Včerejší nález Ústavního soudu, který odmítl vztahovat poslaneckou imunitu na facebookové výroky někdejšího zákonodárce Otto Chaloupky, upozornil na problematický status sociálních sítí. Jejich oscilace mezi soukromým a veřejným prostorem totiž nevytrestala jen exposlance Chaloupku, kvůli nevhodnému vyjadřování musel k soudu i ostravský komunista Kesudis – a sporných případů je ještě víc.
Trest za status na Facebooku? Své o tom ví nejen Chaloupka
Otto Chaloupka coby poslanec Věcí veřejných komentoval před dvěma lety dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár. „Vaše (cikánská) arogance přerostla už dávno do rozměrů, které vyžadují reakci. Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal na svém Facebooku. Za toto vyjádření dostal půlroční podmíněný trest, proti verdiktu podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se poslanecká imunita týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům a výroky v kuloárech, na internetu nebo pro televizi nepokrývá (podrobnosti zde).
-
"Jsem v tomhle asi liberální. Z mého pohledu to, za co byl souzen bývalý poslanec Chaloupka, je kryto svobodou projevu. Je absurdní, aby za to, co napsal, byl někdo trestně stíhán. A je úplně jedno, jestli je to poslanec, nebo člověk bez poslaneckého mandátu. Debata by se neměla vést o tom, jestli poslanec může říkat více, ale co jsou přípustné limity svobody projevu," uvedl ústavní právník Marek Antoš s tím, že Ústava se vztahuje na projevy učiněné v Poslanecké sněmovně, v Senátu či v jejich orgánech, ale pokud něco píší na Facebook, jsou vlastně chráněni jako kdokoliv jiný.
Měla by se vést debata o tom, co jsou limity svobody projevu? (zdroj: ČT24)
Chaloupkův případ přitom není zdaleka prvním sporným vyjádřením na sociálních sítích. Facebookový účet komunistického zastupitele za Prahu 8 Jaromíra Petelíka v roce 2012 nabádal k „rozvěšení pravičáků po městech, násilnému vyvlastnění podnikatelů a zabavení majetku jejich rodin do desátého kolene“. O příspěvku jako první informoval web Blesku a zprávu převzala i další média, Petelík se od ní distancoval s tím, že jde o útok na jeho osobu. Na fotografii příspěvku byly vidět ikonky, které se zobrazí pouze přihlášenému správci profilu a tudíž autorovi statusu. Slova o násilí proti pravici proto buď napsal sám Petelík a poté obraz svého Facebooku zveřejnil, nebo kdosi vytvořil komunistův falešný účet a napsal status za něj.
Autorství nevhodného příspěvku prokázali v polovině letošního června mluvčímu Nejvyššího soudu, Petru Knötigovi. Na svém facebookovém profilu tehdy komentoval koupání v brněnské kašně před Janáčkovým divadlem: „Cikorky, samý cikorky.“ Podle kritiků těmito slovy myslel Romy, Knötig se proti takové interpretaci ohradil, předseda Nejvyššího soudu jej odvolal. Své rozhodnutí odůvodnil celkovou nespokojeností s Knötigovým působením (více zde). Mluvčí Nejvyššího soudu se také například fotil s brokovnicí v prostorách soudu.
-
"Při posuzování takových případů se rozlišuje, jestli je to takzvané skutkové tvrzení, třeba tvrdím, že někdo něco udělal nebo něco ukradl, nebo jestli to je hodnotící soud. Pokud to je skutkové tvrzení, musím prokázat pravdivost, pokud to je hodnotící soud, tedy že se domnívám, že někdo škodí téhle zemi, tak je to můj názor, mám na něj právo. Samozřejmě někdy jsou situace provázané a je to obtížné hodnotit. Platí, že v politické debatě mají i takové výroky svůj prostor. Pokud bychom chtěli za každý takový výrok okamžitě zahájit trestní stíhání nebo civilní řízení, tak by politická diskuse byla velmi zúžená a to by nebylo správně," prohlásil ústavní právník Marek Antoš.
Komunista schvaloval smrt českých vojáků v Bagrámu
Dosud hojně diskutovaným příspěvkem je vyjádření sedmatřicetiletého Michala Kesudise z ostravských Vítkovic. Mladý komunista v něm reagoval na smrt pěti českých vojáků, kteří zahynuli po loňském sebevražedném útoku v afgánském Bagrámu: „Smrt našich kluků v Afghánistánu prý nebyla zbytečná. Souhlasím a jsem vděčný afghánským odbojářům, že nás těch šmejdů zbavili.“ Žaloba Kesudise viní z projevů sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (afghánského Talibanu) a také za schvalování trestného činu. Nyní mu hrozí až tři roky vězení.
Několik členů facebookového profilu "Městská policie Česká Lípa – neoficiálně informační" se v roce 2013 rozhodlo, že bude prostřednictvím sociálních sítí informovat českolipské řidiče o místech, kde městská policie dává botičky, ale také o jejím špatném počínání ve městě. Hlavní postavou profilu je Karel Šiktanc. Ten s několika svými příznivci uspořádal dokonce tzv. Den bez pokut, kdy šest dvoučlenných hlídek upozorňovalo parkující řidiče na hrozící pokuty za špatné parkování. Šiktanc se dostal i do osobního sporu s velitelem českolipských strážníků Jiřím Pachovským; soud označil vznášená obvinění za nepravdivá a Šiktancovi udělil půlroční podmínku s roční zkušební dobou.
Dieudonné se kvůli žertu o Charlie Hebdo dostal před soud
Tenkou hranicí mezi soukromým a veřejným projevem na sociálních sítích se nezabývají jen české soudy. Ke dvěma měsícům podmíněně byl v půlce března odsouzen například francouzský humorista Dieudonné, který na sociální síti umístil příspěvek: „Vězte, že dnes večer, co se mě týče, se cítím být Charlie Coulibaly.“
Příspěvkem narážel na slogan „Jsem Charlie“ vyjadřující solidaritu s redakcí Charlie Hebdo po teroristickém útoku ze začátku roku; slovo „Coulibaly“ je příjmení třetího atentátníka, který dva dny po útoku zabil čtyři Židy v pařížském obchodě. Dieudonné přesvědčil soud, že se nejednalo o žádné sympatizování s atentátníky, nýbrž o jeho práci komika (více zde). Francouzský humorista byl však už v minulosti usvědčen z projevů antisemitismu.