Velká gesta nebyla to pravé. Ubral jsem a přišly velké role, říká Pavel Šimčík

Nahrávám video

Jednou z velkých premiér letošního karlovarského filmového festivalu je Velká premiéra. Hlavní roli snímku Miroslava Krobota hraje Pavel Šimčík – Krobotův žák a dlouholetý kolega (a dříve též podřízený) z Dejvického divadla. Sám Velkou premiéru před premiérou neviděl, ale připustil, že příslib natáčení s Miroslavem Krobotem byl jednou z věcí, které mu pomáhaly, když se kvůli covidovým restrikcím uzavřela divadla. Pavel Šimčík byl hostem zvláštního Interview ČT24 z Karlových Varů, rozhovor s ním vedla Tereza Willoughby.

Režisér Miroslav Krobot nazval film Velká premiéra „poctou hravosti, humoru a životní filozofii, která chápe i neúspěch a prohru jako životní inspiraci“. Představitel hlavní role Pavel Šimčík podotkl, že mu to vše je blízké včetně inspirativního přístupu k neúspěchům.

„Někdo přede mnou řekl – nevím přesně, kdo to byl – že jeho celý život byl jeden velký neúspěch, a díky tomu se stal velice úspěšným. Vlastně nejde o to, jestli je člověk úspěšný, nebo není. Je důležité pojmenovávat si věci tak, abych měl vždy východisko a chuť jít dál. Aby mě ty věci naplňovaly,“ řekl.

Ve Velké premiéře je Šimčíkovou hereckou partnerkou Iva Janžurová v roli babičky jeho postavy. Pro herce z Dejvického divadla známého jako poněkud alternativní scéna to byl čelní střet s jednou z nejslavnějších českých umělkyň a dlouholetou členkou souboru Národního divadla.

„Paní Janžurová je velice jemná a je to dáma s neuvěřitelným espritem a půvabem. Jakmile někam vstoupí, ani jsem netušil, co ve mně noblesního je – jenom jsem čekal, až jí upadne kapesníček, který bych jí mohl podat,“ charakterizoval ji. Na spolupráci si ale nestěžuje. „Když jsem přišel do maskérny, už to tam ševelilo a věděl jsem, že tady je dáma mého života – jak by řekl Pavel Šnajdr. Dáma mého filmového života,“ konstatoval.

Velká premiéra je pro Šimčíka zajímavá i tím, že hraje ústřední roli herce Pavla Šnajdra. Filmových rolí má na kontě již mnoho, ale častěji hrál menší role. Sám si myslí, že ho do popředí postrčila změna přístupu k hereckému umění.

„Celý život jsem si myslel, že čím víc budu expresivní, budu dělat gesta, budu se smát, dělat různé výrazy, budu se stávat tou postavou skrze vnější charakteristiku. A dostával jsem malé role, které jsem vždy vybavil takovou plasticitou. A čím víc jsem začal ubírat, tak se začaly objevovat příležitosti ve větší roli. Tak jsem zjistil, jestli nejdu na herectví špatně, jestli nesouvisí s vnitřním sebezklidněním, se soustředěností a klidem – než s nějakým těžce vydřeným gestickým ztvárňováním postav,“ vylíčil.

I přes množství svých filmových a televizních rolí je ale Pavel Šimčík především členem souboru Dejvického divadla. Upřesnil, že nepatřil k zakládající skupině této scény, ale podobně jako ona byl na DAMU žákem Miroslava Krobota a ten ho do souboru přivedl. Dejvické divadlo Šimčík charakterizuje slovy „divnost, jinakost“.

Za výjimečnou považuje i sehranost souboru. „Je nemožné si nepovšimnout, že mezi námi vzniká něco unikátního. Je to tím, jak nás navybíral pan Krobot. Jsme každý jiný, ale hlavně se věnujeme umění jiným, novým způsobem. Většina toho souboru byla také na DAMU vzata na alternativní a loutkovou fakultu, kde působil pan Krobot. Už jenom alternativní přístup k umění nás poznamenal,“ míní Šimčík.

Krobot, který podle Šimčíka „byl vždy lodivodem, který přesně věděl, co chce, a kompromisy nedělal“, ovšem již osm let není v Dejvicích uměleckým šéfem. Herec je však přesvědčen, že to divadlu neuškodilo. „Je to pořád ten samý duch, který tam byl. Je profesionálnější, (…) ale zůstal nezměněn a je velice schopnými lidmi stále veden dopředu a zůstává na svém místě,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 15 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...