Zemřel spisovatel Cormac McCarthy, za román Cesta získal Pulitzerovu cenu

Ve věku 89 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Cormac McCarthy. Podle agentury AP to oznámilo jeho nakladatelství. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za postapokalyptický román Cesta. Popularitu mu přinášely také filmové přepisy jeho děl.

McCarthy zemřel přirozenou smrtí ve svém domě v Santa Fe v Novém Mexiku, stojí v prohlášení nakladatelství Penguin Random House, které cituje autorova syna Johna McCarthyho.

Kromě Pulitzerovy ceny získal Cormac McCarthy také Národní knižní cenu za román Všichni krásní koně z roku 1992. Celosvětový boom literátovi zajistilo zfilmování díla Tahle země není pro starý (2005), o nějž se zasloužili Joel a Ethan Coenové. Novodobý western z prostředí americko-mexických hranic obdržel v roce 2008 čtyři Oscary.

AP označila McCarthyho za pravděpodobně největšího amerického romanopisce od dob Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera, k nimž byl ostatně někdy přirovnáván. Bývá rovněž považován za kronikáře moderní Ameriky.

Rodák z Providence ve státě Rhode Island (20. července 1933) dětství prožil v Knoxville v Tennessee, kam se s rodiči přestěhoval. Na tamní univerzitě studoval umění, poté nastoupil k letectvu a sloužil na Aljašce, a nakonec se usadil v Chicagu, kde vydal svůj první román Strážce sadu (1965). Kniha vzbudila pozornost literární kritiky a McCarthy za ni obdržel Faulknerovu cenu.

Z pobytu v Tennessee „vytěžil“ jak krátký román Dítě Boží (1973), tak především částečně autobiografický román Suttree (1979), na němž pracoval s přestávkami téměř dvacet let. V roce 1985 mu vyšel román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě.

Celonárodní i světový ohlas mu však přinesla až jeho šestá kniha – román Všichni krásní koně (1992), oceněný Národní knižní cenou, který se stal první částí takzvané Hraniční trilogie. Její pokračování tvoří román Hranice (1994) a Místa na planině (1998). Přesto byl dlouho považován za nepříliš známého. List The New York Times jej kdysi nazval „nejlepším z neznámých“ spisovatelů v USA. Poukázal tak na skutečnost, že autor, který již žil v ústraní v Novém Mexiku, poskytoval jen minimum rozhovorů a bedlivě si hlídal soukromí. McCarthy nepořádal veřejná čtení, nepublikoval články, neučil v kurzech psaní a velkou část svého života prý neměl ani vlastního agenta.

V roce 2005 vydal knihu Tahle země není pro starý. Tento novodobý western z prostředí americko-mexických hranic převedli do filmové podoby bratři Coenové, snímek získal čtyři Oscary a také způsobil celosvětový zájem o McCarthyho. Zfilmována byla později i Cesta, která syrově líčí svět po blíže nespecifikované apokalypse, kterým prochází otec s osmiletým synem – sám autor měl v té době stejně starého potomka.

McCarthy psal také divadelní hry (Kameník, Sunset Limited: Román v dramatu) a filmové scénáře. V češtině vyšla většina jeho knih. V roce 2011 měla v Brně českou i evropskou premiéru hra Sunset Limited, kterou brněnští divadelníci nastudovali pod názvem Expres na západ.

Literární kritik Harold Bloom ho zařadil mezi čtyři nejvýznamnější americké romanopisce současnosti. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za Cestu. Někdy býval označován za „věčného čekatele“ na Nobelovu cenu.

McCarthy je označován kronikářem moderní Ameriky, především oněch rozlehlých a málo obydlených plání Středozápadu, přes které v devatenáctém století táhly statisíce osadníků směrem na západ. Hlavním tématem jeho knih je právě onen těžko definovatelný prostor těchto plání, ve kterém se „spíše než duch zákonů a demokracie uplatní vyhrocený individualismus a právo silnějšího“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
před 1 hhodinou

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
před 1 hhodinou

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026

Duch Pankráce vypráví o lásce pod gilotinou

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.
8. 1. 2026

Spor o Jihočínské moře se přelil do seriálu. Vietnam zakázal romanci na Netflixu

Netflix stáhl čínský seriál ze své vietnamské platformy. Učinil tak poté, co Hanoj vznesla námitku proti epizodě, v níž se objevila mapa se spornými územními nároky v Jihočínském moři. Sporná mapa se už dříve stala důvodem pro zákaz uvádění seriálu či filmu ve Vietnamu.
8. 1. 2026
Načítání...