Libye tři roky „poté“ dál krvácí

Před třemi roky začala v Libyi revoluce, která posléze přerostla v občanskou válku, jež záhy zahrnula i intervenci NATO a krvavou změnu libyjského režimu. Jakkoliv se nám Libye zdá být zemí vzdálenou a irelevantní a mnohým Čechům kvůli orientálním stereotypům dění v ní naprosto jasné a přehledné, pozornost si zaslouží. Kvůli bezpečnosti, energetice i ohledům ryze humánním.

Po odvolání premiéra Alího Zajdána libyjským prozatímním parlamentem a neslavném průběhu honu na tanker Morning Glory, který byl zadržen až u Kypru americkými speciálními silami poté, co úspěšně unikl z Libye s nákladem ropy načerpané u východolibyjských povstalců, se už tak špatná bezpečnostní situace v zemi dále zhoršila. Poněkud chmurně jsem ji už na portálu ČT24 popsal, avšak krátké televizní vystoupení sotva shrne, oč v této pouštní zemi běží.

Severokorejský tanker
Zdroj: ČT24

Beznaděj v chaosu?
Tři roky „poté“ je určitě žádoucí bilancovat. Libye nás totiž zajímat má. Je v ní nejen ropné bohatství, ale přesunují se přes ni teroristé, drogy a zbraně. A do Evropy to není nijak daleko, i když afričtí migranti, respektive ti z nich, kteří cestu přes moře přežijí, by to viděli asi trochu jinak. V říjnu 2013 jsem zde již jeden text o situaci v Libyi napsal. Zní poněkud apokalypticky. O to těžší může být pro nezúčastněného laika si představit, že poměry v zemi jsou nyní ještě horší, neboť ozbrojené násilí a chaos jsou v Libyi obecně na vzestupu a již tak slabý stát ke zhoršování situace aktivně přispívá.

Při pohledu na libyjská města a pouštní oblasti se nám před očima vyrojí takřka nekonečný seznam problémů, které na jednu stranu všechny vyžadují „okamžité“ řešení a přeci se s nimi ve většině případů dělá jen velmi málo. Ať již jde o bombové útoky, politické vraždy či organizovanou kriminalitu na straně jedné či spíše provozní problémy v podobě výpadků elektřiny, vody či internetového připojení na straně druhé. V zemi dnes vládne prozatímní vláda, parlament je paralyzován islamisty a přetahuje se s výkonnou složkou moci o kompetence. Ropné bohatství země už osm měsíců ovládají federalistické milice, které se odmítají stáhnout, dokud nedostanou výkupné, a drží tak jinak bohatou zemi na pokraji bankrotu.

Střelba libyjských milicí do demonstrantů si vyžádala mrtvé a zraněné
Zdroj: Hamza Turkia/ISIFA/Xinhua/Sipa USA

Jak vidno, problémy jsou jak dílčí, tak obecné. Od „detailů“ typu beznadějně zamotané
situace
na jihu Libye či bezpečnostního vakua ve východolibyjských městech, jako jsou Benghází či Derna, po výzvy obecnějšího rázu, jako je například absence akceschopné armády a všeobecný politický chaos, v němž se každý samozvaný revolucionář či separatista cítí být povolán vládnout aniž by toho byl schopen. Západ a mezinárodní společenství přitom moc neví, jak výrazněji pomoci. Již tři roky proto zaznívá volání po odzbrojení milic, ale nic dostatečného se v tomto směru neděje. Naopak síla těchto bojůvek a soukromých armád dále roste. Výsledkem jsou dva nebezpečné jevy. Zaprvé lidé spoléhají na svépomoc a improvizaci, což státu dále znemožňuje efektivně poskytovat veřejné služby a prosazovat autoritu. Zadruhé dochází k poklesu zájmu občanů o státní instituce a jejich důvěry v životaschopnost stávajícího politického zřízení.

Touha po naději
Situace v Libyi není o tom, že neexistují známky pozitivního vývoje či že se nic neřeší a chybí jakákoliv snaha. Problém vězí v absenci dostatečně silného a motivovaného nositele pozitivní změny. Většina obyvatel a vládnoucích elit dobře ví, že není dobře, když vám po ulicích jezdí nikým nekontrolované bandy ozbrojenců a vaši poslanci nedělají práci, kvůli které byli zvoleni. Vývoj v Libyi je dnes během na dlouhou trať s nanejvýš nejistým výsledkem. Vyskytují se hlasy, že země potřebuje novou společenskou-politickou smlouvu, která by změnila způsob, jak se vláda občanům zodpovídá ze svých činů a jak přerozděluje její ropné bohatství. Návod na cestu vpřed tedy existuje. I těm největším snílkům však situace „tam venku“ neustále ukazuje, že demokracie potřebuje čas a klid. Bohužel v době, kdy popíjíte s přáteli v kavárně, zatímco si o blok dál dvě milice vyměňují palbu z raketometů (doslova), jde něco takové jen velmi těžko…

Člen libyjských milicí
Zdroj: Hamza Turkia/ISIFA/Xinhua/Sipa USA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...