Krymští Tataři opět pod „sovětskou“ kuratelou?

V neděli 18. května si Krymští Tataři připomínali 70. výročí brutální masové deportace ze své vlasti na Krymu. Svým rozsahem se jednalo o jednu z největších akcí podobného typu, kterou předčí už snad jen podobná masová deportace Čečenců. Oficiálně se tehdy jednalo o trest za údajnou kolaboraci s nacistickými okupanty. Sami Krymští Tataři označují svojí násilnou deportaci převážně do střední Asie za genocidu a tvrdí, že v jejím důsledku zemřela až téměř polovina příslušníků jejich národa.

Vzhledem k elitnímu charakteru Krymu byla Krymským Tatarům povolena repatriace (respektive přestalo jim být bráněno v návratu) až na konci 80. let minulého století na sklonku existence Sovětského svazu. Jednalo se ale o návrat na zcela jiný Krym. Po staleté přítomnosti Krymských Tatarů na něm příliš mnoho nezůstalo. Sovětský režim důsledně ničil krymskotatarské památky a došlo i takřka ke kompletní výměně populace a změně toponymie celého poloostrova. Právě proto je dodnes na Krymu obrovská koncentrace sídel s typicky sovětským příznakem: Okťabrskoje, Pěrvomajskoje, Krasnogvardějskoje, Kirovskoje, Čapajevka, Lenino nebo Sovětskij.

Ukrajina se ke Krymským Tatarům chovala do značné míry macešsky a příliš se jim neodměňovala za jejich loajalitu. Problémy s občanstvím (mnozí, kteří se vrátili na konci existence Sovětského svazu, měli buď občanství republiky, do které byli vyhnáni – převážně Uzbekistánu – nebo neměli žádné), sociálně-ekonomickou situací nebo například restitucemi majetku a tak zvané samozachvaty, kdy Krymští Tataři při nečinnosti úřadů sami zabírali svůj bývalý majetek, se řešily velmi dlouho a mnohdy nebyly vyřešeny dodnes. I přesto ale Ukrajina nikdy vůči nim neužila žádných aktivních represí.

Rusko, které Krym právě v předvečer 70. výročí deportace anektovalo, se původně rétoricky slovy prezidenta Putina snažilo získat Krymské Tatary na svou stranu. Bylo jim přislíbeno řešení všech dlouhodobých problémů a dodržování veškerých menšinových práv. Realita je ale pochopitelně zcela jiná, což výmluvně ilustruje charakter ruského režimu. Bývalý dlouholetý vůdce krymskotatarského hnutí (který však má stále obrovskou neformální autoritu) a ukrajinský poslanec Mustafa Džemilev nebyl opakovaně vpuštěn na Krym. V ukrajinských médiích se také opakovaně objevují informace o konfliktech Medžlisu – neoficiálního, ale voleného orgánu zastupujícího krymskotatarskou menšinu – s krymskými úřady nebo o masovém předvolávání Krymských Tatarů na policii. Velký rozruch vzbudilo například i to, že si Krymští Tataři “dovolili“ ponechat na budově Medžlisu ukrajinskou vlajku.

Symbolickým vyvrcholením pak byly připomínkové akce deportace. Poprvé od pádu SSSR nebyly povoleny v centru Simferopolu, které bylo obehnáno bezpečnostními jednotkami. Krymští Tataři se proto sešli na předměstí, přičemž shromáždění bylo – stejně jako na jiných místech, například v bývalém hlavním městě Krymského chanátu Bachčisaraji – rušeno nízko létajícími vrtulníky.

Chování krymských (dnes fakticky ruských) úřadů vůči Krymským Tatarům je výmluvným svědectvím o charakteru současného ruského režimu. A právě proto stojí za to sledovat osudy tohoto národa s tragickou historií, který se proti své vůli ze dne na den fakticky ocitl v jiné zemi. Situace Krymských Tatarů je o to komplikovanější, že nemají (pokud nepočítáme Ukrajinu) vlastní stát, který by je mohl podporovat zvenčí, a tudíž jejich další osud závisí takřka výhradně na postoji ruského režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...