Buddhista ruským ministrem obrany

Konečně může mít ruská armáda trochu štěstí na to, kdo ji bude mít na starosti. Jmenování nového muže bylo překvapivé a zřejmě také hodně vycházelo z potřeby rychle najít kompetentní osobnost jako náhradu za zkompromitovaného Anatolije Serďukova. Ale zdá se, že Putin při volbě jeho nástupce nemohl mít lepší. Tak se v předvečer 95. výročí VŘSR (už usilovně zapomínané či spíše nepřipomínané) stal novým ministrem obrany Ruské federace Sergej Šojgu.

To je muž všeobecně velmi uznávaný a oblíbený. Nikdy neměl žádné mocenské ambice a vždy byl velmi klidný, dělný a pohotový. Sergej Šojgu (57) se prakticky ihned v roce 1991, na konci sovětské éry, pouštěl do nejzáslužnější práce: zachraňoval, co se dalo. Začal pomáhat všude tam, kde nejvíc hořelo. A velmi rychle se staral o pomoc těm, které postihovaly všemožné katastrofy i jinde ve světě. Zpočátku vlastně s holýma rukama. Nečekal, až mu někdo řekne, co má dělat a kde na to vzít prostředky. Nikoho se neptal a přes dvacet let budoval velkou „emergentní“ organizaci. Dokázal vytvářet týmy, na které se mohl spolehnout. Dnes tvoří „Šojgujovci“ řadu brigád, pro které jejich šéf vytvořil na ruské poměry nebývalé zázemí. Jsou to týmy všestranných záchranářů, pohotových a odborně velmi zdatných. Mají k dispozici letadla, helikoptéry i skladiště všeho potřebného pro oblasti postižené katastrofami, požáry, povodněmi, zemětřeseními nebo útoky teroristů.

Šojgu – „ministr pro neštěstí“ se nikdy nerozpakoval podstupovat všemožná rizika. A vždy neohroženě nesl i značnou hospodářskou zodpovědnost. Pro Kreml – jak pro Jelcina, tak Putina i Medvěděva byl a je tuvinský rodák z buddhistické rodiny Sergej Kužugetovič Šojgu neocenitelným mužem. Když jednou se svým týmem pomáhal v Číně po velkém zemětřesení, napsaly o něm japonské noviny, že je to troubleshooter par excellence světového formátu. Co však je zvláště pozoruhodné – vytvořil organizaci, v níž vychoval řadu naprosto samostatných vedoucích osobností. Je to organizace, která i bez něho znamenitě funguje.

Před sedmi měsíci se stal guvernérem Moskevské oblasti (tedy samostatného správního regionu, který bezprostředně Moskvu obklopuje). Kremlu v této funkci přestal vyhovovat generál Gromov, někdejší poslední velitel sovětských vojsk v Afghánistánu. Tak se hledal člověk, který by po Gromovovi převzal Moskevskou oblast a rychleji zvládal velké problémy, doléhající na život obyvatel hned za humny ruské metropole. Volba padla na Sergeje Šojgu. Ten prokázal za půl roku i jako „okolomoskevský guvernér“ svůj mnohostranný organizační talent. Dohodl za tu dobu se Sobjaninem, starostou Moskvy, mnohé zásadní věci (dopravní, zásobovací, ve školství i ve zdravotnictví). Ta práce byla podle jeho slov často obtížnější než zásahy všude možně proti přírodním katastrofám.

Než se ale spolupráce Šojgu – Sobjanin mohla dostat dál, sáhl prezident Putin pro svého „světového troubleshootera par excellence“ z nouze znovu. Tentokrát, aby ho pověřil úkolem rozseknout daleko větší gordický uzel, než je zharmonizování všestranných vztahů Moskvy s rozsáhlým okolím metropole.

Šojgu přebírá ministerstvo obrany po Anatoliji Serdjukovovi. Odcházející ministr bude možná rád, když neskončí na řadu roků v kriminále. Má šanci, že ho zachrání to, že je zetěm bývalého ministerského předsedy Viktora Zubkova, který je ve velmi dobrých vztazích s Vladimírem Putinem. Zubkov byl v mnohém jeho dobrým učitelem. Serdjukov (50) byl jmenován ministrem obrany před pěti lety – s úkolem, aby v celé vojenské sféře Ruska zatočil s korupcí. Pokoušel se o to. Během působení na moskevském Arbatu (tam sídlí ruské ministerstvo obrany) Serdjukov skutečně provedl ve všech složkách ruských ozbrojených sil několik velkých čistek (s výjimkou kosmických vojsk, kde změny musely být systémové). Ale nakonec se zřejmě sám nakazil tím, s čím měl skoncovat.

Zřejmě na celém světě platí, že nejsvůdnější pro korupci je vojenské prostředí. Kolik se toho tam dá ukrást a evidenčně zfalšovat! Kdo se zaručí za správný počet všemožných nábojů a střelných zbraní? Vždyť stejně snadno jak ve válce, tak i při cvičení vybuchují miliony a miliardy.

V případě Serdjukova však došlo především a ve velkém na neprůhlednou evidenci nemovitostí. Je dobré připomenout rozhněvanost dvou vrcholných šéfů Ruska – Putina i Medvěděva, kterým se vůbec v posledních letech nedařilo získat aspoň základní přehled o vojenských objektech a pozemcích. Dokonce ani v samotné Moskvě. Příkladně: nikdo neví, kolik a kde jsou po celém Rusku stovky zapomenutých a neevidovaných muničních skladů! Za poslední dva roky propukaly mimořádné aféry, týkající se zvláště Vladivostoku. Putinovi tam zvláště záleželo na modernizaci a na výstavbě aspoň několika významných objektů, jimiž by se Rusko organizačně blýsknulo při pořádání velkých mezinárodních summitů.

Jenže při opakovaných inspekčních prověrkách vladivostocké úřady Medvěděvovi tvrdily (to byl ještě prezidentem): „Nic tady stavět nemůžeme, nedovolí to vlastník pozemků – ministerstvo obrany, skoro vše je tu v rukách tohoto ministerstva!“

Teď, když Anatolij Serdjukov padl, vladivostocké případy mají svou novou moskevskou variantu. Jasně se mluví o tom, že lze prokázat velké sumy, které dostávali vojenští páni na ministerstvu za prodej pod cenou objektů, které už ozbrojené složky „nepotřebovaly“. Škoda se počítá v miliardách.

Sergej Šojgu nemá zřejmě za úkol vyšetřit celou kaskádu nyní odhalených korupčních kauz. To budou mít na práci týmy vojenských vyšetřovatelů. Generál Šojgu by se měl pustit do superproblému: do další fáze reforem ruských ozbrojených sil, které systémově velice kulhají. Hlavně je záhodno zásadně změnit samu „porodní bábu vojenských reforem“ – akciovou společnost „Oboronservis“. To je superstát ve státě, moloch a obří gigant, jaký by si nedovolily stvořit ani Spojené státy nebo Čína, která také velice touží mít moderní vojenskou sílu.

Oboronservis, „akciovka“, ustavená na Vánoce 1995, má v popisu práce „vesmír aktivit“. Prakticky vše, co se týká ozbrojených sil: generelní koncepci jejich rozvoje, všemožné materiální i intelektuální zajištění tohoto rozvoje, veškerý servis s tím související, dynamiku modernizace, a mnohostranné vazby na civilní sektor – domácí i zahraniční. V současné době se pod křídla Oboronservisu mohl právně schovat jakýkoliv projekt v rámci státu i mimo něj. S bezbřehými pravomocemi.

Když to Jelcin schvaloval v takovém neslýchaném rozpětí, šlo o to, aby pod kontrolou jednoho centra i osobnosti bylo vše, co tehdy zbylo v troskách z militární sféry. Tehdy neměly ponorky dost nafty na vyplutí z přístavů a dálkové bombardéry dost leteckého benzinu, aby třeba jen zakroužily nad vlastním mateřským letištěm.

Teď je však Oboronservis superchobotnicový gigant, neovladatelný a nekontrolovatelný jak bezpečnostně, tak i protikorupčně neprůhledný. Na to musel nakonec doplatit i Anatolij Serdjukov. Nikdy neztrácející rozvahu a klid generál Sergej Kužugetovič Šojgu, generál s buddhistickými kořeny nyní vstupuje do prostoru, jehož zvládnutí bez kardinálního „resetu koncepce“ je nemyslitelné. A děje se to v době globálně velmi neklidné a o to víc vyžadující na mezinárodním poli snahu o dohody, které by mohly dávat naději na bezpečnější svět; ve vojenské sféře především.

Generál Šojgu je mezinárodně ceněn jako velmi důvěryhodná osobnost. Otázka zní: využije toho Rusko? Využije toho svět? Za úvahu to bezesporu stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...