Není dobře bavit se stále jenom o lidech

Nevím už přesně, kterému mysliteli se ten výrok připisuje, ale někdo prý skutečně řekl, že velcí lidé se baví o myšlenkách, prostřední o věcech a malí o lidech. Často si na to vzpomenu při různých společenských sedánkách (kde se ovšem přísně dodržuje zásada, že o přítomných se nemluví) a také když se podívám sousedovi v tramvaji přes rameno na velké titulky v bulváru. Převážně o lidech jsou také sportovní zprávy a policejní protokoly ze všech režimů. Estébáci navíc pečlivě dbali o to, aby jména lidí byla psána velkými písmeny, takže i při letmém prohlížení protokolů jaksi sama upoutávala pozornost. Nu a zdá se, že současní badatelé v těch zašlých dokumentech a seznamech také tolik nepátrají po trestních věcech nebo dokonce po nějakých politických ideách, ale stále jen objevují nová tak či onak zkompromitovaná jména lidí většinou už mrtvých, aniž bychom po mnoha letech dovedli dát dohromady nějaký celek, který z této udavačské a estébácké činnosti vyplynul.

Je zkrátka těch zpráv a řečí o lidech přespříliš, což ovšem neznamená, že bychom se mohli bez mluvení o lidech vůbec obejít. Nelze například pominout, že zrovna v minulých dnech se na naší politické hladině začaly opět zřetelně rýsovat aspoň dva vrcholy starého bermudského trojúhelníku, jak s pěknou dávkou přímo básnické ironie nazval před lety jeden novinář trojici Havel - Zeman - Klaus. Od roku 1989 už uplynulo 19 let a není správné, aby se titíž lidé stále snažili uplatňovat rozhodující vliv na českou politiku.

Zkrátka o lidech v politice se mluvit musí, ale chce to jistou míru, aby zbylo místo i na ty ostatní žádoucí věci a myšlenky. V obecném vědomí by neměl být nacismus spojován jen s jediným jménem fanatického vůdce. Naopak by stálo za zamyšlení, zdali se hrůzy holocaustu nemohly odehrát i bez něho, nemluvě o vyprovokování druhé světové války, když vezmeme v úvahu všechny chyby, jichž se dopustily tehdejší mocnosti před vypuknutím a po skončení první světové války. A to vůbec nemluvím o tom, s jakou lehkomyslností se po sovětském vzoru stále ztotožňují dva dosti odlišné pojmy nacismus a fašismus.

Právě probírání takových historických záležitostí a omylů bez přímé návaznosti na osoby, které u nich stály, by nám mohlo být velkým poučením pro současnost i pro nejbližší budoucnost. Vždyť třeba zrovna to, co jsme sledovali v minulých dnech v okolí Kavkazu, nemuselo zbytečně zmařit tolik lidských životů, kdyby nejen prezident Saakašvili, ale i lidé kolem něho měli dost prozíravosti, aby odhadli, že svou neuváženou akcí v Jižní Osetii, navíc v den zahájení olympiády, nakonec jen pomohou svému sousednímu nepříteli a uškodí na prestiži svému zaoceánskému příteli - o škodách způsobených sobě ani nemluvě.

Možná, že Spojené státy americké pod vedením mladšího Bushe se běžné americké politice vymykají poněkud více než Putinovo a Medveděvovo Rusko tradiční politice ruské. Někdy je opravdu lepší všímat si obecných trendů než jednotlivých lidí. Ostatně historie nám ukazuje, že odstranění jednoho politika, dejme tomu atentátem, může sice způsobit politickou zápletku, ale samo o sobě rozhodující vliv zpravidla nemá.

Ovšemže i na lidskou společnost platí přírodní zákon, že smečka musí mít svého vůdce, zdá se však, že přirozený výběr ve světě zvířat bývá kvalitnější než způsoby, jimiž se dostávají do čela vůdcové rozumově nejvyspělejších tvorů. Kritika činnosti politiků je tedy nezbytná a nesmí být překrývána jen bulvárním zájmem o jejich soukromí.

Víme, že i tak máme ještě pro své diskuse velký výběr námětů, při nichž se o lidech vůbec mluvit nemusí - například z oblasti vědy a umění. To první je dnes obzvláště aktuální, neboť je to jediná cesta, jak bránit nebo aspoň předcházet ekologickým katastrofám, které velmi vážně hrozí postihnout už nejbližší generace. A skutečné umění má schopnost ozářit naši současnost a pomoci nám nahlédnout do úžasných sfér krásy, jakou dokázal lidský génius vytvořit.

A abychom se drželi při zemi, pak je nutné občas mluvit i o přiměřeném množství prostředků, které k hodnotnému životu potřebujeme. Není to zase tolik, aby to naši vzájemnou komunikaci přeplnilo do té míry, že na ty nejlepší věci a myšlenky by nám nezbylo dost času a místa v hlavě. Neboť právě to, co nám při našich stálých hovorech o lidech a o penězích uniká, nám může vydláždit tu nejlevnější cestu ke zpříjemnění a zkrášlení života.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...