Svoboda má mnoho různých forem

Ani v jediném prohlášení Václava Klause o klimatologii nechybí varování, že různé výzvy ekologů a jiných vědců k akcím proti globálnímu oteplování ohrožují svobodu, tedy nejvyšší myslitelnou prioritu všech liberálů, k nimž se samozřejmě počítá. Dobrá, aniž bych se chtěl míchat do sporu, v němž jsem stejným laikem jako pak prezident, rád bych se zamyslel nad pojmem svoboda, kde tak docela laikem nejsem. Poznal jsem totiž dost důkladně různé formy nesvobody, včetně té téměř absolutní. Abychom si rozuměli, takovou absolutní nesvobodou je vězeňská kobka, kde zcela osamocenému vězni je upíráno jídlo a světlo s případným dalším mučením fyzickým a psychickým. Troufám si tvrdit, že všechny další druhy kriminálu jsou už o něco svobodnější, zatímco naopak, když je vězeň propuštěn třeba do totalitního režimu, rychle si uvědomí, že ani pak nemá svobodu úplnou.

Pokud lze věřit vyprávění někdejšího Klausova blízkého přítele Tomáše Ježka, jak je zaznamenal Petr Husák v knize „Budování kapitalismu v Čechách,“ Václav Klaus se bál vězení přímo fobicky, proto samozřejmě nepodepsal Chartu 77 a jiné disidentské dokumenty, neboť by prý ztrátu svobody nepřežil. Plně tomu rozumím, sám jsem to zažil a bál jsem se stejně, před zavřením jako po propuštění. Pamatuji dokonce na úlevný pocit z toho strachu, když mě jednou konečně chytli a zavřeli. Pan prezident byl buď opatrnější, nebo měl větší štěstí, takže tu zkušenost s více či méně absolutní nesvobodou nemá. I tak plně věřím, že by se nikdy nepokusil zneužít svého vysokého postavení, aby pomáhal komukoliv, kdo by zde chtěl nějakou novou nesvobodu zavádět.

Jenže s pojmem svoboda je to podobné jako s pojmem pravda. Kromě jejich zcela nesporných atributů je zde i velká část koláčů s těmito názvy, z nichž se dá takříkajíc nenápadně uždibovat. To se zpravidla nejdříve projeví na svobodě slova. I za krásné první republiky vycházely noviny občas s bílými vycenzurovanými plochami. Ale to bylo víc ze strachu před Německem, jehož pražský vyslanec si často stěžoval na to, co se u nás píše o jeho hitlerovské říši. Jenže v neúctě ke svobodě slova se trochu namočil i Václav Klaus. Ani ne tak tím, když spíše žertem řekl, že novináři jsou největšími nepřáteli lidstva. Nebezpečnější je jeho už dlouho hlásané přesvědčení, že jeden z kanálů České televize, a dovedeme si představit, který by to byl, by měl podstoupit privatizaci. Je nasnadě, co by to udělalo s dosavadními kvalitními pořady přispívajícími k obohacení svobody informací, zejména o nedávné minulosti. Nutno však přiznat, že Klausova nechuť ke svobodným médiím zdaleka nedosahuje stupně jeho podivného politického přítele a souputníka Miloše Zemana, za nímž minulý týden zajel určitě z jiného důvodu, než který byl přiškrcením svobody informací o té schůzce úředně oznámen. Nebylo mu dokonce zřejmě zatěžko, že si tam potřásl rukou i s bývalým komunistickým aparátčíkem a člověkem tak „svobodomyslným“ jako je Miroslav Šlouf, do jehož gesce kdysi spadal i dokument tak bolševicky a dezinformativně stylizovaný, jako byl pamflet „Olovo.“

Setkal jsem se s Václavem Klausem jen jednou jako člen malé skupinky novinářů někdy v polovině devadesátých let, když byl předsedou vlády. Zeptal jsem se ho na věc, o níž jsem tenkrát vůbec netušil, jak je důležitá. Ta moje otázka zněla: „Pane premiére, a proč neprivatizujete banky?“ Václav Klaus na rozdíl ode mne dobře věděl, jak klíčová je to otázka, a odpověděl mi takto: „A jé, vy jste zase dneska četl něco v novinách…“ A díval se na mne tak, jako by byl býval odpověděl. V hluboké úctě k vysokému ústavnímu činiteli jsem se dál neptal, ale vždycky jsem si na to vzpomněl, když jsem pak mnohokrát viděl, jak Václav Klaus tu více tu méně uhýbá přímým odpovědím a tím dost závažně porušuje svobodu informací.

Pokud jde o tu svobodu v souvislosti se snahami k ochraně klimatu, Václavu Klausovi jde zřejmě o jeho bytostně zafixovanou svobodu trhu, tedy svobodu výroby a spotřeby. Dost zřetelné výsledky této příliš naddimenzované dílčí svobody můžeme částečně pozorovat i u nás. Sám pražský magistrát v rukou Občanské demokratické strany už nahlíží, že takhle to s trvalou svobodou automobilistů dál nejde a tu svobodu možná začne omezovat po londýnském vzoru mýtným nebo třeba ještě drastičtějšími prostředky. A co teprve se světem udělá svobodný rozvoj miliardy Číňanů? A na druhé straně zase nelze pominout základní životní svobody obyvatel těch ostrůvků, jimž globální oteplování hrozí zkázou. Ať už to řekl kdokoliv, je nutné panu prezidentovi i při jeho inteligenci připomenout známý výrok, že svoboda jednotlivce může jít jen tak daleko, dokud neohrožuje svobodu druhých. Snad i na to bude Václav Klaus v Americe pamatovat.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...