Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou a v premiéře uvede restaurované drama Každý den odvahu

Nahrávám video
Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou
Zdroj: ČT24

Cenu prezidenta festivalu z rukou Jiřího Bartošky převezme na padesátém sedmém ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová. Na její počest se bude promítat Kulový blesk. Pořadatelé také prozradili, že k divákům se v premiéře dostane digitálně restaurovaná kopie snímku Evalda Schorma Každý den odvahu, který spadá do československé nové vlny. Program rovněž chystá retrospektivu japonského filmaře Jasuza Masumury, který proslul bořením hranic mezi uměním a komercí, a přehlídku nezávislé íránské kinematografie posledních let.

Danielu Kolářovou vyzdvihuje karlovarský festival jako jednu z nejvýraznějších hereckých osobností posledních desetiletí. Je držitelkou Českého lva za roli v Hřebejkově dramatu Kawasakiho růže.

Před kamerou se poprvé objevila ještě v době studií na DAMU, a to v adaptaci Páralovy knihy Soukromá vichřice. O dva roky později se na plátně setkala se svým dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem, mnohaletá tvůrčí spolupráce ji pojí také s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem.

Vary na počest Daniely Kolářové promítnou komedii Kulový blesk, kde komplikovanou výměnu bytů organizovali jako tvůrci Svěrák s Ladislavem Smoljakem. Svěrák i Hanzlík už čestná ocenění z Varů obdrželi.

Premiéra restaurovaného snímku, který vadil prezidentu Novotnému

Je už tradicí, že festival v premiéře uvádí digitálně restaurované kopie film ze zlatého fondu české kinematografie. Letos se před diváky vrátí jeden ze zásadních titulů československé nové vlny.

Snímek Každý den odvahu z roku 1964 natočil Evald Schorm jako svůj celovečerní debut. „Zcela novým způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti,“ připomíná festival.

Film se v době svého prvního uvedení setkal dokonce s přímým odsouzením tehdejšího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Strojírenský dělník Jarda po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhl významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. V hlavních rolích se představili Jan Kačer a Jana Brejchová.

Drama Každý den odvahu rozšíří řadu už dříve digitálně restaurovaných a ve Varech uvedených titulů, jako je Marketa Lazarová, Ostře sledované vlaky, Žert či Kočár do Vídně.

Každý den odvahu
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Retrospektiva Jasuza Masumury mezi umění a komercí

Ze zahraniční produkce chystá festival retrospektivu japonského režiséra Jasuza Masumury, jenž dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek.

„Nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů si nezadá s nadčasovostí témat, která zpracovával – ničivá přitažlivost konzumní kultury a světa celebrit, ženská sexualita jako nástroj dosažení cílů, dědictví japonského imperialismu,“ uvádí festival.

Podle společnosti Kadokawa, které Masumurovo kinematografické dědictví spravuje, je karlovarská retrospektiva vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla v jednadvacátém století.

Ve Varech bude uvedeno jedenáct jeho snímků. Od prvotiny Polibky z konce padesátých let přes vizuálně působivou brutální legendu Tetování až třeba po kontroverzního Rudého anděla odehrávajícího se na frontě druhé čínsko-japonské války. Retrospektiva nepostihuje tituly, které Musumura natočil v poslední třetině svého života.

Vizuál 57. ročníku KVIFF opět připravilo Studio Najbrt
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pohled současných íránských filmařů

Letošním návštěvníkům festival přislíbil rovněž kolekci současné íránské kinematografie. Promítané snímky vznikly v posledních čtyřech letech, jejich autory jsou převážně mladí tvůrci, ale ve výběru je „kafkovská noční můra“ Bez konce od Džafara Panahího. Světově známý režisér, momentálně v Íránu vězněný, poukazuje na ponižování jedinců ze strany autoritářských jedinců.

„V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální,“ představil festival výběr z íránské kinematografie.

Íránský film loni vyhrál ve Varech hlavní cenu. Nadějné léto o dospívání pod autoritativním pohledem natočila režisérka Sadaf Foroughiová. Kdo obdrží Křišťálový glóbus sedmapadesátého ročníku, bude jasno 8. července. Filmaři, herci i další osobnosti spojené s filmem a také fanoušci kinematografie zaplní Karlovy Vary už od posledního červnového dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 48 mminutami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 5 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026
Načítání...