Pazi, mine! Pozor, miny!

"Co je to mina? – zeptal se medvídek Brundo.Kdo tu minu zakopal? – podivil se Čáp.Proč ji zakopali? – nemohl tomu uvěřit mravenec Marko.Jsou v lese další? – hlesl mravenec Pipo.Já se bojím – špitla veverka a schovala se do díry ve stromě." Tolik citát z dětské knížky, psané a kreslené dětmi a pro děti. Vyšla před dvěma roky v Chorvatsku a distribuuje se s dalšími stále. Proč?

Chorvatsko je po Bosně a Hercegovině druhou zemí v Evropě s největším výskytem nášlapných a protitankových min. Za války v letech 1991-95 jich bylo položeno bezpočet a dodnes jsou problémy s úplným zmapováním jejich umístění – minová pole nebyla vždy označena a řádně zanesena do map podle vojenských pravidel, často se přemisťovala, rozšiřovala, vytvářela se falešná. Četná jich za ta léta zarostla. Odminovávalo se už za války, ale často bez jakéhokoliv záznamu. Na bývalých bojištích zbylo množství nevybuchlé munice. Vzhledem k nebezpečí existuje mnoho míst, která je ještě třeba prověřit – například u hranic nebo okolo tehdejších opevnění. K počátku letošního roku zabíraly oblasti s podezřením na výskyt min celkem 880 km² (t.j. asi 1,6% země) na území 104 obcí.

Když jsem tu poprvé při cestě vnitrozemím viděla ceduli MINE! (Miny!), zamrazilo mě. Jeli jsme běžnou, naprosto normálně vypadající státovkou. Jenže podél ní bylo na celkem dlouhém úseku pusto. Les lemovala zmíněná varování – kdybychom si potřebovali odskočit, nesměli bychom opustit asfalt. Políčka opuštěná, domy zarostlé a rozpadající se. Smutný pohled. Možná patřily Srbům, možná Chorvatům – ale kdo by se chtěl vracet do zaminovaného nebo i „jen“ ominovaného domu? V období od roku 1998 do roku 2008 zemřelo na následky výbuchu min 106 osob a 183 jich bylo zraněno, z toho 120 těžce.

Jak to, že máme v Evropě zaminovaná území? Jak to, že nejsou daleko někde v Africe nebo Asii? Ve zprávách bývají podobné věci tak děsně daleko… Jenže tady skončila poslední válka teprve před patnácti lety (a to až v srpnu – takže teď v červnu to není ani celých 15 let.) Od té doby se na odminování vydávají velké prostředky z chorvatského státního rozpočtu a z úvěru od Světové banky, značné sumy od státních organizací, od tuzemských i zahraničních dárců, opakovaně i z České republiky. Za tento rok to vyjde přibližně na 43,5 milionu eur. Takové aktivity zahrnují i údržbu, označení nebezpečných míst, osvětu a pomoc obětem.

Zpočátku bylo prioritou odminování turistických oblastí a cest a části národních parků. Nebojte se, na pobřeží nebo u Plitvických jezer vám miny nehrozí. Je rozumné dodržet zákaz stanování mimo kempy, zvlášť při výletech do méně navštěvovaných oblastí. Aktuální informace o nebezpečných územích najdete na internetové adrese: https://misportal.hcr.hr/HCRweb/faces/simple/Map.jspx.

Miny byly velkým problémem i pro infrastrukturu, zemědělství apod., přednostně se samozřejmě řešila situace v nejpostiženějších regionech. Cílem všech zúčastněných institucí je do konce roku 2019 odminovat celou zemi.

Stopy války tu najdete na mnoha místech. Zpustlé a rozpadající se domy a pozemky, varovná označení zaminovaných oblastí, nepřehlédnutelné „muzeum války“ s tanky, obrněnými vozy a pobořeným stavením v Karlovacu hned u silnice. Ale také nepřehlédnutelné billboardy velebící generála Gotovinu jako národního hrdinu (přitom stíhaného Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii v Haagu). V kostele v městečku Nin visí plakát „Růžencem za pravdu – kněží a věřící se modlí za nespravedlivě uvězněné chorvatské generály“, na kterém je fotka z audience Ante Gotoviny u papeže Jana Pavla II. a přehled konání třiceti bohoslužeb od září 2009 do května 2010.

Už jsem se zmínila o minové/protiminové osvětě. Starají se o ni chorvatské ministerstvo vědy, školství a sportu, místní úřady, Červený kříž, mnoho nevládních organizací, školy, dětské organizace i divadla… Veřejnoprávní televize v pořadu podobném naší Kouzelné školce vysílá názorný příběh s vymyšlenými postavičkami. Knížku, kterou jsem citovala na začátku, napsalo a ilustrovalo pět školáků a vyšla v Karlovaci za přispění několika organizací:

"Miny!
Víte o nebezpečí?Miny jsou skryté a nebývají vidět. Dávejte pozor, kam šlapete!
Dodržujte značky, upozorňující na nebezpečí!
Nedotýkejte se výbušných zařízení nebo podezřelých předmětů!
Nepokoušejte se odminovat! To je práce pro odborníky!
Volejte 92 nebo 112!"

  • Minové pole autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1764/176311.jpg
  • Rozpadlý dům autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1764/176312.jpg
  • „Muzeum války“ u silnice autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1764/176313.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...