Znepokojivě nízká důvěra lidí ve zpravodajství, často spojená s vysokou polarizací médií a sílícím politickým tlakem na ně, a úpadek Facebooku a sociálních médií jako zdrojů zpravodajství. Takové jsou některé ze závěrů mediálního výzkumu, který podnikl Institut Reuters pro studium žurnalistiky ve 40 zemích z celkem pěti kontinentů.
Výzkum Reuters: Češi málo věří médiím, nejdůvěryhodnější značkou je pro ně Česká televize
Soumrak sociálních médií
Sociální média byla podle Reuters během posledních let jedním z hlavních a neustále rostoucích zdrojů zpráv. Nyní se v mnoha zemích jejich rozvoj zastavil, nebo přímo výrazně klesl. Například v USA dosud využívání sociálních médií jako zdroje zpráv stabilně rostlo: v roce 2013 je za tímto účelem navštívilo alespoň jednou týdně 27 procent lidí, v roce 2017 už to bylo 51 % uživatelů. Letos se podíl propadl na 45 procent.
Podobně je na tom i řada dalších zemí – v Brazílii začalo využití sociálních médií ke konzumaci zpravodajského obsahu klesat už v roce 2016, patrný je pokles jejich oblíbenosti také mezi Brity, Francouzi, Rakušany či Kanaďany. Výraznější růst ze zkoumaných zemí vykázali pouze čeští uživatelé sociálních médií a Malajci.
Vývoj použití sociálních médií jako zdroje zpráv
Volbu Facebooku jako hlavního zdroje zpráv ovlivnila výrazná změna algoritmu, která upřednostnila „relevantnější“ obsah od rodiny a přátel před jinými zprávami, ale také snahy Facebooku o omezení šíření nepravdivých zpráv neboli fake news. Na poklesu popularity největší sociální sítě vydělali její konkurenti – pozvolna se zvyšuje počet uživatelů, kteří zpravodajský obsah konzumují na chatovací aplikaci WhatsApp, na Twitteru, Instagramu nebo Snapchatu.
Zmíněná média ale u uživatelů bodují i při konzumaci běžného obsahu. Zatímco Facebook od roku 2015 stagnuje, počty lidí, kteří si raději otevřou WhatsApp nebo Instagram, jdou stále nahoru.
Vývoj použití sociálních sítí jako zdroje zpráv
Vývoj použití sociálních médií obecně
Ke změně přispívají jak nové formáty, se kterými sítě kromě Facebooku přicházejí, tak společenské změny. Lidé preferují více soukromí, které jim Facebook při množství kontaktů, které na jednoho uživatele připadají, již neposkytuje, a raději komunikují v užších skupinách.
Chatovací aplikace na vzestupu v autoritářských režimech
Bezpečné místo pro svobodný projev – i to byl jeden z faktorů, který ovlivnil rapidní nárůst v používání chatovacích aplikací na trzích, jako je Turecko, Malajsie nebo Hongkong. Například rozvoj WhatsAppu v Turecku silně ovlivnila politická situace v zemi – prostředí aplikace, která zasílá šifrované zprávy, je tak relativně bezpečné i pro vyjadřování politických názorů.
Vývoj počtu osob, které se obávají, že by se vyjádřením svých politických názorů online mohly dostat do sporů s autoritami
Ke zprávám oklikou
Zprávy uživatelé většinou nevyhledávají přímo na stránkách zpravodajských webů, 65 % respondentů výzkumu preferovalo využití agregátorů, notifikací a sociálních médií – upřednostnili tedy spíše automatizovaně nebo algoritmem vybírané zprávy, před „lidským“ čili editoriálním výběrem.
Výjimky se najdou zejména v severní Evropě, kde dvě třetiny uživatelů ve Finsku a Norsku a více než polovina ve Švédsku a Dánsku preferuje číst zprávy přímo na stránkách jejich vydavatelů. Nejvíce naopak na agregátory zpráv spoléhají Japonci (36 %). Skrze vyhledavače pak nejčastěji ke zpravodajskému obsahu přistupují Jihokorejci (47 %).
Způsob přístupu ke zprávám podle věku
Češi médiím nevěří
V globálním měřítku je podle Reuters důvěra v média na víceméně stabilní úrovni – zhruba 44 procent uživatelů se shoduje, že médiím obecně věří, 51 procent dotázaných pak věří o něco více těm médiím, která sami čtou. Důvěra přitom v porovnání s loňskem o dvě procenta stoupla. Oproti tomu pouze třetina uživatelů věří zprávám, které nachází přes agregátory, nejmenší důvěru dávají sociálním médiím, kterým věří pouhá čtvrtina uživatelů.
Důvěra se výrazně liší v jednotlivých zemích – zatímco ve Finsku je důvěra v média na více než 60 procentech a k podobné úrovni se blíží i Nizozemsko, Kanada nebo Dánsko, Česko je na opačném konci žebříčku. Médiím u nás věří pouze 31 procent uživatelů. Na Slovensku je pak situace o tři procenta lepší.
Jako nejdůvěryhodnější mediální značky respondenti v Česku uvedli Českou televizi (a značku ČT24), Český rozhlas (značka Radiožurnál), Hospodářské noviny, Seznam Zprávy a Aktuálně.cz. Tyto značky získaly na škále 0–10 více než šest bodů (kompletní žebříček najdete na straně 73 zde).
Důvěra v média podle jejich původu
Počty osob, které souhlasí s tvrzením, že většině médií lze většinou důvěřovat
Důvěra se také různí podle typu média, v Británii, Německu, Dánsku nebo Japonsku panuje výrazně vyšší důvěra v média veřejné služby. Ve Španělsku pak lidé výrazně více důvěřují médiím čistě digitálním – roli ovšem hraje i fakt, že mnoho těchto značek bylo založeno známými a populárními novináři.
Více než polovina dotázaných ze všech zemí, které se do výzkumu zapojily, vyjádřila znepokojení nad nedostatečným rozlišováním skutečných a dezinformačních zpráv v on-line obsahu. Nejsilněji jsou fake news znepokojeni Brazilci (85 %), které čekají volby, obavy mají také Španělé, Francouzi a Američané.
Naopak málo se falešných zpráv obávají Němci (37 %) a Nizozemci (30 %), kde již volby proběhly bez větších komplikací. V Česku se falešných zpráv silně obává 43 procent dotázaných.
Využití vybraných alternativních médií za uplynulý týden v ČR
S falešnými zprávami jde ruku v ruce i vzestup alternativních, populistických a „partyzánských“ webových stránek, které podle Reuters v posledních letech začaly hojně využívat možností sociálních médií a s tím spojené snadné distribuce obsahu. Výzkum se zaměřil i na Česko – server Parlamentnilisty.cz, který byl think-tankem Evropské hodnoty označen za dezinformační, zná 46 procent uživatelů, alespoň jednou za týden ho čte 17 % z nich.
Stále více používáme smartphony, místo videí si ale chceme číst
Nepřekvapivě pak výzkum ukazuje, že naše závislost na mobilních telefonech neustále roste, v průměru je ke konzumaci zpravodajského obsahu využívá 62 procent uživatelů, ve většině zemí se přitom trend za posledních šest let zdvojnásobil.
Preference podle typu obsahu
Spolu s používáním mobilních telefonů roste také konzumace videí, která souvisí s rozvojem možností pro publikaci videoobsahu na většině sociálních médií. Navzdory tomu ale přetrvává silná preference textového obsahu. V Evropě a USA je trend poměrně jasný – v USA si raději čte 62 procent uživatelů, v Británii 77 a ve Finsku dokonce 86 procent uživatelů. Asijské země pak inklinují spíše ke konzumaci videa. Věk podle Reuters v této souvislosti nijak nerozhoduje.