Kafka v Americe

Tentokrát nás Amerika nechtěla. Nejen že jsme museli udělat čtyři oblety, než letiště JFK povolilo přistání, a když jsme vystáli gigantickou frontu na imigračního úředníka, tak jsme se rozdělili. Já jsem šel doleva, moje partnerka Eva doprava, byl malér… Prošel jsem během několika vteřin a ještě pohovořil česky s drobným mladým polským imigračním úředníkem. Ale Eva narazila na zavalitého staršího pána, který ji odvedl na zvláštní oddělení, kde byli jen velmi podezřele vyhlížející arabští či asijští „turisté“.

Když Kafka zavítá do Států

Rázem jsem pochopil, proč se k nám někteří tak rádi jezdí podívat na Franze Kafku. Podívat se do míst, kde vznikl pojem „kafkárna“, tedy něco, co označuje absurdní odejmutí jakékoliv osobní svobody, kdy je člověk uchopen soukolím byrokracie, jehož struktura je neuchopitelná, neproniknutelná a absolutně nedovoluje jakýkoliv osobní vklad a přístup a vhled. No prostě čirá, neproniknutelná hrůza!

Franz Kafka ji popsal, dokonce na tom postavil svou estetiku, ale je to jev, který funguje na celém světě, když dojde ke konfrontaci jednotlivce s úřadem, se státem. Nakonec to dopadlo dobře, poctiví američtí úředníci shledali, že nejsme nebezpečím pro jejich krásnou zem, a do Spojených států nás pustili. 

Přivítal nás déšť a zima, oproti Praze teplota klesla o deset stupňů. Byla neděle večer, metro na Manhattan poloprázdné, co cestující, to originál. Ač to tady už docela znám, tentokrát jsem se i trochu bál. Potěšili mě až dva černí kluci, kteří nastoupili do našeho vagonu, pustili z mobilu hudbu a začali tančit tak, že během chvíle jeden z nich visel hlavou dolů s nohama zauzlovanýma za stropní madla. Vybrali po dolaru a byli pryč.

Podobný střet s byrokracií a ideologií a státní mocí, jaký jsme prožili na letišti, jsem v New Yorku zažil za dva dny ještě jednou. A to když jsme dorazili na místo, které mě (a podle přicházejících davů nejen mě) už léta fascinuje. Ground Zero.

Artefakt smrti a temnoty

Za posledních pět let jsem tu už potřetí. Tragédie, která se na tomto místě odehrála, je pro mne stále emočně nezpracovaná a asi i nezpracovatelná. Stanice metra ještě stále nefunguje, projíždíte podzemím hromadného hrobu. Vystoupíte a jdete jen ulici zpět a stojíte na obrovském, rozlehlém prostranství, které lemují tak úžasné mrakodrapy, že se vám zatají dech. Ale uprostřed toho prostranství je prázdno. Tam, kde stála „dvojčata“, není nic než ohromné hluboké a ještě hlubší bazény. Po jejich černých kamenných stěnách padají do hlubin zapomnění nekonečné proudy vody. To vyjádření smrti a temnoty je dokonalé! Zvednete hlavu a vidíte, že tady vyrostla nová a ještě víc ohromující budova, skloníte hlavu a hledíte přímo do hlubin smrti. To už není architektura, kde se dá bydlet a pracovat, to je artefakt postavený neviditelnými silami za účelem trvalého rozjímání o bytí, smrti a zániku.

Na Ground Zero jste, jako v tom Kafkovi, jedinec stojící ne proti absurdní, neuchopitelné síle úřadu, ale globální absurditě celého světa. Tohle se nedá vypovědět, vyfotografovat, vysvětlit, to se snad dá jen takhle inscenovat. Groud Zero je obrovské jeviště bolesti. Je to hrůza ve 3D. Absurdní je i to, že dnes tudy prochází snad víc turistů, než když ještě stála ona „dvojčata“. Díky nesmyslnému útoku se tomuto místu dostalo navždy globální slávy a významu.

Trochu vás zarazí, když na tomto místě potkáte ženy zahalené do burky. Co si asi myslí? Proč sem přišly? Ale to je Amerika. Po všem co prožila, je to stále velkorysá země. Dnes už opatrnější, ale pořád velmi, velmi otevřená.

Odcházíte a náhle uslyšíte nad hlavou zvuk letadla. Ohlédnete se a strnete. K zářivému hranolu mrakodrapu se blíží letadlo. Jako tenkrát, pamatujete? Zatají se vám dech. Rozhlédnete se po lidech kolem. Nikdo nic nevidí – jako tenkrát. Letadlo proletí daleko za mrakodrapem, aniž si toho kdokoliv všimne. Franz Kafka svůj romám Amerika nedokončil. Vím to, protože jsem byl dramaturgem českého filmu Amerika. A tak je to správné – Amerika je nedokončitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...