Zpráva z Jihlavy aneb o doku-mentálním umění

Ani letos se festival dokumentárních filmů v Jihlavě neobešel bez otázky, kde je hranice mezi dokumentárností a hraným filmem a jak rozlišit mezi autentickým záznamem reality a skrytou či málo přiznanou manipulací. Jako by na těchto otázkách zejména v době přemíry obrazů, kde musí být každý neustále ve střehu, jestli právě teď není vizuálně podváděn, nějak zásadně záleželo.

Z hlediska vnímání filmového umění je to asi podobně důležité, jako kdyby se někdo zeptal, zda postavy v Avataru reálně žijí, nebo jsou jen virtuální fikcí, protože by se tím změnil význam a smysl filmu; nebo abychom šli dál do minulosti, zda Duchampův pisoár je reálně koupený, nebo zda si jej umělec vyrobil sám a schválně napodobil sériový design. Anebo zda Hirstova kráva ve formaldehydu skutečně běhávala po trávníku a jestlipak ji Damien Hirst zabil vlastní rukou?

Jak málo důležitá je hranice mezi „skutečným“ záznamem reality (idea čisté dokumentárnosti) a realitou hranou, předvádí například vítězný snímek z jihlavské sekce Mezi moři, Vlastní životopis Nicolae Ceaucesca. Střihový film je složený výhradně z oficiálních záběrů rumunského komunistického vůdce, je to tedy v jistém smyslu čirá propaganda, cíleně barvená fikce. Všichni víme, že skutečný život byl v Rumunsku jinde, ale v tomto kontrastu film Adreie Ujici zajímavý není. Překvapivě fascinujícím dojmem nepůsobí napětí mezi obludností oficiální verze a tvrdou komunistickou realitou, ale několikahodinová „dokumentární fikce“ sama. Velikost, pevnost a síla paralelní reality, která často nemusela být vytvářena z čistě politických důvodů, ale jen pro vlastní uspokojení. Historickou pravdu o Ceaucescovi se můžeme dozvědět z odborných studií, v obraze si ale budeme už navždy pamatovat tuto paralelní skutečnost - toto byl Ceaucescu! - snad s výjimkou záběrů ze soudu nad Ceaucescovými a jejich popravy.

Malou důležitost rozdílu mezi hraným a rigidně pojímaným dokumentárním filmem (otisk reality nezaujatou kamerou - něco nemožného) ukázal i nešťastně pozapomenutý dokument Michael B.: Hysterie. Film vypráví o nadšeném spekulantovi na Wall Street, jenž se po zhlédnutí stejnojmenného filmového trháku rozhodne, že bude po světě přesouvat stamiliony dolarů, svůj sen si splní a nakonec se svým zkrachovalým hedgeovým fondem stojí na počátku světové finanční krize. Ani jednou ve filmu nevystoupí hlavní hrdina Michael Berger ani nikdo jiný. Historku o jeho vzestupu a pádu vypráví v předtočených smyčkách neutrální, popisný komentář a různá prostředí, v nichž se skutečný Michael B. snad pohyboval. Diváci podvědomě hledají Michaelovy stopy a skládají si z nich představu o něm, přičemž vůbec nezáleží, zda viděný obraz je inscenovaný (ale není už postavení kamery, vymezení pole záběru inscenací?), nebo ne. Nepřítomný hrdina se zpřítomňuje skrze film v divákově mysli (v rozumu i imaginaci) a je v jistém smyslu působivější, než kdyby vypovídal v každém záběru.

Michael B.: Eine Hysterie přibližuje základní pravdu moderního umění, do něhož patří i současný dokumentární film. Umělecké dílo je (inter)subjektivní výtvor a vzniká právě tak v mysli autora jako v hlavě (lepší by bylo říct v celém těle) přijímajícího, který je v posledku důležitější než sám tvůrce. Rozdíl mezi hraným a „skutečným“ se smazává, protože skutečnost vzniká v divákově imaginaci propojováním konkurenčních „realit“ a v takovém výtvoru se dost dobře nedají rozeznat hranice ani švy.

„Dokumentární film je doku-mentální,“ prohlásil svého času režisér Vít Janeček, který tím, aniž zřejmě chtěl, popsal celou specifickou imaginativní citlivost veškerého současného umění, k němuž se výtečně hodí i motto letošního jihlavského festivalu: Snění je práce. 

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

  • Vlastní životopis Nicolaea Ceaušesca zdroj: MFDF Jihlava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2063/206232.jpg
  • MFDF Jihlava 2010 zdroj: MFDF Jihlava http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2051/205057.jpg
  • Ženy SHR zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2063/206231.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...