Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou a v premiéře uvede restaurované drama Každý den odvahu

Nahrávám video

Cenu prezidenta festivalu z rukou Jiřího Bartošky převezme na padesátém sedmém ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová. Na její počest se bude promítat Kulový blesk. Pořadatelé také prozradili, že k divákům se v premiéře dostane digitálně restaurovaná kopie snímku Evalda Schorma Každý den odvahu, který spadá do československé nové vlny. Program rovněž chystá retrospektivu japonského filmaře Jasuza Masumury, který proslul bořením hranic mezi uměním a komercí, a přehlídku nezávislé íránské kinematografie posledních let.

Danielu Kolářovou vyzdvihuje karlovarský festival jako jednu z nejvýraznějších hereckých osobností posledních desetiletí. Je držitelkou Českého lva za roli v Hřebejkově dramatu Kawasakiho růže.

Před kamerou se poprvé objevila ještě v době studií na DAMU, a to v adaptaci Páralovy knihy Soukromá vichřice. O dva roky později se na plátně setkala se svým dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem, mnohaletá tvůrčí spolupráce ji pojí také s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem.

Vary na počest Daniely Kolářové promítnou komedii Kulový blesk, kde komplikovanou výměnu bytů organizovali jako tvůrci Svěrák s Ladislavem Smoljakem. Svěrák i Hanzlík už čestná ocenění z Varů obdrželi.

Premiéra restaurovaného snímku, který vadil prezidentu Novotnému

Je už tradicí, že festival v premiéře uvádí digitálně restaurované kopie film ze zlatého fondu české kinematografie. Letos se před diváky vrátí jeden ze zásadních titulů československé nové vlny.

Snímek Každý den odvahu z roku 1964 natočil Evald Schorm jako svůj celovečerní debut. „Zcela novým způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti,“ připomíná festival.

Film se v době svého prvního uvedení setkal dokonce s přímým odsouzením tehdejšího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Strojírenský dělník Jarda po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhl významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. V hlavních rolích se představili Jan Kačer a Jana Brejchová.

Drama Každý den odvahu rozšíří řadu už dříve digitálně restaurovaných a ve Varech uvedených titulů, jako je Marketa Lazarová, Ostře sledované vlaky, Žert či Kočár do Vídně.

Každý den odvahu
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Retrospektiva Jasuza Masumury mezi umění a komercí

Ze zahraniční produkce chystá festival retrospektivu japonského režiséra Jasuza Masumury, jenž dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek.

„Nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů si nezadá s nadčasovostí témat, která zpracovával – ničivá přitažlivost konzumní kultury a světa celebrit, ženská sexualita jako nástroj dosažení cílů, dědictví japonského imperialismu,“ uvádí festival.

Podle společnosti Kadokawa, které Masumurovo kinematografické dědictví spravuje, je karlovarská retrospektiva vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla v jednadvacátém století.

Ve Varech bude uvedeno jedenáct jeho snímků. Od prvotiny Polibky z konce padesátých let přes vizuálně působivou brutální legendu Tetování až třeba po kontroverzního Rudého anděla odehrávajícího se na frontě druhé čínsko-japonské války. Retrospektiva nepostihuje tituly, které Musumura natočil v poslední třetině svého života.

Vizuál 57. ročníku KVIFF opět připravilo Studio Najbrt
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pohled současných íránských filmařů

Letošním návštěvníkům festival přislíbil rovněž kolekci současné íránské kinematografie. Promítané snímky vznikly v posledních čtyřech letech, jejich autory jsou převážně mladí tvůrci, ale ve výběru je „kafkovská noční můra“ Bez konce od Džafara Panahího. Světově známý režisér, momentálně v Íránu vězněný, poukazuje na ponižování jedinců ze strany autoritářských jedinců.

„V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální,“ představil festival výběr z íránské kinematografie.

Íránský film loni vyhrál ve Varech hlavní cenu. Nadějné léto o dospívání pod autoritativním pohledem natočila režisérka Sadaf Foroughiová. Kdo obdrží Křišťálový glóbus sedmapadesátého ročníku, bude jasno 8. července. Filmaři, herci i další osobnosti spojené s filmem a také fanoušci kinematografie zaplní Karlovy Vary už od posledního červnového dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...