Zemřel spisovatel Cormac McCarthy, za román Cesta získal Pulitzerovu cenu

Ve věku 89 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Cormac McCarthy. Podle agentury AP to oznámilo jeho nakladatelství. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za postapokalyptický román Cesta. Popularitu mu přinášely také filmové přepisy jeho děl.

McCarthy zemřel přirozenou smrtí ve svém domě v Santa Fe v Novém Mexiku, stojí v prohlášení nakladatelství Penguin Random House, které cituje autorova syna Johna McCarthyho.

Kromě Pulitzerovy ceny získal Cormac McCarthy také Národní knižní cenu za román Všichni krásní koně z roku 1992. Celosvětový boom literátovi zajistilo zfilmování díla Tahle země není pro starý (2005), o nějž se zasloužili Joel a Ethan Coenové. Novodobý western z prostředí americko-mexických hranic obdržel v roce 2008 čtyři Oscary.

AP označila McCarthyho za pravděpodobně největšího amerického romanopisce od dob Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera, k nimž byl ostatně někdy přirovnáván. Bývá rovněž považován za kronikáře moderní Ameriky.

Rodák z Providence ve státě Rhode Island (20. července 1933) dětství prožil v Knoxville v Tennessee, kam se s rodiči přestěhoval. Na tamní univerzitě studoval umění, poté nastoupil k letectvu a sloužil na Aljašce, a nakonec se usadil v Chicagu, kde vydal svůj první román Strážce sadu (1965). Kniha vzbudila pozornost literární kritiky a McCarthy za ni obdržel Faulknerovu cenu.

Z pobytu v Tennessee „vytěžil“ jak krátký román Dítě Boží (1973), tak především částečně autobiografický román Suttree (1979), na němž pracoval s přestávkami téměř dvacet let. V roce 1985 mu vyšel román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě.

Celonárodní i světový ohlas mu však přinesla až jeho šestá kniha – román Všichni krásní koně (1992), oceněný Národní knižní cenou, který se stal první částí takzvané Hraniční trilogie. Její pokračování tvoří román Hranice (1994) a Místa na planině (1998). Přesto byl dlouho považován za nepříliš známého. List The New York Times jej kdysi nazval „nejlepším z neznámých“ spisovatelů v USA. Poukázal tak na skutečnost, že autor, který již žil v ústraní v Novém Mexiku, poskytoval jen minimum rozhovorů a bedlivě si hlídal soukromí. McCarthy nepořádal veřejná čtení, nepublikoval články, neučil v kurzech psaní a velkou část svého života prý neměl ani vlastního agenta.

V roce 2005 vydal knihu Tahle země není pro starý. Tento novodobý western z prostředí americko-mexických hranic převedli do filmové podoby bratři Coenové, snímek získal čtyři Oscary a také způsobil celosvětový zájem o McCarthyho. Zfilmována byla později i Cesta, která syrově líčí svět po blíže nespecifikované apokalypse, kterým prochází otec s osmiletým synem – sám autor měl v té době stejně starého potomka.

McCarthy psal také divadelní hry (Kameník, Sunset Limited: Román v dramatu) a filmové scénáře. V češtině vyšla většina jeho knih. V roce 2011 měla v Brně českou i evropskou premiéru hra Sunset Limited, kterou brněnští divadelníci nastudovali pod názvem Expres na západ.

Literární kritik Harold Bloom ho zařadil mezi čtyři nejvýznamnější americké romanopisce současnosti. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za Cestu. Někdy býval označován za „věčného čekatele“ na Nobelovu cenu.

McCarthy je označován kronikářem moderní Ameriky, především oněch rozlehlých a málo obydlených plání Středozápadu, přes které v devatenáctém století táhly statisíce osadníků směrem na západ. Hlavním tématem jeho knih je právě onen těžko definovatelný prostor těchto plání, ve kterém se „spíše než duch zákonů a demokracie uplatní vyhrocený individualismus a právo silnějšího“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...