Poslední pravá princezna osmanské dynastie

Ta zpráva se objevila ve společenských rubrikách světových médií na začátku týdne – zemřela vnučka posledního osmanského sultána, poslední pravá princezna impéria, které už na mapách nenajdete, poslední potomek, zapsaný do dobových spisů osmanské dynastie. Měla život pohnutý a zajímavý.

Opustila zemi se svou rodinou, když jí byly 3 roky, vykázána Mustafou Kemalem a jeho lidmi po vyhlášení republiky. Vyrostla ve Francii a podle vlastních slov měla vždy problémy s identitou – patřila někam, kde žít nesměla, měla kolem sebe rodinu naprosto odlišného společenského postavení než okolí. Toto postavení se však vztahovalo na společnost vzdálenou v prostoru a postupně i v čase. Žila s vědomím tradic dynastie, byla vychovávána v duchu zodpovědnosti a noblesy, žila ovšem v nemonarchickém státě. Jí i jejích blízkých se dotkla světová válka stejně jako ostatních, radosti i starosti jejího všedního života se podobaly těm, které měli její obyčejní přátelé, ale v duši měla něco navíc.

Takhle shrnutý ten příběh velmi připomíná vyprávění českých šlechticů, která seznamovala naši většinu, poznamenanou totalitní ideologií a jejími omezeními, s jejich výchovou a hlavně životní filozofií – silný pocit sounáležitosti a spoluzodpovědnosti za to, co jim odkázali předkové. Včetně země, ve které žili, jejíž historii vytvářeli a jejíž budoucnost pro ně byla závazkem.

Neslişah Sultan (neboli Fatma Neslişah, tureckým občanským příjmením Osmanoğlu) se dožila požehnaných 91 let a zemřela tam, kde zemřít chtěla – v Istanbulu, v Turecku, doma. Ne v paláci Dolmabahçe, kde před vyhnáním její rodina žila (a kde později zemřel Atatürk), přesto doma. Podle vlastních slov našla svoje místo až v pokročilejším věku, kdy se tu mohla konečně usadit, ve své duši byla vždy Turkyní. Její narození v roce 1921 ohlásilo 121 dělových ran. Odjížděla v roce 1924 a poprvé se sem vrátila až po druhé světové válce, ovšem ne jako následnice dynastie – to by tenkrát ještě nesměla, ale jako egyptská princezna, tj. manželka a matka dvou dětí prince Mohameda Abdulmunima s diplomatickým pasem. (I tak se nevyhnula pohovoru s agenty istanbulské policie.)

Po jistou dobu byla v Egyptě první dámou. V roce 1952 Turecko princeznám sultánské dynastie „odpustilo“ a přestaly být v zemi nežádoucími osobami. V roce 1963 se Neslişah Sultan přestěhovala se svým manželem do Istanbulu, dostala turecké občanství a žila tu do své smrti. Důstojně a spokojeně. Do politiky nezasahovala a byla pyšná na vše krásné a dobré, co zůstalo po jejích předcích. A že toho není málo.

To, že se fotky, biografie, zajímavá fakta o člence sultánské dynastie objevily ve všech tureckých médiích, že byly zveřejněny informace o místě a čase posledního rozloučení, že soustrastný dopis rodině poslali prezident republiky, premiér i další politici apod. – to vše je součástí poměrně nové tureckého snahy (pozitivně) znovuobjevovat osmanské dějiny, po desetiletí zavrhované jako nepatřící k image nového demokratického státu. Trendu, ke kterému se tu ještě vrátím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...