Od bot Charlotty Masarykové po inaugurační šaty Evy Pavlové. Výstava porovnává módu a styl prvních dam

Některé manželky českých a československých prezidentů vystupovaly na veřejnosti častěji, jiné dávaly přednost soukromí či své profesi. Na veřejném obrazu prezidentů se ale podílely všechny. A jejich oděvy odrážely proměny a různé charaktery symbolické role první dámy. Výstava v Národním muzeu na módě a stylu prezidentských chotí ukazuje, jak se měnilo společenské klima během posledních sta let. Návštěvníci nahlédnou do šatníku dvanácti prvních dam, od Charlotty Masarykové po Evu Pavlovou.

„Naše první dámy byly spíše konzervativní. Nijak nevybočovaly z toho, co se v jejich době nosilo,“ shrnula autorka výstavy Miroslava Burianová.

Výstava ukazuje autentické modely a doplňky manželek prezidentů i módní kreace, které reflektují vkus a styl té které první dámy. Zastoupena je móda pro oficiální či slavnostní příležitosti i na každodenní nošení. Koncept uspořádání je tematický, nikoliv chronologický, takže je snazší porovnat, v čem byl přístup jednotlivých manželek hlav státu k módě shodný, či odlišný.

„Chci to jako paní Benešová“

Charlotta Garrigue Masaryková byla sice ve svých politických názorech pokroková, v módě ale poněkud upjatá, převážně nosila bílou batistovou halenku se stojáčkem a dlouhou sukni. Prohlédnout si lze například i její boty.

„Po ní se toho dochovalo velmi málo. Je to dáno i tím, že byla první dámou velmi krátkou dobu a v této roli vystupovala jen výjimečně,“ doplnila autorka výstavy. Už v době, kdy se její manžel stal prvním československým prezidentem, byla Charlotta nemocná, zemřela v roce 1923.

Pro Hanu Benešovou jsou typické elegantní kostýmy doplněné klobouky a rukavičkami. „Je označována za vzor elegance, ale je třeba říci, že to měla snazší než její nástupkyně. Byla první dámou v době, kdy chodily oblečené elegantně téměř všechny ženy,“ připomíná Burianová.

Marta Gottwaldová byla nepřehlédnutelná díky kožichům, které nosila i v létě, a proslula snahou napodobit styl své předchůdkyně. „Traduje se, že docházela do salonu Hany Podolské se slovy: Chci to jako paní Benešová,“ podotkla autorka výstavy. „Díky tomu měla kvalitní, dobře ušité oděvy, ale celkové vyznění oděvu není dáno jen kvalitou látky a jejím zpracováním, ale i tím, jakým způsobem souzní se svým majitelem,“ dodala.

Peněženka Viery Husákové, svetr Olgy Havlové

Manželky dělnických prezidentů Marie Zápotocká a Božena Novotná ve svých neforemných šatech a kostýmech do prostředí Pražského hradu těžko zapadaly. Ovšem Irena Svobodová vrátila podle autorů výstavy na Hrad noblesu.

Vieru Husákovou připomíná mimo jiné pudřenka, kterou měla u sebe, když vrtulník, v němž seděla, v roce 1977 havaroval. Manželka Gustáva Husáka nehodu nepřežila. „Viera Husáková byla první dámou, o které většina obyvatel Československa ani nevěděla, že existuje. A o tom, že je Gustáv Husák ženatý, se často dozvěděli až ve chvíli, kdy tragicky zemřela,“ dodává Miroslava Buriánová.

Módní styl Olgy Havlové reprezentuje svetr, který nosila do Výboru dobré vůle, Dagmar Havlovou divadelní kostým. Vkus Livie Klausové připomene vystavený kalhotový kostým. Současná první dáma Eva Pavlová na výstavu zapůjčila své inaugurační šaty.

Nahrávám video

Muzeum vystavuje rovněž desítky předmětů spojených se životy českých a československých prezidentských párů. Spolu s modely šatů dokládají, jak se během dvacátého století oděvní etiketa měnila v závislosti na proměnách společnosti. Vysvětlení poskytnou citace z knih o etiketě od Gutha-Jarkovského až po Ladislava Špačka.

Součástí výstavy je také salónek pro gentlemany, možnost vyzkoušet si dobový klobouk ve stylu prvních dam či si s pomocí počítačové techniky pořídit retro fotografii s některým z prezidentů.

Výstava První dámy – móda a styl zůstane veřejnosti přístupná až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 23 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...