Dobrý úmysl narazil aneb Deset let poté

Výročí vstupu České republiky do Evropské unie vybízí k ohlédnutí. Na jedné straně média, těsně svázaná s rozmanitými jazyky a kulturami jednotlivých členských zemí, nebyla a nejsou předmětem společné evropské politiky. Na straně druhé je tu jedna významná výjimka, která se týká televize, dnes i veškeré audiovize. Schopnost audiovizuálních médií překračovat hranice a jazykové bariéry je zařadila do kategorie služeb, které - jak je v EU pravidlem - by měly mít zajištěný volný pohyb po unijním prostoru.

Každé zboží a každá služba, která toto privilegium volného a ničím nerušeného pohybu dostává, však musí dodržovat normy přijatelné pro všechny členské země. Totéž platí i pro televizi, která má ambici vstupovat na společný trh. Tak vznikla v roce 1989 směrnice Televize bez hranic, sjednocující některé programové standardy - svého druhu hygienické předpisy - v oblasti reklamy, ochrany lidských práv a spotřebitelských zájmů. Převzetí těchto standardů do naší legislativy bylo jednou z podmínek přijetí do EU, kterou jsme splnili novým zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání v roce 2001.

Kromě nezbytných a užitečných pravidel vložili evropští politici pod vlivem Francie do směrnice ještě něco navíc - programové kvóty, které měly podpořit evropský audiovizuální průmysl proti americké konkurenci. Podle těchto kvót mají televize povinnost u určitých programových kategorií vysílat většinu pořadů evropské produkce. Další desetiprocentní kvóta se stanovuje pro vysílání pořadů vyrobených nezávislými producenty. Soukromým televizím se to sice moc nelíbilo, ale nakonec kvóty přijaly, neboť z jejich neplnění nevyplývají žádné sankce, když se neplnění věrohodně zdůvodní.

Technologický pokrok v telekomunikacích a spotřební elektronice, jakož i rozvoj vysokorychlostního internetu schopného nabízet a přenášet audiovizuální produkci, vedly zastánce celoevropského trhu k tomu, že působnost „televizních“ pravidel rozšířili i na audiovizuální služby dostupné na webu a na vyžádání. Tak vznikla v prosinci 2007 nová směrnice, u nás pak v roce 2010 nový zákon.

To, že se evropští regulátoři snažili pokrýt svými standardy audiovizuální služby na webu, bylo možná chvályhodné, ale otázkou je, zda si neukrojili příliš velký krajíc. Například proto, že v okamžiku, kdy směrnice stanoví pravidla pro jednu novou službu, na dalších a nových platformách vznikají další a nové služby využívající počítače, tablety, chytré telefony nebo hybridní TV programy kombinované s internetem. Nehledě na to, že ve svobodném a globálním prostředí internetu se evropský občan bude vždy kromě regulovaných služeb evropských operátorů potkávat s neregulovanými službami přicházejícími z jiných částí světa.

Dobrý úmysl narazil na realitu zvláště ve snaze prosadit podporu evropské tvorby i do on-line služeb na webu. Programové kvóty a sledování jejich plnění se v průběhu let stalo zátěží rozmnožující byrokracii a papírování. Stačí si uvědomit, že v roce, kdy se směrnice přijímala, bylo v evropské dvanáctce něco kolem šedesáti programů, a dnes by se v evropské osmadvacítce mělo kontrolovat pět až šest tisíc licencovaných televizních programů.

Při vědomí toho, že měnící se digitální prostředí mění také pravidla hry, Evropská komise v loňském roce zveřejnila tzv. Zelenou knihu „o přípravě na plnou konvergenci audiovizuálního světa“, kterou předložila k veřejné konzultaci. Obsahuje sedmadvacet otázek o budoucnosti médií plně integrovaných v digitálním prostředí internetu. V průběhu šesti měsíců se sešly stovky připomínek, z nichž mnohé kritizovaly současný stav regulace jako zastaralý, nefunkční, programové kvóty nevyjímaje.

O slovo se přihlásily vlády, ministerstva, regulátoři, mediální podnikatelé, zájmová a profesní sdružení téměř ze všech členských států. Marně jsem mezi připomínkami hledal ty, které by pocházely z České republiky. Poučení? Až někdy v budoucnu Evropská unie schválí nějakou novou směrnici týkající se televize a audiovizuálních služeb a její paragrafy se nám nebudou líbit, nebudeme mít právo nadávat na bruselské byrokraty. Měli jsme šanci se k problému vyjádřit, ale mlčeli jsme. Bohužel nejen v tomto případě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...