Šéfredaktorské funkce byl po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy zbaven usnesením ÚV KSČ, v období tzv. normalizace pracoval jako izolatér a výškový montér ve výrobním družstvu. Do mediální sféry se vrátil po listopadu 1989 jako šéfredaktor obnoveného časopisu MY 90-91, posléze vedl deník Právo lidu. Do samého závěru svého života byl redaktorem Hospodářských novin.
Zapojil se do obnovy novinářské organizace, která s názvem Syndikát novinářů ČR nahradila zkompromitovaný Československý svaz novinářů. Současně byl předsedou Klubu novinářů Pražského jara 1968.
V posledním období se jako předseda Syndikátu novinářů ČR intenzivně věnoval obhajobě zájmů novinářů zejména ve vztahu k tzv. „náhubkovému“ zákonu. „V jeho osobě odchází významný novinář, který se nikdy nezpronevěřil svým zásadám a přesvědčení,“ uvedli zástupci syndikátu.
