Do hlavy ne!

"Tatínku, maminko, do hlavy ne! Já nechci býti blbeček!" Takhle nebo podobně zněl žertovný slogan, užívaný v prastarých časech. Vždy se psychologové zabývali tím, jak trestat děti. A fyzické tresty byly samozřejmě kritizovány, alespoň ty přehnané. Sotvakdo ovšem dokázal určit, kde je hranice "přehnanosti". Navíc stále doznívala hesla výchovy minulých generací: "Škoda rány, která padne vedle!" a "Stromek se musí ohýbat, dokud je mladý!" Tedy byli mládenci a slečny ohýbáni přesně mířenými ranami. Dítě, které by se mohlo honosit, že jeho tvář či pozadí nikdy nezasáhla rodičovská ruka či jí vedený nástroj, bylo bílou vranou a dříve či později se mohlo stát černou ovcí, šikanovanou dětským společenstvím, neboť jeho styl života byl jaksi mimo vnímání kolektivu.

Budu-li osobní, moje dcera dodnes tvrdí, že v dětství mnohokrát toužila, abych přešel od stylu moderní psychologické výchovy k návykům konzervativním, neboť výprask měla rychleji za sebou než nekonečnou trýznivou přednášku. Přiznávám, že jsem párkrát sesekal její prdýlku (a bolelo to, věru víc mě, než ji), protože i mě otravovalo poslouchat ta nesnesitelná moudra, jež mi padala z úst. Také jsem cítil, jak jsou neúčinná. Stejně tak ve škole měli jsme pana učitele Skružného, jenž řešil maléry na místě a pádně, raději než ty členy pedagogického sboru, kteří psali poznámky a tím nepříjemnosti prodlužovali až do večera, kdy se vraceli tatínkové z práce.

Přišla ovšem jiná doba, s ní jiný mrav a výprask bude souzen možná nejen morálně, nýbrž i po zákonu. Mám ovšem malou obavu, aby v současném čase idylických mezigeneračních vztahů a všeobecného opovržení konzumností, nenašel se brzo nějaký malý mazaný fízl nebo sudič, definujte si ho, jak chcete!, a nepostavil svého rodiče před těžko řešitelné dilema: „Buď mi koupíš, drahý otče, pořádné kolo místo toho křápu, kvůli kterému se mi všichni smějí, nebo nahlásím paní ministryni Džamile, že mě pravidelně fackuješ!“ Jistě, že by z toho tatík nakonec nějak vyklouzl, ale umíte si představit nedůstojnost, trapnost toho vyklouzávání?! Námitka, že v rodině, kde mají rodiče příslušnou autoritu a kde správně a zdravě fungují mezilidské vztahy, se něco takového nemůže vyskytnout, neobstojí, neboť je pitomá: jsou v životě dětském období, v nichž i ti nejlepší rodiče stojí jaksi za pendrek a vrstevníci to jsou, kdož přináší určující kritéria a životní hodnoty.

Abychom ovšem nemysleli, že jsme nyní ochranou dětí před výpraskem nějak dramaticky novátorští. Varování, že bití nemusí být tím pravým ořechovým, zní světem od antiky a nejspíš déle. Tak třeba francouzský filozof a esejista Michel de Montaigne už v 16. století moralizoval: „Nepozoroval jsem, že by metla měla jiný účinek, než že činí duše ospalými a zbabělými, nebo záludnými či zarputilými.“ A vcelku každý normální rozumný člověk ví, že přehnané fyzické tresty svědčí o úchylce v hlavě rodiče, ne dítěte. Je ovšem otázka, zda paragrafy proti pohlavku nebo drobnému výprasku na zadek podpoří obranu bezbranných dětí vůči domácímu násilí a trýznění. Neboť idiot bude je nejspíš mlátit zákon nezákon i nadále a ony se budou bát to jít ohlásit, protože by bolest schytaly znovu.

Vskutku nejsem pro bití dětí jaksi ze zvyku nebo z rodičovské nemohoucnosti. Nicméně nevadí mi, když rodiče přiloží ruku k dílu v úmyslu nejlepším, tedy jako výstrahu: „Stop! Dál už nechoď, můj milý potomku. Bylo by to nebezpečné!“ A to ve smyslu konkrétním i obrazném. Bohužel začíná ve mně klíčit semínko strachu, že možná časem zdeptaní dospělí začnou nesměle volat po nějakém paragrafu, na jehož základě budou trestány děti, které budou příliš často a příliš bezohledně bít svoje rodiče a svoje učitele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...