Brno – Internet nejsou jen e-maily, webové stránky a data. Kdo by chtěl zaútočit v kyberprostoru, má mnohem víc možných cílů: ovládnout či poškodit lze i taková zařízení jako elektrárny či vodárny. Právě na ochranu vládních institucí a tzv. kritické infrastruktury, která je pro fungování státu nezbytná, se soustředí odborníci v novém Národním centru kybernetické bezpečnosti (NCKB).
„Mnozí lidé si představují, že internet funguje pouze pro přenos dat, ale může to být také útok na řízení technologických procesů, protože dnes internet ovládá například vodárny, energetické subjekty a další,“ varoval ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil. Že dokáží škodlivé počítačové programy napáchat velmi reálné škody, pochopil svět na přelomu let 2009 až 2010. Tehdy záškodnický počítačový program - červ zvaný Stuxnet - výrazně zasáhl íránský jaderný program, když vyřadil z provozu tisícovku íránských centrifug na obohacování uranu. Jednalo se o první známý program, která dokázal poškodit cíle z reálného světa.
Aby podobný útok nepotkal zařízení a instituce, které jsou zásadní pro bezproblémové fungování státu, to bude mít na starost Národní centrum kybernetické bezpečnosti. „Srdcem budovy je monitorovací sál, kde se sbíhají hlášení o incidentech. Sedí zde odborníci, kteří hlášení přijímají a provádějí prvotní analýzu,“ popsal ředitel NCKB Vladimír Rohel. „Všichni zaměstnanci musí mít bezpečnostní prověrku, je důležité, aby byli důvěryhodní,“ dodal k fungování nového úřadu Rohel.
„V 21. století informační technologie tvoří nervovou páteř moderní společnosti, je proto velmi důležité, aby stát byl schopen zajistit určitý dohled, servis a možnost zásahu,“ řekl dnes při otevření NCKB premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Centrum bude sloužit nejen České republice, ale i našim spojencům. „Vytvoření NCKB je součástí strategického plánu NATO v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je to něco, co bychom chtěli na národní úrovni udělat mezi všemi spojenci. Všichni jsme propojeni, měli bychom informace sdílet,“ uvedl náměstek generálního tajemníka NATO Sorin Ducaru.
Hodně škody za málo peněz
Jak se používání internetu, mobilních zařízení a výpočetní techniky rozšiřuje, přibývá i kybernetických útoků. „Kybernetické útoky jsou velice levné a snadno nadělají velkou škodu. Na druhé straně je velice těžké, někdy až nemožné, vypátrat viníka. Je to skutečně reálná hrozba,“ varoval Navrátil. Připravit například kyberútok, který by paralyzoval Spojené státy americké, by podle odhadů některých odborníků trvalo dva roky a stálo méně než 50 milionů dolarů.
„Některé státy, jako například USA, Izrael nebo arabské státy, už jsou dnes v kybernetické válce, což si mnozí ještě neuvědomují. A samozřejmě že s prudce se zhoršující bezpečnostní situací v Evropě není vyloučeno, že taková situace nastane i v Evropě,“ varoval Navrátil. „Dnes už málokdo někam vyšle bombardéry. Například program Stuxnet nám čtyři roky doslova protékal mezi prsty. Bylo to v uvozovkách jenom pár řádku programu - žádná bomba, žádná výbušnina, žádná sabotáž v klasickém slova smyslu. A přitom zpozdil íránský jaderný program o jeden až dva roky,“ upřesnil odborník na kybernetickou bezpečnost Tomáš Přibyl.
Útoky, o kterých se nemluví
Některé z útoků běžní uživatelé internetu pociťují na vlastní kůži – když kvůli zahlcenému serveru nefungují stránky nebo když někdo pirátsky převezme jejich správu. „To jsou takzvané defacementy - někdo změní původní stránku, píše tam třeba něco hanlivého,“ vysvětlil Rohel.
Je ale i část útoků, o kterých veřejnost neví. A právě ty jsou největší hrozbou. „Jsou to cílené útoky na organizace, kdy je opravdu účelem zaškodit, něco zničit. Ty jsou nejzákeřnější a s těmi se převážně potýkáme,“ uvedl Rohel a vzpomněl jeden nedávný případ, kdy se útočník pokusil dostat do citlivé mailové korespondence jednoho z vládních úřadů.
Centrum zahájilo svoji činnost v lednu 2012, a to v prostorách brněnské Univerzity obrany. Zatím v něm pracuje 22, ale časem by se měl tým rozšířit na 34 pracovníků. Dnes centrum oficiálně otevřelo nové sídlo v brněnské Mučednické ulici. Budovu dříve využívala armáda. Její oprava stála 34 milionů korun, technické zabezpečení vyšlo na 6,5 milionu a vybavení nejmodernější počítačovou technikou na přibližně 38 milionů korun.
„Vytvoření centra je významným krokem v oblasti kybernetické bezpečnosti republiky. Zároveň se pracuje na přípravě zákona o kybernetické bezpečnosti. Tyto dvě věci řadí ČR v ochraně proti počítačovému pirátství na přední příčky mezi státy Evropy,“ řekl Jan Hajný, který vede pracovní skupinu kybernetické bezpečnosti Vysokého učení technického (VUT)
v Brně.
