Byla „Ach synku, synku“ Masarykovou oblíbenou?

Při sledování pondělního pořadu Historie.cs na ČT2 jsem nevycházel z údivu, jak rozmanitě lze vykládat život, názory a dílo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Téměř každý z účastníků diskuse – ať už ve studiu nebo v předtočených rozhovorech – si zde ohříval svoji polívčičku. Petr Placák monarchistickou, Václav Klaus protievropskou, Václav Havel morální, Vojtěch Cepl ústavní, Ivan Medek pamětnickou.

Televizní divák se od historika Jaroslava Opata nejprve dozvěděl: Masaryk nechtěl až do války bourat Rakousko, původně ho chtěl reformovat. Za chvíli si však od Václava Klause vyslechl: Masaryk chtěl od začátku Rakousko demontovat, aby vytvořil prostor pro samostatný národ, jehož suverenitu je třeba bránit i dnes. Luboš Velek jako typický představitel mladé generace historiků s předem hotovými morálními soudy zde tvrdil: Masaryk korumpoval politickou scénu. Příslušníci starší generace Opat a Medek na to nesměle namítali, že přímé důkazy o korupci chybějí, a že Masaryk své zákulisní manévry činil ve prospěch věci – viz příklad materiální podpory pro Ferdinanda Peroutku.

Luboš Velek v diskusi rovněž bez jakýchkoli pochybností mezi řečí uvedl, že Masaryk chtěl zabít Lenina, což je pro mě dalším důkazem, jak jedna nepotvrzená hypotéza francouzského historika Alaina Soubigou, šířená s podporou českých publicistů, se může stát historickým faktem v okamžiku, když ji ostatní začnou nekriticky přejímat a nevrátí se zpátky ad fontes. Alain Soubigou kdysi v rozhovoru s Petrem Zídkem (Lidové noviny 20. 11. 2004 příloha Orientace) na otázku: „Kdy jste slyšel poprvé o Masarykovi?“ odpověděl: "Do maturity asi nic. Na Sorbonně jsem studoval politickou filozofii a zajímali mě lidé, kteří svou filozofii nějak aplikovali v politice. Objevil jsem, že jediným filozofem v dějinách, který měl skutečnou politickou moc, byl Masaryk. Hledal jsem nějaký jeho životopis, ale marně. Takže mi nezbývalo, než abych ho sám napsal."

Je zvláštní, že školený historik bohemista a jeho informovaný promotér nevěděli, že jeden čtyřsvazkový životopis T. G. Masaryka přece jen existuje. Napsal ho Zdeněk Nejedlý. Neměl jsem trpělivost přečíst ho celý (před lety jsem toto dědictví rodinné knihovny daroval historičce Evě Hahnové), takže se vzdávám hodnotících úsudků, nicméně jedna věc mě z tohoto faktograficky poměrně bohatého díla utkvěla v paměti. Když Nejedlý popisuje Masarykovo mládí a jeho slovácké kořeny, zmiňuje se o tom, že Masarykovou oblíbenou písní nebyla „Ach synku, synku“, ale „Teče, voda teče.“ Rád bych se někdy dozvěděl, kde je pravda, a zda masové zpívánky o polámaném kolečku při vzpomínání na Masaryka nejsou svým způsobem pláčem na špatném hrobě, vycházejícím z virtuální reality lidové mytologie.

Na rozdíl od mladých historiků si nejsem tak zcela jist, zda to po 150ti letech bezpečně zjistíme, a vůbec – zda jsme schopni dopátrat se autentické minulosti, aniž bychom ji zatížili vlastními výklady, a tudíž zda máme právo ji poměřovat svými dnešními hodnotovými měřítky. Kdo ví, zda nemá pravdu biblická Kniha Kazatel, která praví: „Nelze podržet v paměti věci minulé; a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...