Devianti proti tučňákům?

Prezident České republiky Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu nijak nezmínil zahraničí. Žádné NATO, EU či OSN, žádní sousedé, natož Německo, žádná Visegrádská čtyřka nebo USA. Ani jedna zmínka o světové bezpečnosti, postavení Česka ve světě, zahraniční politice. Až na nijak upřesněnou zmínku o „oprávněných národních zájmech“ jen „bonmoty“ o deviacích… A to je chyba. Existence ČR je na mezinárodním kontextu závislá totiž doslova bytostně.

Když racionální argumenty nestačí

Jakmile jsou útoky na české novináře už i pro prezidenta důležitější než dění za hranicemi, tak je nejvyšší čas si připomenout, proč je pro nás svět venku tak důležitý. Nemá ale příliš smysl opakovat racionální důvody, jako je například fakt, že díky EU a NATO žijeme v míru a relativním bezpečí. Příčiny nezájmu většiny české vládnoucí elity o zahraniční otázky se totiž nachází mimo sféru racionality podobně jako averze současného prezidenta k médiím.

Nezájem o věcnou debatu o postavení ČR ve světě je třeba spojovat s naším postojem k cizímu. Ne nadarmo píše M. J. Stránský o tom, že v Čechách zvítězil „pivní socialismus maločeského Zemana“. Rozhodující je, co pro nás „svět tam venku“ znamená, a já zde cítím spíše uzavřenost. Obrazně řečeno, většina Čechů se dnes chová jako tučňáci, co semknou řady a nastaví studenému větru záda, aby si vzájemně přihřívali své domácí „teplíčko“. Metafora studeného větru se dá libovolně obměňovat – za pokyny z Bruselu, zlovolné sudeťáky čekající za kopci na prolomení Benešových dekretů nebo hordy azylantů, muslimů a všelijakých dalších „cizáků“.

Otravné hodnoty

Pro českou kotlinu byly vždy hlavním prostředkem, jak překonat domácí malost a navázat spojení se světem, demokratické a lidsko-právní hodnoty. Avšak s tím, jak se česká společnost pomalu uzavírá a ekonomická situace zhoršuje, se stávají i ony opovrhovanou přítěží. Stejně jako jsou média, hlídací to psi demokracie, degradována na smečku deviantů, začíná být podobně zacházeno i s jinými výstavními štíty demokratické společnosti, jež jsou opakovaně malovány jako překážky v honu za mamonem, který „si žádá doba“. Příkladem je Nečasovo vytvoření a následné odsouzení dalajlamismu coby doktríny „pravdoláskařů“, neb nám zhoršuje vztahy s Čínou a okrádá nás o světlé obchodní zítřky.

Na akci pořádané Eurocentrem Praha jsem byl nedávno svědkem, jak při prezentaci svého výzkumu o čínském ekonomickém pronikání do Evropské unie pracovník Ústavu mezinárodních vztahů opakovaně prohlašoval, že nechápe, co si chce neustále ČR v oblasti lidských práv dokazovat, a jak nám dalajlamismus kazí obchod. Situace byla o to pikantnější, že právě probíhal festival Jeden svět, na němž jsem shodou okolností měl diskuzi po filmu o čínské blogerce šikanované tamním režimem.

Myslím, že důvodem marasmu české společnosti není přemíra hodnot, ale naopak jejich nedostatek projevující se korupcí, absencí vize, ztrácející se občanské odvahy a angažovanosti, ideovým vyprázdněním politiky a neochotou přejímat funkční vzory z ciziny. Česká malost je podle mne dána přesvědčením, že jsme kdysi světu věřili a on se na nás “po mnichovsku vykašlal“ a tak teď trucujeme a ignorujeme jej. Nechceme ale trochu příliš? Takový Izrael, země obdivovaná i Milošem Zemanem a řadou Čechů, přece často ve světě neměl mnoho zastání a i tak obstál, protože se snažil. Tak proč ten klausovský truc a zemanovské zápecnictví?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...