Menšinová vláda bez důvěry, předčasné volby, ještě přesvědčivější vítězství Babiše

Vyjednávání o vládní koalici nabralo po pátečním prohlášení Andreje Babiše o snaze sestavit jednobarevnou menšinovou vládu jiný, avšak nikoli překvapivý směr.

Pokud politici jednotlivých stran neodvolají svá dosavadní stanoviska, s kým vládnout nechtějí a s kým by si to představit uměli, pak je možností k sestavení kabinetu s většinovou podporou skutečně málo. Navzdory tomu, že rekordních devět uskupení ve sněmovně zdánlivě nabízí mnoho kombinací.

Bez ministrů z hnutí ANO žádná vláda nevznikne. Přitom ti, které ANO preferuje pro spolupráci, toto hnutí odmítají. A naopak ti, kteří ho nevylučují, jsou hnutím sami odmítáni.

Musela by nastat jedna ze dvou událostí, aby se vějíř možností znovu rozevřel. Zaprvé by Andrej Babiš upustil od ambice na premiérské křeslo a přepustil ho některému z kolegů – ve hře by mohla být jména nynějších ministrů (Martin Stropnický, Karla Šlechtová, Richard Brabec). Anebo by Babiš přenechal místo ministerského předsedy nepolitikovi. Nabízí se třeba jméno ekonoma Jana Švejnara. Poté by se pro mnohé politické subjekty odblokoval problém s případně trestně stíhaným předsedou vlády.

Nebo zadruhé by došlo k převratu v ČSSD, výměně lídrů a otočení kurzu ke koalici v dnešním půdorysu – případně s obměnou třetího partnera, kterým je nyní KDU-ČSL. 

Směr: předčasné volby

Ale už před pátečním prohlášením Andreje Babiše se jako velice pravděpodobný jevil následující scénář: Hnutí ANO absolvuje ještě jedno či dvě kolečka pohovorů s ostatními stranami, pak definitivně prohlásí, že tradiční strany volí strategii antibabiš, nechtějí hrát s kartami, které voliči rozdali, a že tedy zbývá už jen pokus o menšinový kabinet – což není nic jiného než nasměrování země k předčasným volbám.

Mezitím prezident Miloš Zeman pověří Babiše sestavením vlády. Ten s jednobarevným kabinetem nedostane ve sněmovně důvěru. A nepodaří se mu to ani na druhý pokus. Do třetice dostane příležitost k sestavení kabinetu od šéfa sněmovny, kterým v tu dobu již bude Radek Vondráček.

„Zeman by nejspíš, podobně jako Václav Klaus Mirka Topolánka po volbách v roce 2006, pověřil Babiše sestavením vlády i na druhý pokus. A pokud bude mít hnutí ANO svého předsedu dolní komory, je skoro jisté, že by na předsedu ANO připadl i pokus třetí,“ míní ve svém komentáři na Info.cz Vratislav Dostál. Politik hnutí ANO v čele dolní komory je v tomto scénáři důležitý. Není divu, že je pro vítěze voleb nynější debata o vedení sněmovny primární a že jednání o vládní spolupráci alespoň navenek odsouvá. 

Vláda bez důvěry a bez kontroly

Zřejmě ani třetí pokus o získání důvěry nevyjde a možná už nový, respektive znovuzvolený prezident vyhlásí termín předčasných voleb – a to nejdříve na začátek léta příštího roku.

Mezitím bude vládnout vláda bez důvěry složená výhradně z politiků hnutí ANO, případně z nestranických odborníků, jak je Andrej Babiš nazývá. Za rok (a více) se toho dá stihnout v exekutivě hodně a vláda bez důvěry nemá pro své rozhodování prakticky žádná omezení oproti vládě s důvěrou.

Třeba se může změnit personální obsazení řady státních úřadů a institucí. Ministrům nikdo nekouká pod ruce. A vládnout navzdory sněmovně je navíc největší reklamou: ministři mohou například natruc předkládat poslancům u lidí populární, ale přitom iracionální zákony, které sněmovna chtě nechtě shodí se stolu.

Předčasné volby by dopadly zřejmě jinak než ty letošní. „Babiš by se je pravděpodobně snažil pojmout jako referendum o tom, zda si lidé přejí, aby vládl,“ řekl pro Deník politolog Miloš Gregor. Zejména tradiční strany, které politickou nestabilitu „způsobily“ tím, že odmítly koaliční spolupráci, by zřejmě ještě více oslabily.

„Kdyby došlo na pozadí politického chaosu k předčasným volbám, tak ČSSD hrozí, že skončí ještě hůř, zatímco čiperný Okamura nebo nabuzený pirát Bartoš se budou smát,“ napsal v Právu politolog Lukáš Jelínek. Nehledě na to, že většina stran na další volební kampaň už nemá peníze. Kromě hnutí ANO by všechny ostatní strany finančně vykrvácely.

ANO a SPD na situaci vydělají jako „konstruktivní“ strany, které chtějí za každou cenu zabránit politickému chaosu. Dnes mají společně přesně polovinu křesel ve sněmovně, po nových volbách by to mohla být už většina. Jak se zdá, ambice Tomia Okamury usednout ve vládě a realizovat program SPD je velice silná. A už bylo naznačeno, že lze její program a její rétoriku za místo ve vládě obrousit.

Klíčová role pro prezidenta

Do klíčové role obsazuje povolební situace prezidenta, který se už brzy objeví v hlavním dějství. Právě on bude až dvakrát pověřovat některého z politiků sestavením vlády. On může sehrát roli mediátora mezi ANO a SPD. A na něm bude záležet, jak rychle se země dobere k novým volbám a novým pokusům o vytvoření koalice.

Hnutí ANO prohlásilo, že nebude do boje o prezidentský úřad posílat žádného kandidáta. Z tohoto směru tak Zemanovi, který kandidovat bude, nehrozí žádné konkurenční nebezpečí. Zvrat v ději může přinést rozhodnutí Tomia Okamury, zda bude, či nebude on sám kandidovat na prezidenta. Podpisy občanů sbírat nemusí, stačí, aby mu vyjádřilo podporu dvacet poslanců jeho vlastní strany. „Tomio Okamura má silné karty, protože to hraje na několika frontách. Bylo by netaktické od Andreje Babiše či od Miloše Zemana říkat, že prostě návrhy pana Okamury jsou zcestné nebo bláznivé,“ zamýšlí se analytik týdeníku Ekonom David Klimeš.

Okamura míří na schůzku se Zemanem 6. listopadu – to je jen den předtím, než musí být jména všech kandidátů na hlavu státu známa. Tato schůzka bude klíčová. Okamura může chtít od Zemana přímluvu u Babiše pro společné vládnutí s SPD. A to výměnou za to, že Okamura na Hrad kandidovat nebude.

Zeman i Okamura mají podobný elektorát a voliče si budou navzájem kanibalizovat. „Zatímco jiní kandidáti si budou lámat hlavu nad tím, jak co nejlépe zaujmout voliče, Zeman bude všude vystupovat jako ten, kdo moderuje politickou debatu a snaží se zemi ochránit před předčasnými volbami. Z průzkumů jasně vyplývá, že vždy, když se chová státnicky, důvěra v něj roste,“ připomněl v HN politolog Lubomír Kopeček.

Když budou Andrej Babiš, Miloš Zeman a Tomia Okamura trpěliví a budou zvažovat taktiku o několik tahů dopředu (což minimálně první dva jmenovaní jistojistě činí), pak může mít Česko za rok premiéra Babiše, vicepremiéra Okamuru a prezidenta Zemana.

Editor pořadů České televize Události, komentáře a Interview ČT24. V České televizi pracuje od července 2014, předtím působil osm let v redakci MF Dnes.

Petr Švec
Zdroj: Česká televize

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...