Od bot Charlotty Masarykové po inaugurační šaty Evy Pavlové. Výstava porovnává módu a styl prvních dam

Některé manželky českých a československých prezidentů vystupovaly na veřejnosti častěji, jiné dávaly přednost soukromí či své profesi. Na veřejném obrazu prezidentů se ale podílely všechny. A jejich oděvy odrážely proměny a různé charaktery symbolické role první dámy. Výstava v Národním muzeu na módě a stylu prezidentských chotí ukazuje, jak se měnilo společenské klima během posledních sta let. Návštěvníci nahlédnou do šatníku dvanácti prvních dam, od Charlotty Masarykové po Evu Pavlovou.

„Naše první dámy byly spíše konzervativní. Nijak nevybočovaly z toho, co se v jejich době nosilo,“ shrnula autorka výstavy Miroslava Burianová.

Výstava ukazuje autentické modely a doplňky manželek prezidentů i módní kreace, které reflektují vkus a styl té které první dámy. Zastoupena je móda pro oficiální či slavnostní příležitosti i na každodenní nošení. Koncept uspořádání je tematický, nikoliv chronologický, takže je snazší porovnat, v čem byl přístup jednotlivých manželek hlav státu k módě shodný, či odlišný.

„Chci to jako paní Benešová“

Charlotta Garrigue Masaryková byla sice ve svých politických názorech pokroková, v módě ale poněkud upjatá, převážně nosila bílou batistovou halenku se stojáčkem a dlouhou sukni. Prohlédnout si lze například i její boty.

„Po ní se toho dochovalo velmi málo. Je to dáno i tím, že byla první dámou velmi krátkou dobu a v této roli vystupovala jen výjimečně,“ doplnila autorka výstavy. Už v době, kdy se její manžel stal prvním československým prezidentem, byla Charlotta nemocná, zemřela v roce 1923.

Pro Hanu Benešovou jsou typické elegantní kostýmy doplněné klobouky a rukavičkami. „Je označována za vzor elegance, ale je třeba říci, že to měla snazší než její nástupkyně. Byla první dámou v době, kdy chodily oblečené elegantně téměř všechny ženy,“ připomíná Burianová.

Marta Gottwaldová byla nepřehlédnutelná díky kožichům, které nosila i v létě, a proslula snahou napodobit styl své předchůdkyně. „Traduje se, že docházela do salonu Hany Podolské se slovy: Chci to jako paní Benešová,“ podotkla autorka výstavy. „Díky tomu měla kvalitní, dobře ušité oděvy, ale celkové vyznění oděvu není dáno jen kvalitou látky a jejím zpracováním, ale i tím, jakým způsobem souzní se svým majitelem,“ dodala.

Peněženka Viery Husákové, svetr Olgy Havlové

Manželky dělnických prezidentů Marie Zápotocká a Božena Novotná ve svých neforemných šatech a kostýmech do prostředí Pražského hradu těžko zapadaly. Ovšem Irena Svobodová vrátila podle autorů výstavy na Hrad noblesu.

Vieru Husákovou připomíná mimo jiné pudřenka, kterou měla u sebe, když vrtulník, v němž seděla, v roce 1977 havaroval. Manželka Gustáva Husáka nehodu nepřežila. „Viera Husáková byla první dámou, o které většina obyvatel Československa ani nevěděla, že existuje. A o tom, že je Gustáv Husák ženatý, se často dozvěděli až ve chvíli, kdy tragicky zemřela,“ dodává Miroslava Buriánová.

Módní styl Olgy Havlové reprezentuje svetr, který nosila do Výboru dobré vůle, Dagmar Havlovou divadelní kostým. Vkus Livie Klausové připomene vystavený kalhotový kostým. Současná první dáma Eva Pavlová na výstavu zapůjčila své inaugurační šaty.

10 minut
Móda a styl prvních dam na výstavě v Národním muzeu
Zdroj: ČT24

Muzeum vystavuje rovněž desítky předmětů spojených se životy českých a československých prezidentských párů. Spolu s modely šatů dokládají, jak se během dvacátého století oděvní etiketa měnila v závislosti na proměnách společnosti. Vysvětlení poskytnou citace z knih o etiketě od Gutha-Jarkovského až po Ladislava Špačka.

Součástí výstavy je také salónek pro gentlemany, možnost vyzkoušet si dobový klobouk ve stylu prvních dam či si s pomocí počítačové techniky pořídit retro fotografii s některým z prezidentů.

Výstava První dámy – móda a styl zůstane veřejnosti přístupná až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...