sněmovně je navíc největší reklamou: ministři mohou například natruc předkládat poslancům u lidí populární, ale přitom iracionální zákony, které sněmovna chtě nechtě shodí se stolu.
Předčasné volby by dopadly zřejmě jinak než ty letošní. „Babiš by se je pravděpodobně snažil pojmout jako referendum o tom, zda si lidé přejí, aby vládl,“ řekl pro Deník politolog Miloš Gregor. Zejména tradiční strany, které politickou nestabilitu „způsobily“ tím, že odmítly koaliční spolupráci, by zřejmě ještě více oslabily.
„Kdyby došlo na pozadí politického chaosu k předčasným volbám, tak ČSSD hrozí, že skončí ještě hůř, zatímco čiperný Okamura nebo nabuzený pirát Bartoš se budou smát,“ napsal v Právu politolog Lukáš Jelínek. Nehledě na to, že většina stran na další volební kampaň už nemá peníze. Kromě hnutí ANO by všechny ostatní strany finančně vykrvácely.
ANO a SPD na situaci vydělají jako „konstruktivní“ strany, které chtějí za každou cenu zabránit politickému chaosu. Dnes mají společně přesně polovinu křesel ve sněmovně, po nových volbách by to mohla být už většina. Jak se zdá, ambice Tomia Okamury usednout ve vládě a realizovat program SPD je velice silná. A už bylo naznačeno, že lze její program a její rétoriku za místo ve vládě obrousit.
Klíčová role pro prezidenta
Do klíčové role obsazuje povolební situace prezidenta, který se už brzy objeví v hlavním dějství. Právě on bude až dvakrát pověřovat některého z politiků sestavením vlády. On může sehrát roli mediátora mezi ANO a SPD. A na něm bude záležet, jak rychle se země dobere k novým volbám a novým pokusům o vytvoření koalice.
Hnutí ANO prohlásilo, že nebude do boje o prezidentský úřad posílat žádného kandidáta. Z tohoto směru tak Zemanovi, který kandidovat bude, nehrozí žádné konkurenční nebezpečí. Zvrat v ději může přinést rozhodnutí Tomia Okamury, zda bude, či nebude on sám kandidovat na prezidenta. Podpisy občanů sbírat nemusí, stačí, aby mu vyjádřilo podporu dvacet poslanců jeho vlastní strany. „Tomio Okamura má silné karty, protože to hraje na několika frontách. Bylo by netaktické od Andreje Babiše či od Miloše Zemana říkat, že prostě návrhy pana Okamury jsou zcestné nebo bláznivé,“ zamýšlí se analytik týdeníku Ekonom David Klimeš.
Okamura míří na schůzku se Zemanem 6. listopadu – to je jen den předtím, než musí být jména všech kandidátů na hlavu státu známa. Tato schůzka bude klíčová. Okamura může chtít od Zemana přímluvu u Babiše pro společné vládnutí s SPD. A to výměnou za to, že Okamura na Hrad kandidovat nebude.
Zeman i Okamura mají podobný elektorát a voliče si budou navzájem kanibalizovat. „Zatímco jiní kandidáti si budou lámat hlavu nad tím, jak co nejlépe zaujmout voliče, Zeman bude všude vystupovat jako ten, kdo moderuje politickou debatu a snaží se zemi ochránit před předčasnými volbami. Z průzkumů jasně vyplývá, že vždy, když se chová státnicky, důvěra v něj roste,“ připomněl v HN politolog Lubomír Kopeček.
Když budou Andrej Babiš, Miloš Zeman a Tomia Okamura trpěliví a budou zvažovat taktiku o několik tahů dopředu (což minimálně první dva jmenovaní jistojistě činí), pak může mít Česko za rok premiéra Babiše, vicepremiéra Okamuru a prezidenta Zemana.
Editor pořadů České televize Události, komentáře a Interview ČT24. V České televizi pracuje od července 2014, předtím působil osm let v redakci MF Dnes.
