Praha - Lidové noviny, zřejmě nejznámější český deník s nejdelší tradicí vyšly poprvé 16. prosince 1893. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se Lidové noviny (LN) staly jedním ze symbolů sametové revoluce.
Tradice Lidových novin spadá do konce 19. století
Zakladatelem Lidových novin byl advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky. V roce 1920 otevřely LN filiálku v Praze a posléze i v dalších českých městech, začaly též vysílat zpravodaje do zahraničí. V roce 1924 se stal hlavním úvodníkářem LN Ferdinand Peroutka, který byl i jejich šéfredaktorem po válce, kdy tři roky vycházely jako Svobodné noviny. V roce 1952 bylo jejich vydávání komunistickým režimem zastaveno.
Tradici nezávislých Lidovek obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy vyšlo první nulté číslo v samizdatu. První řádné, rovněž samizdatové číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988 a přispěl do něj i disident a pozdější prezident Václav Havel. Opět legálně vyšly LN poprvé v prosinci 1989, nejprve vycházely dvakrát týdně, od dubna 1990 jako deník.