Zemřel textař Eduard Krečmar, napsal hity pro Gotta či Přenosilovou

Ve věku 81 let po dlouhé těžké nemoci zemřel v neděli textař a libretista Eduard Krečmar, autor hitů pro mnoho hvězd tuzemské populární hudby. Otextoval mimo jiné písně Karla Gotta, Petra Nováka, Jitky Zelenkové, Yvonne Přenosilové či Mikiho Volka. Je také podepsán pod muzikálovými librety nebo písním k pohádce Zlatovláska.

Na Ochranném svazu autorském (OSA) má Krečmar zaregistrovaných 1684 textů, nejčastěji spolupracoval se skladatelem Angelem Michajlovem. K nejznámějším písním z Krečmarovy dílny patří Až na vrcholky hor, Boty proti lásce, Malinká či Jen se hádej. Poslední zmíněná skladba existuje dokonce ve dvou verzích, do repertoáru ji zařadil Karel Gott i Waldemar Matuška.

Jednou z Krečmarových prvních písní, která vyšla na deskách, byly Boty proti lásce v interpretaci Yvonne Přenosilové. K přetextování písně v originále zpívané Nancy Sinatrovou se Krečmar dostal v podstatě náhodou, protože prý jeho textařský kolega Jiří Štaidl neměl čas.

Přenosilovou znal navíc z tehdejší pražské scény. Stejně jako začínajícího Karla Gotta. „Tenkrát se mi ozval, zpíval ještě v kavárnách, potřeboval texty. Zavolal a moje maminka říkala: ‚To je takový slušný chlapec‘, tak jsem mu něco napsal,“ prozradil Krečmar.

Uměl psát pro ženy

„Nejvíc se mi dařily texty pro ženy a Marta byla jejich asi nejcitlivější interpretka,“ uvedl Krečmar v pořadu Kam zmizel ten starý song. Přenosilová emigrovala, Kubišovou režim zakázal a interpretku svých textů našel Krečmar později v Petře Janů, napsal jí třeba hit Už nejsem volná, nebo v Jitce Zelenkové. Hitem se stala i skladba Až na vrcholky hor pro Věru Martinovou.

Inspirace ženami stála i za textem Hvězdičko blýskavá, který Krečmar složil pro Petra Nováka na jeho hudbu. „Myslel jsem na jednu holku, manekýnu, která s ním chodila, ale než se to natočilo, tak jsem zjistil, že chodí už s někým jiným, ale na tu to prý sedělo taky,“ prozradil později textař.

Další příležitosti dala Krečmarovi éra malých divadel v šedesátých letech. Společně s Pavlem Vrbou napsal recitál Listy důvěrné pro Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou a Václava Neckáře v divadle Rokoko. Po revoluci svými texty opatřil divadelní muzikály, jako byla Pomáda, Babylónská věž, Náměsíční sonáta, Klec bláznů, Kristián či Kocour v botách.

„Napsali jsme spolu úspěšné muzikály Jack Rozparovač a Don Juan a prožili mnoho krásných dní. Jeho texty slýcháme ze všech rádií každý den a bude tomu tak ještě dlouho, protože jich napsal hodně,“ uvedl moderátor Martin Hrdinka, který o smrti Eduarda Krečmara z pověření textařovy rodiny informoval.

Písně k filmům i pro kapelu Sputnici

Psal také texty písní k filmům – Bylo čtvrt a bude půl, Metráček, Tvář pod maskou, Údolí krásných žab či Zlatovláska. Rovněž je autorem českých textů k animovaným filmům Lví král, Pocahontas či Shrek. „Je to moc příjemná práce, i když stejně náročná jako u nějakého tenora,“ říkal. Věnoval se i tvorbě pro děti, zejména na zvukových nahrávkách se skladatelem Zdeňkem Bartákem.

V mládí Krečmar na pódiu sám vystupoval. Koncertoval s rokenrolovou kapelou Sputnici v době, kdy po maturitě na gymnáziu pracoval jako dělník. Název skupiny vybraný podle sovětské družice posloužil v padesátých letech mimo jiné jako krytí pro hraní americké muziky. Ke Sputnikům patřil tehdy i později frontman Olympicu Petr Janda.

„Ze začátku jsem taky zpíval, hlavně písničky Cliffa Richarda, fanouškové mi říkali ‚Cliffe‘, byl jsem na to pyšný, ale jen do doby, než jsme si ušetřili na magnetofon a slyšel jsem své zpívání, jak jsem byl hrozně falešný,“ vzpomínal Krečmar na své začátky v hudebním šoubyznysu. Jako profesionální textař na volné noze se živil od poloviny šedesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 22 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.