Prasečí rypák aneb Kde jsou hranice

Je s podivem, že fotomontáž pražského primátora Béma s prasečím rypákem na titulní stránce Reflexu (7.1.) nevyvolala v médiích větší odezvu. Média se o ní zmínila teprve tehdy, když se primátor nechal slyšet, že Reflex zažaluje. Shodou okolností tak učinil krátce poté, co soudce pražského městského soudu Tomáš Novosad zamítl žalobu Davida Ratha dožadujícího se v občanskoprávním jednání omluvy za podobnou fotomontáž na titulní stránce Reflexu.

V případě Ratha zobrazeného jako Hitlera soudce usoudil, že jde o karikaturu, a že si tuto karikaturu středočeský hejtman vysloužil svými výroky o nacistickém řešení hospodářské krize v rozhovoru pro Lidové noviny (další detaily viz Louč z 29.1.09).

Pokud by soudce použil v Bémově případě stejnou logiku, bude to mít obtížnější, protože podklad pro Bémovu karikaturu vychází nikoli z faktu, ale z interpretace článku Adély Knapové líčící pražský magistrát jako „chlív plný vesele chrochtajících prasátek u koryt plných pomejí.“

Zatím jediný komentář k případu jsem si přečetl v sobotu 16.1. od Martina Zvěřiny, který kromě jiného napsal: „Výhrůžka žalobou za docela decentní prasečí rypáček vypadá směšně jen několik desítek hodin poté, co David Rath prohrál svou při “o Hitlera". Rypáček není ani horší či nevkusnější než Hitler, a tak primátor s největší pravděpodobností prohraje. Jestli neskončí jen u výhrůžek," z čehož jsem usoudil, že Hitler ani rypák nepřipadá autorovi komentáře příliš vkusný.

O tom, že obálky Reflexu překračují hranice vkusu a dobrých mravů, jsem přesvědčen i já. Nejde jenom o Béma (1/2010) a Ratha (6/2009), ale také o nechutnou postelovou fotomontáž Jiřího Paroubka (35/2009) , nebo i o nedávné králičí uši Jana Krause (53/2009), které nejsou ani vtipné, ani nemají jakoukoli vazbu na rozhovor a článek uvnitř listu. Zkrátka Reflex se na svých titulních stránkách chová jako ten neprimitivnější bulvár lákající čtenáře na skandalizující titulky.

Prosím, aby se moje kritika nevykládala jako nějaké křížové tažení proti bulváru, jemuž neupírám právo na existenci podložené společenskou poptávkou (viz nedávná tisková zpráva vydavatelství Ringier o rostoucím prodeji Reflexu pod vedením nového šéfredaktora Pavla Šafra). Jde mi však o jisté hranice, které by se neměly překračovat, pokud chceme žít ve společnosti, ve které se lidé k sobě navzájem slušně chovají.

Jsem totiž přesvědčen, že média, přinejmenším ta, která oslovují široké publikum, mají kromě jiného také normotvornou úlohu, jež je schopna ovlivňovat vnímání hodnot a hodnotových systémů ve společnosti. Problém vidím v tom, že generace novinářů, kteří dnes stojí u kormidla novin a časopisů, nemá tyto hodnotové systémy ukotvené. Zkušenost s totalitou v době jejich dospívání je vyhranila ve směru odmítání jakékoli regulace, jakýchkoli hranic a limitů v otázkách svobody vyjadřování. Jejich negativně vymezenému hodnotovému systému (víme, co je špatně) pak chybí jeho pozitivní část (máme názor na to, jak by to mělo být dobře), založená na interiorizaci dalších společenských i etických hodnot. Ty by jim pak mohly pomoci při rozhodování v hraničních případech, u nichž se práva a svoboda jedněch střetávají s právy a svobodami druhých.

Kde jsou tedy ty hranice a co s tím dělat? Nemyslím si, že by vulgaritu, sprostotu či nevkus měly řešit soudy, že by měly trestat (koneckonců David Rath žádal pouze omluvu), i když také jejich rozsudky mají normotvornou úlohu, neboť interpretují zákony vycházející z jistých obecně uznávaných hodnot.

Pro začátek by možná stačilo jisté společenské opovržení k vulgaritě a nevkusu. Jestliže se takového odsudku v ostatních médiích vzhledem k jejich vzájemné solidaritě nedočkáme, měly by se ozvat osobnosti veřejného života, jejichž názor média nemohou ignorovat. A nejen ony. My všichni bychom měli odložit pocit škodolibého zadostiučinění, racionálně odůvodněný větou „vždyť si to ten Bém/Rath/Paroubek vlastně zaslouží“, a zamyslet se nad tím, zda se nám bude dobře žít ve světě, v němž se „společenské formy, ba i právní normy řeší klackem do hlavy“ (z textu písně „Vy nevíte, co je to středověk“ ze hry V+W Těžká Barbora).

  • Karikatura Davida Ratha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/967/96656.jpg
  • Manželé Paroubkovi ve fotomontáži Reflexu zdroj: Reflex http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1073/107256.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...