Gorbačov na imperiální notu

O minulém víkendu se zajímavě střetly názory dvou exprezidentů na radar v Česku. Zatímco český exprezident Václav Havel nepřekvapil a hájil vybudování radaru právem členského státu NATO na ochranu "euroatlantického prostoru", jeho někdejší kolega Michail Gorbačov se připojil k tvrzení ruských armádních jestřábů, že radar nemá být namířen proti Íránu, ale proti Rusku. A nejen to, Gorbačov po nich opakoval i studenoválečnické hrozby zaměření ruských útočných (nukleárních) zbraní na Česko. Ten, jehož lví podíl na ukončení sovětského impéria je mimo každou diskusi, se nyní hlásí k myšlence nového impéria putinovského střihu? Jak jinak si lze vykládat pokusy o zasahování do obranné koncepce suverénního státu vzdáleného 1 300 km od hranic Ruska? Skutečně se jedná o jednoho a téhož Gorbačova?

O tom, co přimělo jednoho z nejslavnějších státníků 20. století problematizovat vlastní slavnou minulost, je možné se pouze dohadovat. Český radárek v Brdech může ruský kolos pokládat za pro sebe nebezpečný jen s vynaložením veškeré fantazie. Už nepoměr mezi stovkami ruských raket a napojením radaru v Česku na desítku antiraket v Polsku říká o onom „nebezpečí“ vše. Ale i kdyby radar měl být součástí nějaké neznámé koncepce zadržení části ruských raket v jednom směru útoku, cožpak Rusko nemá desítky dalších možností odpálení raket z jiných směrů? Gorbačov tohle všechno nepochybně ví, přesto se staví do role nechápavce. Ale jestliže si kterýkoli politik či stát osobuje právo reagovat na výstavbu cizího obranného zařízení hrozbou vojenského zničení tohoto zařízení, staví se také do pozice válkou hrozící mocnosti, do pozice potenciálního útočníka. Převzetí válečnické argumentace i terminologie ruských generálů nějaký takový nečekaný zvrat v Gorbačovově myšlení naznačuje.

Souvisí s tím i jeho podceňování nebezpečí z Íránu. Světová agentura pro atomovou energii varuje, že vývoj jaderných technologií v Íránu spěje k výrobě jaderné zbraně, OSN z téhož důvodu uvaluje na íránskou vládu sankce. Gorbačov ovšem v intencích bývalého plukovníka KGB Vladimira Putina praví, že s Íránem „je možné se vypořádat jinými prostředky“. Kdybychom vyšli jen z čilých rusko-íránských kontaktů v poslední době, mohli bychom si také představit ruskou spolupráci s Íránem v raketách a jejich náložích. A právě to je jedna z variant, která činí výstavbu amerického radaru v Česku aktuální. Demagogická je i Gorbačovova předhůzka, že česká vláda chystá umístění radaru „bez mandátu občanů“. Nebo si vážně představuje, že se o vojenských opatřeních kteréhokoli státu rozhoduje všelidovým hlasováním?

To Václav Havel vystihl podstatu ruské hysterie přesně. Samoděržaví mělo v hranicích vždycky trochu nepořádek. Kam jednou vstoupila noha jejich vojáka, tam trčí imperiální zájem dodnes, i když se kolo dějin pootočilo a území znovu patří domácímu etniku. Je to bohužel patrné nejen ze vztahů Moskvy k bývalým sovětským republikám, ale i ke státům blízkého a vzdálenějšího „příhraničí“, které ještě před 20 lety vězely v chomoutu Varšavské smlouvy a RVHP.

Ale i Rusko by mohlo pokračovat v cestě ke skutečné demokracii, otevřené právě Gorbačovem. Přestane-li se řídit hlasy postsovětských generálů a vojensko-průmyslového komplexu a využije-li otevření Západu k posilování společných zájmů. Začne-li rozlišovat v moderní civilizaci obvyklé a uznávané pojmy: území vlastní a území cizí, zbraně útočné a zbraně obranné, skutečné hrozby a hrozby vybájené nájemní propagandou, budování jednoho impéria a spolupráci mocných států světa. Rusko a Spojené státy přes všechny rozdíly mají k sobě civilizačně stále nejblíže. Může-li vůbec vzniknout racionální spolupráce velmocí, např. v boji proti světovému terorismu, pak jsou to tyto dvě země, které toho mohou dosáhnout. A americký radar v Brdech nebo ruský radar na Kavkaze, s účastí vojenských misí obou velmocí, mohou být prvními kroky takové cesty.

  • Bývalý prezident České republiky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/141/14068.jpg
  • Bývalý sovětský prezident autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/141/14071.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...