Český dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem londýnské Královské opery (The Royal Opera House) v Covent Garden. Jedenačtyřicetiletý Hrůša bude druhým Čechem, který bude Královskou operu na této pozici řídit, v padesátých letech minulého století ji krátce vedl Rafael Kubelík. Hrůša příležitost umělecky vést operní dům v Covent Garden vnímá jako mimořádně prestižní a zavazující.
Na postu hudebního ředitele Královské opery vystřídá Hrůša Antonia Pappana, který od sezony 2024/2025 přijal místo šéfdirigenta u Londýnského symfonického orchestru. Do září 2025 bude Hrůša sdílet ředitelskou zodpovědnost za fungování operního domu.
„Nesmírně rád přijímám nabízenou pozici hudebního ředitele Královské opery a těším se na další spolupráci s jejím skvělým týmem, od hudebníků přes jevištní umělce a produkční až po management. A jsem šťastný, že Londýn bude nejen místem, kde jsem vždy rád pobýval i pracoval a kde po větší část roku žije moje rodina, ale nyní také mým skutečným uměleckým domovem v oblasti opery. Považuji za opravdový dar, že své dovednosti a energii mohu věnovat budoucnosti tohoto výjimečného operního domu,“ sdělil Hrůša ke svému jmenování.
Rozhodující Lohengrin
V Královské opeře dosud dirigoval Carmen v roce 2018 a letos v červnu inscenaci Lohengrina Richarda Wagnera. „Měl jsem tu čest pracovat na dvou nádherných inscenacích Královské opery jako hostující dirigent a nedávný Lohengrin byl jedním z vrcholů mého dosavadního uměleckého života,“ uvedl Hrůša.
Právě spolupráce na Lohengrinovi podle něho rozhodla o nabídce, kterou českému dirigentovi Královská opera učinila. Budoucí inscenace, které povede už jako hudební ředitel, zahrnují mimo jiné díla Janáčka, Pucciniho, Prokofjeva a Brittena.
Při svém dosavadním působení ocenil Hrůša na Královské opeře kromě vysoké umělecké úrovně její pohostinné prostředí pro práci. „Královská opera je nejvýznamnější institucí hudby v Británii, v divadle určitě, a zároveň se profiluje jako výsostně mezinárodní operní dům. Je tam každý z jakéhokoliv prostředí celého světa vítán, kdokoliv vládne talentem a odhodláním a potencionálním úspěchem, se tam cítí jako doma,“ podotýká.
Ředitel opery: Hrůša nás zaujal jako umělec i osobnost
Podle ředitele Královské opery Olivera Mearse se Hrůša v symfonickém i operním repertoáru osvědčil jako jeden z nejzajímavějších dirigentů současnosti. „Zaujala nás nejen jeho vynikající umělecká tvorba, ale také velkorysost a vřelost jeho osobnosti,“ uvedl.
Hrůša bývá v zahraničí zvláště oceňován za vynikající interpretace děl velikánů klasické hudby od osmnáctého do dvacátého století, stejně jako za kanonická provedení slavných i méně známých skladeb českých autorů od Bedřicha Smetany až po současnost. „Vždycky mi záleželo na tom, abych operu nedirigoval rutinně,“ podotýká Hrůša.
Královskou operu hudebně řídil i Rafael Kubelík
Českou hudbu trvale ve světě propagoval také Rafael Kubelík, který zatím jako jediný Čech vedl Královskou operu na pozici hudebního ředitele. Jmenován byl po obrovském úspěchu Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou v Londýně provedl v roce 1955. Královskou operu hudebně vedl tři roky.
„Rafael Kubelík není dirigent, na kterého bych okamžitě pomyslel, když zvednu ruce a mám dirigovat, ale je to jeden z těch mých předchůdců, kterých si nesmírně vážím,“ říká Hrůša. „Všichni, kteří s ním spolupracovali, si ho cenili nejen jako umělce, ale i jako člověka. V tomhle smyslu je pro mě jedním z velkých vzorů. Po jeho stopách jdu už několik let. V Chicagu, v Bavorském rozhlase a samozřejmě u České filharmonie,“ připomněl.
Královská opera je jednou z předních světových operních společností. Sídlí v kultovním divadle Covent Garden a je proslulá jak vynikajícími inscenacemi tradičních oper, tak i objednávkami nových děl od nejlepších současných operních skladatelů, jako jsou George Benjamin, Kaija Saariahová, Mark-Anthony Turnage a Thomas Adès.
Špičkou ve svém oboru
Podle České filharmonie, kde je Hrůša hlavním hostujícím dirigentem, se Hrůša dostává mezi absolutní špičku ve svém oboru. V současnosti působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavním hostujícím dirigentem je rovněž v orchestru Národní akademie svaté Cecílie (Accademia Nazionale di Santa Cecilia) v Římě.
Zároveň je častým hostem nejvýznamnějších světových orchestrů v Evropě i v zámoří včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, amsterdamského královského orchestru Concertgebouw či Newyorské filharmonie, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru.
