Beatles nahráli „poslední“ píseň, řekl McCartney. Lennona zastoupila umělá inteligence

Britský hudebník Paul McCartney ve vysílání stanice BBC uvedl, že použil umělou inteligenci k vytvoření „poslední nahrávky Beatles“. Program v písni dotvořil hlas zpěváka Johna Lennona, který zemřel v roce 1980, využil k tomu jeho dřívější nahrávky. „Právě jsme ji dokončili a vyjde letos,“ uvedl McCartney. O jakou konkrétní píseň půjde, neprozradil.

Podle BBC by mohlo jít o píseň Now And Then, kterou Lennon napsal v roce 1978. Zbývající tři členové kapely zvažovali její nahrání už v devadesátých letech, ale nakonec od toho po jedné zkoušce upustili.

Podkladem pro vznik písně by mohly být zvukové záznamy, které Lennon nahrál krátce před smrtí ve svém bytě za doprovodu piana a adresoval je McCartneymu. Kazetu s několika písněmi a nápisem „pro Paula“ předala McCartneymu vdova po Lennonovi Yoko Ono v polovině devadesátých let.

Dokončení „odpadu“

Zvuk z kazet vyčistil producent Jeff Lynne a v letech 1995 a 1996 díky tomu vyšly skladby Free As A Bird a Real Love, které byly prvními písněmi od Beatles po pětadvacetileté pauze. Skupina se také pokusila nahrát skladbu Now And Then, kajícnou milostnou píseň, jaké byly pro Lennonovu pozdější kariéru poměrně typické. Nahrávka se ale nakonec nerealizovala.

„Ta píseň měla refrén, ale téměř úplně jí chybí sloky. Udělali jsme doprovodnou skladbu, hrubý pokus, který jsme nedokončili,“ prozradil producent Jeff Lynne. McCartney později prozradil, že George Harrison prohlásil píseň za „odpad“ a odmítl na ní pracovat.

„Beatles jsou demokratičtí, takže jsme to neudělali,“ uvedl pro časopis Q. V roce 2009 vyšla nová verze dema a Paul McCartney podle BBC opakovaně zmiňoval přání tuto píseň dokončit.

„To je hlas, to je kytara. Zbav se té kytary“

Umělá inteligence by v tom mohla pomoci. Zlom nastal při vzniku dokumentu Petera Jacksona The Beatles: Get Back z roku 2021. Střihač zvuku Emile de la Rey „naučil“ počítač, aby rozpoznal hlasy Beatles a oddělil je od zvuků v pozadí, dokonce i od jejich vlastních nástrojů, a vytvořil tak „čistý“ zvuk.

Stejný postup umožnil sMcCartneymu nazpívat virtuální duet s Lennonem I've Got a Feeling na jeho nedávném turné a loni remixovat album Beatles Revolver.

„Dokázal (Jackson) dostat Johnův hlas z malého kousku kazety. Měli jsme Johnův hlas a klavír a on je dokázal oddělit pomocí umělé inteligence. Řekl stroji: ‚To je ten hlas. Tohle je kytara. Zbav se té kytary',“ popisoval McCartney v Radiu 4.

Zároveň přiznal, že v něm možnosti rozšířené umělou inteligencí vyvolávají obavy. „Je to trochu děsivé, ale zároveň vzrušující, protože to je budoucnost. Uvidíme, kam to povede,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...