Proč klesá obliba EU?

Čte-li člověk zprávy o činnosti Evropské unie, sotva se může divit poklesu její obliby. Podle agentury STEM klesla v Česku důvěra v EU na historicky nejnižší úroveň. Pokud by se dnes znovu hlasovalo o vstupu do unie, bylo by 51 procent Čechů proti. Důvody, proč tomu tak je, STEM podle svého šéfa Stanislava Hampla nezkoumá. „Neptáme se na alternativy,“ říká Hampl a vysvětluje to nezájmem „relevantních politických sil“ o vystoupení z unie. Ale i v sousedním Rakousku se pro odchod z EU v nedávném průzkumu vyslovila většina Rakušanů. V obou zemích je evidentní nárůst počtu skalních odpůrců EU. V Česku je to už čtvrtina populace, zatímco pevných zastánců členství v unii je jen 15 procent.

Vedle scestného konceptu lidských práv, popírání křesťanských kořenů Evropy, znevažování klasické rodiny a finanční krize zasahující všechny země eurozóny má na poklesu důvěry v EU nehynoucí zásluhu i unijní šéfka zahraničních vztahů, baronka Cathy Ashtonová. Je patrně nejlépe placenou političkou světa s ročním příjmem v přepočtu deset milionů korun, ale na své soukromé letadlo a výdaje sedmi tisíc zaměstnanců ještě požaduje 27 milionů eur navíc, čímž se rozpočet jejího úřadu vyšplhá nad 500 milionů eur. A to přes kritiku z Británie, Belgie, Francie a Rakouska, že výkony barončiny „externí služby“ jsou chabé a že ani nedokázala sjednotit zahraniční politiku navenek. „Pořád je tu 27 odlišných zahraničních politik,“ říká Pierre-Emmanuel Thomann z Evropského institutu pro mezinárodní vztahy.

Baronka (s prosovětskou minulostí) je ovšem na kritiku zvyklá a tvrdí, že potřebuje další peníze na kancelář v sídle rebelů v libyjském Benghází a na další podobné projekty v Egyptě a Tunisu. Přitom se ukázalo, že finanční pomoc rozvojovým zemím na severu Afriky až dosud nikdy nepřinesla zlepšení životní úrovně jejich občanů. Říká se tomu „přesouvání peněz z kapes chudých lidí v bohatých zemích do kapes bohatých lidí v chudých zemích“, přičemž se odhaduje, že takováto „zahraniční pomoc“ pro některé africké státy představuje skoro tři čtvrtiny jejich státního rozpočtu.

Ve finanční krizi se Evropská unie stále více profiluje jako přerozdělovací instituce, v níž přestávají platit všechna pravidla, včetně Lisabonské smlouvy, a to s jediným cílem – záchranou eura. Evropská centrální banka odmítá přenést dopady krize na její původce, tedy banky a bankéře, a směruje je na daňové poplatníky. Tiskne peníze, které posílá do Řecka, o němž už je víceméně jasné, že se ze současné dluhové krize nedostane. Částka, jíž země eurozóny Řecku, Portugalsku a Irsku schválily, už teď činí 253 miliard eur. V této situaci EU stále vydává další desítky milionů eur na ostrahu parlamentu, poslanecké limuzíny, či propagační televizní kanál EuroparlTV, který denně sleduje plných 850(!) diváků. Aby to poplatníky tolik nebolelo, Brusel občas vystřihne i mastnou pokutu kapitalistům, např. nedávno 315 milionů eur Unileveru a Procter&Gamble za smluvené ceny čistících prostředků. Pokud ovšem hrozí pokutou státu, a to třeba za nedodržení „doporučení“ Evropského parlamentu, je to vždy perfidní nátlak na kapsu daňového poplatníka.

Připočteme-li k těmto krokům např. vyhrožování Polsku a Litvě kvůli odmítání homosexuálních manželství, nebo Polsku a Irsku kvůli odmítání potratů, máme obrázek o unijním zasahování do bioetických otázek a práv členských zemí jen o něco úplnější. A to není řeč o takových maličkostech, jako jsou Bruselem normované banány, vodovodní kohoutky či rušení klasických žárovek. Závažnější je, že se EU nedokázala ani po třech letech diplomaticky vypořádat s ruskou okupací gruzínského území (např. odvoláním velvyslanců). Když vloni v srpnu Rusko dokonce v Abcházii rozmístilo systém protiraketové obrany, vzmohla se baronka Ashtonová pouze na prohlášení, že Rusko nepostupuje v souladu s dohodou o příměří a riskuje „zvýšení napětí v regionu“. Podle dohody o příměří se ovšem Rusko zavázalo ke stažení vojsk na původní pozice, což dodnes neučinilo a na což paní baronka adekvátně nereaguje. To jen dokresluje zahraničněpolitickou pozici, jakou Evropa pod vedením EU získala.

EU trpí nejen absencí společné zahraniční a bezpečnostní politiky, ale i absolutní slepotou v kulturní a demografické oblasti. Bruselské byrokraty už zcela odtržené od reality vůbec nezajímá, že na konci 21. století budou Evropané tvořit pouhých pět procent světové populace. Jak nedávno připustil zakladatel evropské měny a bývalý německý kancléř Helmut Schmidt, trvalý pokles evropské porodnosti je i neklamnou známkou „ochabující vitality“ Evropy. A není-li EU v roli evropského lídra schopná bránit úpadku a vymírání našeho kontinentu, k čemu nám ještě je?

  • Catherine Ashtonová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2410/240971.jpg
  • Evropská unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1146/114597.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...