Zemřel textař Eduard Krečmar, napsal hity pro Gotta či Přenosilovou

Ve věku 81 let po dlouhé těžké nemoci zemřel v neděli textař a libretista Eduard Krečmar, autor hitů pro mnoho hvězd tuzemské populární hudby. Otextoval mimo jiné písně Karla Gotta, Petra Nováka, Jitky Zelenkové, Yvonne Přenosilové či Mikiho Volka. Je také podepsán pod muzikálovými librety nebo písním k pohádce Zlatovláska.

Na Ochranném svazu autorském (OSA) má Krečmar zaregistrovaných 1684 textů, nejčastěji spolupracoval se skladatelem Angelem Michajlovem. K nejznámějším písním z Krečmarovy dílny patří Až na vrcholky hor, Boty proti lásce, Malinká či Jen se hádej. Poslední zmíněná skladba existuje dokonce ve dvou verzích, do repertoáru ji zařadil Karel Gott i Waldemar Matuška.

Jednou z Krečmarových prvních písní, která vyšla na deskách, byly Boty proti lásce v interpretaci Yvonne Přenosilové. K přetextování písně v originále zpívané Nancy Sinatrovou se Krečmar dostal v podstatě náhodou, protože prý jeho textařský kolega Jiří Štaidl neměl čas.

Přenosilovou znal navíc z tehdejší pražské scény. Stejně jako začínajícího Karla Gotta. „Tenkrát se mi ozval, zpíval ještě v kavárnách, potřeboval texty. Zavolal a moje maminka říkala: ‚To je takový slušný chlapec‘, tak jsem mu něco napsal,“ prozradil Krečmar.

Uměl psát pro ženy

„Nejvíc se mi dařily texty pro ženy a Marta byla jejich asi nejcitlivější interpretka,“ uvedl Krečmar v pořadu Kam zmizel ten starý song. Přenosilová emigrovala, Kubišovou režim zakázal a interpretku svých textů našel Krečmar později v Petře Janů, napsal jí třeba hit Už nejsem volná, nebo v Jitce Zelenkové. Hitem se stala i skladba Až na vrcholky hor pro Věru Martinovou.

Inspirace ženami stála i za textem Hvězdičko blýskavá, který Krečmar složil pro Petra Nováka na jeho hudbu. „Myslel jsem na jednu holku, manekýnu, která s ním chodila, ale než se to natočilo, tak jsem zjistil, že chodí už s někým jiným, ale na tu to prý sedělo taky,“ prozradil později textař.

Další příležitosti dala Krečmarovi éra malých divadel v šedesátých letech. Společně s Pavlem Vrbou napsal recitál Listy důvěrné pro Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou a Václava Neckáře v divadle Rokoko. Po revoluci svými texty opatřil divadelní muzikály, jako byla Pomáda, Babylónská věž, Náměsíční sonáta, Klec bláznů, Kristián či Kocour v botách.

„Napsali jsme spolu úspěšné muzikály Jack Rozparovač a Don Juan a prožili mnoho krásných dní. Jeho texty slýcháme ze všech rádií každý den a bude tomu tak ještě dlouho, protože jich napsal hodně,“ uvedl moderátor Martin Hrdinka, který o smrti Eduarda Krečmara z pověření textařovy rodiny informoval.

Písně k filmům i pro kapelu Sputnici

Psal také texty písní k filmům – Bylo čtvrt a bude půl, Metráček, Tvář pod maskou, Údolí krásných žab či Zlatovláska. Rovněž je autorem českých textů k animovaným filmům Lví král, Pocahontas či Shrek. „Je to moc příjemná práce, i když stejně náročná jako u nějakého tenora,“ říkal. Věnoval se i tvorbě pro děti, zejména na zvukových nahrávkách se skladatelem Zdeňkem Bartákem.

V mládí Krečmar na pódiu sám vystupoval. Koncertoval s rokenrolovou kapelou Sputnici v době, kdy po maturitě na gymnáziu pracoval jako dělník. Název skupiny vybraný podle sovětské družice posloužil v padesátých letech mimo jiné jako krytí pro hraní americké muziky. Ke Sputnikům patřil tehdy i později frontman Olympicu Petr Janda.

„Ze začátku jsem taky zpíval, hlavně písničky Cliffa Richarda, fanouškové mi říkali ‚Cliffe‘, byl jsem na to pyšný, ale jen do doby, než jsme si ušetřili na magnetofon a slyšel jsem své zpívání, jak jsem byl hrozně falešný,“ vzpomínal Krečmar na své začátky v hudebním šoubyznysu. Jako profesionální textař na volné noze se živil od poloviny šedesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Oxfordu otevřelo první britské romantasy knihkupectví

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.
před 1 hhodinou

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 8 hhodinami

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
včera v 13:51

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
včera v 13:29

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
5. 7. 2026

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
4. 7. 2026

Evropský pohled