Čunek chytá druhý dech

Kardinální otázka, zda má Jiří Čunek zůstat v čele KDU-ČSL, na pardubickém sjezdu vlastně nepadla. Pro volbu nového předsedy bylo jen pět z 280 delegátů. Kontroverzní lídr lidovců si tedy svůj post udržel a možná i posílil. Přispěl k tomu i tím, že se rozhodl nejitřit vnitrostranické spory a nejmenovat ty, kteří proti němu "intrikovali". V situaci, kdy je strana takřka na dně, se Čunek - i přes kritická slova na adresu svých stranických oponentů - projevil jako muž, který rozbouřenou situaci uklidňuje. V jistém smyslu, alespoň pokud jde o nezbytnost dodržování vlastního programu i sebezáchovného kategorického imperativu, se mu účastníky sjezdu podařilo sjednotit.

A že je názorových rozdílů mezi lidovci stále požehnaně, o tom se na sjezdu zmínil např. největší Čunkův oponent Miroslav Kalousek. Ten připomněl, že je třeba se rozhodnout, zda lidovci chtějí být křesťanskodemokratickou stranou západního stylu, nebo „socialisty, kteří chodí do kostela“. Snad narážel na nejodvážnějšího rebela proti zdravotnickým reformám poslance Ludvíka Hovorku, který kromě toho, že odmítá podpořit privatizaci zdravotních pojišťoven, je také toho názoru, že „diktatura proletariátu byla u nás nahrazena diktaturou kapitálu“.

Dvě křídla - křesťanskodemokratické a křesťanskosociální - jsou v KDU-ČSL už dlouho realitou. K tomu prvnímu vedle Kalouska, který dokonce chtěl tvořit předvolební koalici s ODS (asi zapomněl, jak dopadl Václav Benda se svou KDS), náleží třeba dlouholetý místopředseda Jan Kasal, případně poslanec Ladislav Šustr. Sociálněji orientovaní lidovci, respektující sociální učení církve, zatím jsou v mírné převaze (i mezi sjezdovými delegáty) a patří k nim následníci Josefa Luxe - kromě Hovorky a Čunka např. místopředseda Marián Hošek, poslankyně Michaela Šojdrová nebo její kolega Jiří Carbol.

Na rozdíl od Kalouskova ultimativního požadavku, aby se lidovci rozhodli pro jeden či druhý proud, existuje ještě i ten mírný názor, že zastoupení obou křídel v jedné straně je pro tuto stranu výhodné. Koexistence pravicových a levicových názorů v jediném politickém subjektu patří k charakteristice středové strany. Politickým výstupem nemusí vždy být pouze uhlazený a kompaktní kompromis, může to být i nabídka služeb zástupců toho či onoho směru. Vzhledem ke klíči, podle něhož se v KDU-ČSL sestavují stranické kandidátky, může být tato nabídka opravdu pestrá. Jestliže v našem volebním a politickém systému zpravidla těsný vítěz voleb potřebuje středovou stranu do vládní koalice, pak jsou lidovci vhodným partnerem. Pokud se ovšem nenajde další politický subjekt (např. Zelení), který by stabilně překračoval práh sněmovny a lidovcům jejich pozici vyfoukl.

Od této reality se zřejmě odpíchl šéf KDU-ČSL, když na sjezdu, ale i před ním a po něm, prosadil o poznání výraznější prezentaci některých lidoveckých priorit, jež mohou zároveň být i prioritami potenciálních partnerů. Zdůraznění podpory či nepodpory některých citlivých koaličních záměrů ze strany lidovců je nejen signálem pro politickou pravici či levici, ale ovlivní to samozřejmě i volební preference KDU-ČSL. Od některých důrazů si lidovci slibují vyšší přízeň sociálně slabších skupin, od jiných zase vyšší preference středních vrstev, podnikatelů a zemědělců.

Ať už se to týká požadavku na nové projednání placení poplatků ve zdravotnictví pro novorozence a důchodce, podoby zákona o specifických zdravotních službách, která nemá být pro ochranu života nepříznivější než dosavadní úprava, či odporu proti okamžité deregulaci nájmů, lidovci cítí, že velká skupina humanitně a sociálně orientovaných voličů bude na jejich straně. Podobně je tomu i s některými body usnesení pardubického sjezdu, kupř. s úsilím o zajištění dlouhodobého finančního krytí činnosti registrovaných sociálních služeb nebo s doporučením ministrům za KDU-ČSL, aby za dané situace nehlasovali pro uznání Kosova. Tím vším lidovci vycházejí vstříc svým příznivcům vlevo od středu, zatímco pro středové a pravicové voliče deklarují např. podporu ratifikace Lisabonské smlouvy, výstavby radaru v Brdech či udržení struktury středního školství s dostatečnou nabídkou učňovských oborů.

Ačkoliv aféry Jiřího Čunka jeho straně rozhodně neprospěly, v posledních dnech se zdá, že získal dostatek času i klidu, aby se pokusil své renomé vylepšit. Možná, že i KDU-ČSL přejde od žalostného skomírání k ofenzivě vyjadřující smysl této strany na politické scéně. Kdyby se to zdařilo alespoň částečně, nebylo by nutné pokládat slova prezidenta Klause na pardubickém sjezdu o tom, že KDU-ČSL  „představovala a představuje stabilní střed a tím i jistý svorník české politiky“ za naprosto prázdnou floskuli.

  • Sjezd KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/183/18281.jpg
  • Jiří Čunek na sjezdu KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/183/18219.jpg
  • Václav Klaus na sjezdu KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/183/18206.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...