Diváci v Praze a Středočeském kraji mohli poprvé před deseti lety oficiálně naladit digitální pozemní vysílání. Šlo tehdy převážně o veřejnoprávní stanice. Zbytek republiky si ještě počkal. Zatímco si ale lidé zvykli na širší nabídku programů, postupně se chystá nová změna, která by digitalizaci vysílání měla převést do druhé generace. S vyšší kvalitou obrazu, širší nabídkou programů a prostorem pro doplňkové služby propojené s možnostmi internetu.
Digitální vysílání začalo před deseti lety odpočítávat konec analogové televize
Přenos zdigitalizovaného obrazu a zvuku se začal v českém prostředí testovat od roku 2000. Od řádného spuštění ho tak dělilo pět let. Za tu dobu se digitalizace vysílání uskutečnila i v jiných státech. Evropa totiž věnovala pozornost problematice digitalizace televizního a rozhlasového signálu od začátku devadesátých let s cílem najít pro technologii společné parametry.
Ve Velké Británii tak mohli diváci přijímat digitální pozemní vysílání už koncem devadesátých let, byť zde nejprve vyzkoušeli komerční model, který však nevzbudil mezi majiteli televizorů velký zájem. V roce 2000 spustili přechod od analogového vysílání ve Finsku, o dva roky později například v Nizozemsku. Ve srovnání s většinou evropských zemí jsme si podle šéfredaktora DigiZone Jana Potůčka stáli dobře.
„Kdyby nedošlo ke kompetenčním sporům mezi regulačními orgány, problému s prodlouženými analogovými licencemi Novy a Primy, a průtahům se schvalováním Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání, patrně by šlo celý proces o dva roky urychlit,“ dodal.
Oficiální start pro část republiky
Termínem pro zahájení řádného digitálního televizního vysílání v Česku se stal 21. říjen 2005, týkal se však omezeného počtu kanálů a poměrně úzkého okruhu diváků. Nejprve totiž signál pokrýval pouze Prahu a Středočeský kraj. Na takzvaném multiplexu v té době byly zahrnuty tři kanály České televize. Pro zpravodajskou ČT24 to byla druhá premiéra, protože se divákům poprvé představila i mimo satelitní vysílání a internet.
Z komerčních stanic byla zařazena jen TV Nova. Vedle toho ještě mohli lidé poslouchat některou z pěti stanic Českého rozhlasu. V únoru následujícího roku se pokrytí signálem rozšířilo o Brno, Ostravu a jejich okolí.
GALERIE
Televizní vysílače
Vzestup set-top boxů
Starší televizory nebyly tehdy vybaveny na příjem nového signálu. Kdo neplánoval pořízení nového modelu, musel si zakoupit set-top box, který dokáže signál přijmout a pro televizory ho převést do srozumitelné podoby. V přechodné době se tak v obchodech s elektronikou zvýšila poptávka po těchto přístrojích.
Digitalizované vysílání se ale nasazovalo postupně. Nebylo možné v jednu chvíli vypnout všechny analogové vysílače a přejít na výhradně digitální přenos. Původně mělo analogové vysílání definitivně skončit na podzim 2010, což nevypadalo nepravděpodobně, když už v roce 2007 upustilo od staré technologie Domažlicko. Formálně nicméně nastal konec analogu 11. listopadu 2011. Výjimkou byly vysílače na Jesenicku a Zlínsku, které byly vypnuty v únoru 2012.
Nové kanály vznikaly, řada jich zanikala
Důvodem k přechodu na digitální vysílání nebyla jenom technická potřeba modernizovat. Analogové vysílání totiž mělo své kvantitativní limity, které nešlo překročit, a tak se televizní trh ocitl v pasti malého prostoru. Přechod od analogu zvýšil využitelnost kmitočtů, a tak otevřel prostor jak pro stávající vysílatele, kteří mohli nabídnout nové kanály, tak i pro zcela nové podnikatele.
Nyní už víme, že v mnohých případech šlo o krátkou životnost stanic vzniklých v souvislosti s digitalizací, protože provoz televizní stanice nemá rychlou návratnost investic. O další zpravodajský kanál se například pokusila skupina J&T pod názvem Z1. Fungoval od poloviny roku 2008 do začátku roku 2011. Z nových subjektů se pak nejlépe uchytila TV Barrandov. Dominantní hráči na televizním trhu z dob analogu pak rozšířili své portfolio. Česká televize například spustila sportovní kanál ČT sport a kombinaci dětského a kulturního kanálu ČT:D/art.
Podle Potůčka si v důsledku udržely stanice TV Nova, Prima a Česká televize v podstatě stejnou pozici na trhu jako před digitalizací. „Potřebují k tomu ale čtyři až šest samostatných celoplošných programů místo jednoho. Jediný, kdo díky digitalizaci prorazil navíc, je TV Barrandov. Dopad ostatních televizí v DVB-T je marginální,“ zhodnotil.
Bývalý newsroom televize Z1 v pražských Holešovicích
Čekání na vysoké rozlišení může ulehčit druhá generace digitálního vysílání
Zatím se však jen v omezené míře uplatnil televizní signál vysílání ve vysokém rozlišení, které umožňuje výrazně lepší kvalitu obrazu. Stanice označené jako HD (high definition) se objevují na několika vysílacích okruzích, vždy jde o kanály ČT1, ČT2 a ČT sport.
Žádná z komerčních stanic se ve vysokém rozlišení v pozemním vysílání v současnosti neobjevuje. Vždy tomu tak ale nebylo. Například TV Nova prezentovala svůj hlavní kanál ve vysokém rozlišení, s příchodem dalších nových kanálů se ale musel prostor v multiplexech rozdrobit a na HD nezbylo místo.
Mohlo by se to změnit s testovaným standardem DVB-T2, který lze chápat jako druhou generaci digitálního vysílání. Šéfredaktor DigiZone ale zůstává skeptický. „Nevěřím tomu, že DVB-T2 pomůže rozvoji HDTV, protože HD vysílání považují komerční televize za prémiovou, tedy zpoplatněnou službu. Je možné, že HD verze TV Novy, Primy a jejich tematických klonů budou v DVB-T2, ale zakódované a za poplatek,“ řekl Potůček.
Stejně jako v případě prvního přechodu i nyní se radši neudává předběžný termín, kdy by se mohl signál spustit v řádném režimu. Do konce letošního roku má každopádně ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě materiál s návrhem strategie dalšího rozvoje zemského digitálního vysílání, který by mohl upřesnit postupu přechodu na DVB-T2.
„Z hlediska technické připravenosti je možné mluvit již o roce 2016, avšak konečný termín bude záviset na politickém rozhodnutí,“ uvedl ředitel regulace Českých Radiokomunikací Marcel Procházka.
Televizory
Prostor pro nové stanice i hybridní televizi
Při vysílání v DVB-T2 se má zvětšit použitelná šířka pásma pro přenos obrazu. Datové zátěži také uleví lepší kompresní metody. Jednoduše by se mělo s DVB-T2 uvolnit místo, aby více stanic mohlo vysílat ve vysokém rozlišení a aby se mohlo zařadit víc nových kanálů.
Kromě zlepšení technické kvality a uvolnění místa by jedním z přínosů DVB-T2 mohl být rozvoj hybridní televize (HbbTV), která umožňuje propojit televizní vysílání se síťovým obsahem v interaktivním prostoru, jenž může zahrnout i archiv vysílání. Česká televize službu spustila už v květnu 2012 a funguje na televizorech, které jsou k tomu technologicky přizpůsobeny.
Potůček nicméně označuje přechod na DVB-T2 jako vynucený hlavně kvůli uvolňování pásma mobilním operátorům pro sítě LTE a takzvaný internet věcí. „Stávající kmitočtové sítě pro televizní vysílání budou tak degradovány, že bez přechodu na DVB-T2 by nebylo možné zachovat současnou programovou nabídku v pozemním vysílání,“ upřesnil.
Kompletní vypnutí DVB-T se však neočekává dříve než před rokem 2020, přestože DVB-T2 už několikátým rokem zasahuje do vysílacího éteru ve zkušební fázi. První test provedly České Radiokomunikace v polovině roku 2010 a využily k tomu Žižkovský vysílač v Praze. Později se vysílalo i z jihlavského, českobudějovického i plzeňského vysílače.
Na vysílačích se už vyzkoušely i funkce placeného přístupu a do vysílání šel i obsah v Ultra HD formátu, který nabízí ještě kvalitnější rozlišení obrazu s více detaily. Je však otázka, jestli Ultra HD najde reálně uplatnění. Zatímco natáčení pořadů ve vysokém rozlišení už není neobvyklé, přeorientování na Ultra HD by vyžadovalo investice do technologií. „Jako volně šířený program v DVB-T2 by se nikomu nevyplatil,“ myslí si Potůček s tím, že reálné nasazení Ultra HD je pravděpodobné spíš na satelitu nebo u kabelového operátora.
Televizory s rozlišením 4K
Rychle stárnoucí technika
Po deseti letech, co se české domácnosti krok za krokem přizpůsobily zdigitalizovanému vysílání a kromě set-top boxů si pořizovaly i moderní ploché televize, je tak možná v řádu let čekají další změny. Některé z prodávaných televizorů už jsou dokonce formálně přizpůsobeny na nový standard.
„Vedle nastavení optimálních vysílacích parametrů je experimentální vysílání využíváno také k ověřování kompatibility televizních přijímačů s novým standardem DVB-T2 a kódováním HEVC,“ uvedl Procházka.
Jenomže brzká příprava na přechod nemusí být k užitku. V průběhu vývoje a testování se totiž mění technologie, která by měla při novém digitálním vysílání zaujmout hlavní roli. Zatímco dřív se mluvilo o využití kodeku mpeg4, teď se pozornost víc zaměřuje k takzvanému kodeku H.265 HEVC, díky němuž data zaberou v signálu méně prostoru, čímž se posílí potenciál nového vysílacího standardu.
Prodejci televizorů naštěstí většinou uvádějí vedle informace o DVB-T2 i to, kterého kodeku se týká, těžko však určit, který nakonec uspěje. „Než u nás zavedeme DVB-T2, může se mezitím objevit nějaký mnohem lepší kodek či dokonce vysílací standard,“ řekl Potůček. Příprava na přechod se teď tak zdá předčasná. Podobně jako při prvním předchodu na digitální vysílání i v tomto případě by navíc mělo dojít k výměně postupně.