Ruská novinářka vyzpovídala Ukrajince poznamenané válkou. Měla jsem noční můry, přiznává

Čtyřiadvacet příběhů lidí poznamenaných válkou, do níž byla Ukrajina vtažena ruskou agresí, obsahuje kniha Odnes můj žal. Počet textů symbolicky odkazuje k loňskému 24. únoru, tedy ruskému vpádu do sousední země. Reportáže sepsala nezávislá ruská novinářka Katěrina Gordějevová, Putinovým režimem označená za „zahraničního agenta“.

„Podle knih Káti Gordějevové se jednou bude učit historie. Nikoli historie válek, ale historie lidí ve válce. Přečtěte si tuto knihu, neodkládejte to na dobu, až budete dostatečně silní a připravení na četbu. Odložte ji – a zjistíte, že jste bezbranní tváří v tvář zlu, které neustále mění svou podobu,“ doporučuje rusky píšící běloruská spisovatelka a nobelistka Světlana Alexijevičová.

Na materiálu ke knize začala Katěrina Gordějevová pracovat hned po únoru 2022, poslední zaznamenané události se odehrávají o rok později. Novinářka sbírá svědectví ukrajinských uprchlíků, především žen.

„Říkala jsem jim, že je chci poslouchat a chci, aby lidé znali jejich názor. A že jim slibuji poctivost,“ vysvětluje, jak si jejich důvěru získala, přestože je Ruska.

Ukrajinci, kteří odešli do Evropy i do Ruska

Navštívila desítky uprchlických center a táborů v Evropě i v Rusku. Získaná svědectví zveřejnila loni v dokumentu Lidé ve válce. Stopáž snímku dosahuje bezmála ke třem a půl hodinám, i tak se do něj spousta materiálu nedostala. „Měla jsem každou noc noční můry a slýchala v nich ty hlasy. A tak jsem pochopila, že ty příběhy by měly být vyprávěny, a rozhodla se napsat knihu,“ uvedla Gordějevová.

Za svou oblíbenou respondentku označuje Julju z Mariupolu, které zůstala v hlavě střepina poté, co střela zasáhla zahradu u jejího domu. Julja se rozhodla neodejít s rodinou do Evropy, ale do Ruska.

Že takoví uprchlíci skutečně existují a nejde jen o dílo propagandy, Katěrinu Gordějevovou překvapilo. „Díky Julje jsem pochopila motivace těchto lidí. Víte, pro někoho, kdo neumí ani anglicky, je opravdu těžké začít nový život v Evropě,“ míní. Od té doby, co Julja opustila uprchlický tábor, už o ní neslyšela.

4 minuty
Ruská novinářka sepsala příběhy ukrajinských uprchlíků
Zdroj: ČT24

Mým osudem je kronika současného Ruska

Sama žije v Lotyšsku, do své domoviny se ale kvůli práci vrací, i když tím riskuje. „Věřím, že mým osudem je vést jakousi kroniku současného Ruska. Někdo to musí dělat,“ říká.

Do roku 2012 pracovala jako válečná reportérka pro federální televizní kanál NTV, kde podávala svědectví o bojích v Čečensku, Afghánistánu a Iráku. Z televize odešla kvůli nesouhlasu s programovým zaměřením a později, v roce 2014 po ruské anexi Krymu, opustila Rusko. Své příspěvky přesunula na vlastní YouTube kanál.

Přesvědčit nakladatele, aby vydali její knihu, prý ze začátku nebylo snadné, i když se snažila odložit nahlížení příběhů z ruské perspektivy. „Většina mi řekla, že neexistuje žádný způsob, jak v současné situaci vydat knihu ruské novinářky,“ potvrzuje.

Nakonec má kniha Odnes můj žal vyjít v překladu do dvanácti jazyků, včetně češtiny. Jestli vyjde i v ruštině, není jisté. Katěrina Gordějevová ji ve své mateřštině mimo Rusko vydávat nechce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 37 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...